Česko potřebuje nový typ horníků

Těžbu lithia pod Cínovcem v Krušných horách jako jednu z cest k nastartování Česka nedávno doporučily ve výzvě kabinetu i špičky tuzemského průmyslu. Podle geologa Tomáše Vrbického jde o jedinečnou příležitost.

„To naleziště je unikátní. Odhaduje se, že jsou to zhruba 3 procenta světových zásob lithia. Dnes nikdo asi nepochybuje, že lithium je a bude potřeba. Je to pro nás obrovská šance,“ řekl v podcastu Ptám se já Tomáš Vrbický, geolog a technolog projektu těžby lithia na Cínovci ze společnosti Geomet, kterou většinově vlastní ČEZ.

Podle něj pro těžbu bude nutné najít zhruba 1500 nových zaměstnanců, kteří u nás momentálně nejsou. „Dnes hornictví vypadá úplně jinak, nejsou to lidé s krumpáčem, ale operátoři, sofistikovaná zařízení. Je otázka, kolik takových lidí bude na trhu. Počítáme, že bude potřeba lidi školit,“ říká Vrbický.

Celý rozhovor si můžete pustit nahoře v audiopřehrávači nebo jako video níže v textu.

Začne opravdu těžba lithia na Cínovci?

Já jsem o tom osobně přesvědčen.

V jaké je to fázi?

Teď jsme dokončili geologický průzkum. Což je dlouhodobá a nákladná záležitost, na tomto projektu se intenzivní geologický průzkum provádí od roku 2010. A teď jsme ve fázi dokončování závěrečné studie proveditelnosti. Předpokládáme, že ji budeme mít hotovou koncem tohoto roku.

Vyplatí se ta těžba, je to naleziště tak velké?

To naleziště je unikátní. Odhaduje se, že jsou to zhruba 3 procenta světových zásob lithia. Dnes nikdo asi nepochybuje, že lithium je a bude potřeba. U nás se nachází největší naleziště v Evropě, je to pro nás obrovská šance a příležitost.

Čekali jste to od začátku?

Je to trochu jiný případ, než když se hledají nová ložiska. Na lokalitě Cínovec se od 14. století těžil především cín, následně tam byla těžba wolframu, takže jsme měli slušnou představu, jak to ložisko vypadá.

Jak je na tom Německo, které také plánuje tu těžbu?

To ložisko sahá na českou i německou stranu. Máme štěstí, dvě třetiny zásob jsou na české straně.

Kdo s těžbou začne dřív?

Doufám, že my.

A nasvědčuje tomu něco?

My máme dokončený ten geologický průzkum. Na německé straně se teprve teď provádí a my už máme i některé zkoušky, které nám ukázaly, že naše použité metody vedou k tomu získání lithia. Máme několik dokončených testů, dosahujeme opakovatelných výsledků. Takže z technického hlediska tam žádnou překážku už nevidíme.

Jak složitá cesta vás čeká v tom, získat všechna potřebná povolení, zejména ekologická?

Z podstaty věci je dnes ekologie na prvním místě. Musíme splnit přísné limity na ekologii. Vyplývá to jednak z našeho práva, protože v Čechách jsou jedna z nejpřísnějších povolovacích řízení, co se týká životního prostředí, musíme projít stanoviskem EIA, což je posouzení dopadu na životní prostředí. A zároveň ještě Evropská unie má politiku, že nechce odebírat do průmyslu zdroje, suroviny ze zemí, kde není jasný původ. Dnes se musí v Evropě deklarovat, když to řeknu jednoduše, „zelenost“ získání té suroviny. Snažíme se minimalizovat dopad na prostředí, jak jen to je možné. Celá těžba by probíhala pod zemí, v podstatě plánujeme, že by se zpřístupnila úplně mimo obec Cínovec, takže na povrchu obce prakticky nebude žádný dopad vidět.

Historické ložisko je přímo pod obcí, my bychom rádi začínali jižně od obce. Všechno bychom dělali podzemním způsobem a otevřeli to úpadnicemi kilometr a půl od obce.

Takže kilometr a půl od obce si můžu představit nějaký tunel a tím tunelem vy byste se dostávali k tomu ložisku samotnému?

Já bych to přirovnal normálně k tunelu na německé dálnici.

Kde se to bude zpracovávat?

V podstatě celá těžba bude probíhat pod zemí, veškerá ruda, co se vytěží v podzemí, se bude drtit v podzemí. Primární, sekundární drcení bude probíhat na místě v podzemí, abychom eliminovali jak prach, tak hluk i zábor prostoru na povrchu. A pak se dopraví nějakým pásovým dopravníkem, šachtou k povrchu. Tam by se měla naložit na přepravní zařízení, které ji odveze pryč, takže na místě by neměly vznikat žádné odvaly, žádné haldy, jak to bývalo dřív.

A co to bude odvážet?

Buď to bude lanovka, nebo visutý lanopás.

Nebude to moc drahé?

Tady je na prvním místě ekologie. My nemůžeme zvolit variantu, která by nebyla tak šetrná, i když by byla ekonomičtější.

Co to celkově bude znamenat pro životní prostředí? Neohrozí těžba lithia to, kam se Krušné hory v posledních letech propracovaly?

Jsem sám z Krušných hor, žiju tam, mám je rád, vyrůstal jsem tam a musím uznat, že tento projekt nebude mít zásadní stopy na krajinu. (…) My odvezeme veškerý materiál pryč, takže tam nebudou vznikat odvaly, nebudou stará důlní díla. My budeme razit metodou s „backfilingem“. To znamená, že vydobyté prostory budeme zpětně vyplňovat, takže nehrozí riziko propadů. Když to řeknu úplně na rovinu, za mě jako geologa nevidím, jaký dopad by byl na té krajině.

A co místní?

To je samozřejmě těžká situace. Vidím reakce jen pár lidí. Najdete tam jak lidi, kteří jsou zásadně proti, tak najdete lidi, kteří jsou na tuto tradici hrdí a těžbu v podstatě nějakým způsobem obhajují. Prosadit to bude těžké.

V sousedním Německu to bude jednodušší?

Je to čistě můj názor, ale já mám pocit, že tam ta situace je odlišná. Když se podíváte třeba kolem Vánoc na tu saskou stranu, tak všude vidíte hornické symboly, hornické atributy, hornické průvody a je vidět, že na té německé straně ta tradice zůstala někdy od toho čtrnáctého století. Jsou na to velmi hrdí. Na české straně byla ta tradice zapomenuta, potlačena a my si to asociujeme jenom s tou dobou těžby uhlí.

Na našem projektu pracují čeští odborníci, ale velká část té práce se u nás dlouho nedělala, takže jsme nuceni najímat odborníky ze zahraničí, třeba projektanty dolů. Najímáme si odborníky z Anglie, Jihoafrické republiky a Austrálie. (…) Jenom samotná těžba by mohla mít nějakých 1500 zaměstnanců.

Bude problém je sehnat?

Dnes hornictví vypadá úplně jinak, nejsou to lidé s krumpáčem, ale operátoři, sofistikovaná zařízení. Je otázka, kolik takových lidí bude na trhu. Počítáme, že bude potřeba lidi školit. Chceme dělat rychlé studijní a rekvalifikační programy.

Na jak dlouhou dobu vy tu těžbu plánujete?

Tím, že jsme zmapovali velkou část toho ložiska, tak víme, že tam jsou obrovské zásoby. Uvažujeme, že v první chvíli se ta těžba odhaduje na 26 let. Je to tím, že se ty predikce nedělají na delší dobu, protože nikdo neví, jak se vyvine trh a tak dále. Nicméně máme v Čechách zásoby při současné plánované těžbě asi 300 let.

Pořád se bavíme o lokalitě pod Cínovcem?

Ano.

Jakou hodnotu to, co je pod zemí, má? Andrej Babiš v předvolební kampani v roce 2017 hovořil o dvou tisících miliardách. Premiér Petr Fiala nedávno řekl, že se to mimochodem téhle hodnotě skutečně bude blížit.

My nevíme, jak dlouho se bude těžit nebo jak se bude měnit cena, takže ty odhady se mění. V současné době je ta hodnota výrazně vyšší, než jsme my použili do „pre-feasibility study“ (předběžné technicko-ekonomické studie - pozn. red.), a vycházelo nám to výrazně kladně.

Jaký objem lithia předpokládáte, že by se mohl těžit ročně, když bych to převedla třeba do autobaterií?

My nebudeme získávat čistě lithium, budeme vyrábět lithium karbonát, což je surovina používaná do automobilového průmyslu. Předpokládáme nějakých zhruba 25 tisíc tun ročně. Mělo by to být zhruba 400 až 800 tisíc automobilů. (…) Takhle velký projekt nejde dělat bez politické podpory, ale to bude práce kolegů.

Politická reprezentace často hovoří o roce 2026, někdy 2027, kdy by ta těžba mohla začít.

Ta data jsou realistická, ale opravdu záleží na postupu povolovacích řízení. Co si budeme povídat, projít u nás těmi povolovacími řízeními je extrémně náročné a to, jak rychle to půjde nebo nepůjde, to se teprve uvidí.