Hlavní obsah

Ekonomka: Američané na clu nevydělají a budou nepříjemně překvapeni

Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV a poradkyně premiéra Helena Horská. Video: Seznam Zprávy

aktualizováno •
Článek

Donald Trump rozhodl o zavedení vysokých cel. Evropa potřebuje zbrojit a Česko spolu s ní. Jak se k tomu postaví Brusel i Praha?

Hostem Ptám se já byla hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV a poradkyně premiéra Helena Horská.

Americký prezident Donald Trump rozbouřil zavedením nových cel světové burzy. Kvůli obavám z cel na automobilky výrazně klesají středoevropské burzy včetně pražské a nejvíce na opatření doplácejí automobilky.

„Nejlepší je spolupráce. Na clu nevydělají američtí občané a možná budou nemile překvapeni, jak rychle to dopadne na jejich peněženky. To, že Donald Trump získá nějaké nové továrny, které budou vyrábět časem v Americe, je strašně fajn, ale to je časem. Ten první přímý dopad je vždycky negativní. A to je do peněženek, přes cenu, úroveň zboží a životní náklady,“ upozornila Horská.

Evropa zároveň potřebuje více zbrojit. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v úterý představila plán „na přezbrojení Evropy “. Na evropskou obranu, navýšení vojenských kapacit a také okamžitou pomoc Ukrajině by mělo jít až 800 miliard eur (v přepočtu 20 bilionů korun).

Leyenová v souvislosti s tím oznámila, že chce rozvolnit rozpočtová pravidla EU, aby umožnila členským zemím zvýšit investice bez postihu za nadměrný schodek rozpočtu.

Plán na to, kde na obranu vezme více peněz Česko, by měl v nejbližší době představit svým kolegům ve vládě premiér Petr Fiala (ODS). Ten v posledních dnech opakovaně mluví o potřebě navyšovat obranný rozpočet. Výdaje by podle něj měly vzrůst alespoň na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Česko teprve loni splnilo dosavadní dvouprocentní závazek. Podle premiéra je realistický růst o 0,2 procenta ročně.

Do jak hlubokých dluhů může Česko i Evropa jít? A jak ke zbrojení přistoupit, abychom tím rozhýbali evropské ekonomiky a inovace?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Kde vzít na zbrojení? - Nárůst výdajů na obranu má být postupný. Padla informace, že ten nárůst má být zhruba dvě desetinky procenta HDP ročně. Což je částka, která je za mě něco, co je pro rozpočet únosné. A zároveň je to i částka, která z hlediska kapacity obranného průmyslu nejen v České republice, ale i v celé Evropě je něco, co je i takzvaně hratelné. Nejsou to žádná velká hausnumera, něco, co by bylo nerealizovatelné.

2:00 A kde na to vezmeme je skvělá otázka, protože máme jasnou prioritu. A ta priorita by měla být opravdu obrana a bezpečnost, protože to je základní podmínka pro ekonomickou prosperitu a bohatství jakékoliv země. Ale není to jediná podmínka. Takže není důležité jenom, jakou částku, ale do čeho budeme ty výdaje vkládat. A tam si myslím, že existuje skvělá příležitost i přes obranné výdaje posílit výdaje do výzkumu a vývoje, do nových technologií. Do takzvaných duálních technologií (produktů pro vojenské i civilní účely, pozn. red.), které mohou vlastně pomoci, jak nás lépe chránit, zajistit naši obranu a bezpečnost a zároveň jak vyvíjet technologickou vyspělost této země.

3:00 A zároveň pořád platí, že v rozpočtu musíme stále hledat úspory. Nejhorší varianta by byla financovat dodatečné obranné výdaje z daní. To je varianta, která říká, že takový dopad dodatečných výdajů do obrany by byl naopak negativní. Zatímco pokud budeme výdaje na obranu financovat z úspor, to znamená změnou priorit, ale také částečně na dluh, tak je to pořád lepší než na vrub vyšších daní.

4:00 Je potřeba změnit daňový systém v České republice a motivovat lidi třeba ke zdravějšímu chování, například zvýšením spotřebních daní na alkohol, tabák a jiné, řekněme, hříchy, které v této zemi máme. Ale já bych oddělila o změně daňového systému od diskuze, kterou teď spolu vedeme, a to je obrana, která by byla financována z vyšších daní. Tady říkám ne.

6:00 Dostali jste jako Národní ekonomická rada vlády (NERV) od premiéra nebo vlády nějaké zadání, abyste k tomu zpracovali nějakou analýzu? - Nedostali. Že NERV nedostal jako zadání řešit tuto otázku, také souvisí s tím, jak citlivá a hlavně strategická to otázka je. Protože NERV jsou lidé, kteří nejsou zaměstnáni vládou, jsou to externí experti. Považuji to tedy za logické, že to nepropadá na NERV. Ale neznamená to, že se na tom nepracuje.

6:30 Je to opravdu dlouhodobá strategie, kterou vidíme i napříč Evropou a světem. A to důležité slovo je dlouhodobá, protože jakékoliv dlouhodobé výdaje jsou výdaje, které se velmi špatně financují přes roční státní rozpočty. (…) Zcela nezávisle jako expert mohu říct, že v této situaci by bylo vhodné uvažovat o financování mimo roční státní rozpočet.

7:00 Teoreticky bychom mohli udělat něco podobného, jako je fond dopravní infrastruktury nebo nějaký podobný fond, jako má třeba Německo, které vyčlenilo ze státního rozpočtu určitou sumu peněz. Která bude, a znovu zdůrazňuji, dlouhodobě uvolňována právě na dlouhodobé projekty.

10:00 Kde je hranice toho, co uneseme? - To je velmi těžká otázka, protože my těch priorit samozřejmě máme více. Nikdo nechce zvýšit výdaje na obranu na úkor třeba důchodového systému nebo na úkor zdravotnictví, ale musíme tam hledat efektivitu. (…) Musíme hledat úspory. NERV přišel už před dvěma, možná třemi lety s návrhy, pořád se budu opakovat, začneme se bavit o potřebné změně důchodového systému, ale hlavně potřebné změně daňového systému, o změně řízení municipalit. Protože tam je třeba rezerva, která by ve své podstatě mohla uvolnit prostředky právě do obrany.

13:00 Jak udělat investice do obrany a do zbrojního průmyslu, aby byly chytré, aby to byly investice, které nám pomohou? - Dovolím si říci: pojďme se takhle bavit nejen o veřejných rozpočtech a veřejných prostředcích. Ale spojme to také se soukromými prostředky, protože obzvlášť v případě duálních technologií nemusí být tyto duální technologie, jejich vývoj, rozvoj a aplikace financovány pouze z veřejných zdrojů. (…) Úplně se nabízí spolupráce veřejného a soukromého sektoru, například všichni používáme GPS, to je přesně spolupráce soukromého i veřejného sektoru. A je to vlastně zakázka, která byla původně zakázkou pro obranný průmysl. To jsou příklady, které nám mohou ukázat cestu.

28:00 (k aktuálním vztahům Evropa a USA) Nejlepší je spolupráce, spoluprací dosahujeme nejlepších výsledků. Z toho, že budeme proti sobě bojovat, nevydělá nikdo. A mimochodem na clu nevydělají američtí občané. Američtí občané možná budou nemile překvapeni, jak rychle to dopadne na jejich peněženky. To, že Donald Trump získá nějaké nové továrny, které budou vyrábět časem v Americe, je strašně fajn. Ale to je časem. Ten první přímý dopad je vždycky negativní. A to je do peněženek, to je přes cenu, úroveň zboží a životní náklady peněženek. Takže za mě opravdu jakákoliv válka, ať je to obchodní nebo je to fyzická, je není dobrá pro nikoho. Tady se začínají rozjíždět obchodní války, na tom nikdo nevyhraje.

30:00 Pokud ale Donald Trump sáhne po nějakých clech vůči Evropě, Evropa bude muset reagovat. - Stoprocentně bude muset reagovat. A já bych čekala, že jednání už snad probíhají, možná nejsou mediální a možná je to lepší, protože když jsme viděli to páteční mediální sezení (mezi prezidenty Trumpem a Zelenským), není úplně ideální řešit tyto strategické věci před kamerami. Evropa by měla tvrdě vyjednávat a má k tomu argumenty. Evropa vyváží více zboží do Ameriky, ale Amerika zase vyváží více služeb k nám. Evropa má karty, které může vyložit.

32:00 Co na to česká ekonomika? - Loňský rok jsme narostli. Není to sice dynamický růst, ale je to růst. A je to růst, který má i změnu ve struktuře, je to růst položený a založený na spotřebě domácností. Co by mohlo být lepší, jsou investice. A co nás evidentně bude trápit dál, je zahraniční poptávka. Takže česká ekonomika se bohužel bude muset přestat spoléhat na lokomotivu, nejen německou, ale vůbec lokomotivou globálního exportu a globální ekonomiky, která nás vždycky z těch krizí a šoku vytahovala ven. My se teď musíme soustředit na sebe.

34:00 Řekla byste, že už se nám ale podařilo dostat ekonomiku na úroveň doby před covidem? - Nemůžeme čekat, že struktura ekonomiky se změní z roku na rok a že se změní i během jednoho volebního období, to nelze. My těch domácích úkolů máme strašně moc a ty domácí úkoly nejsou na čtyři roky, ty domácí úkoly jsou na mnoho let. Tato vláda mohla udělat víc, ale udělala aspoň něco, a to minimálně za mě. Já bych jí dala na dva minus.

37:00 Nemůžeme být tolik populističtí a populární, abychom slibovali všechno všem, protože zdroje jsou velmi, velmi, velmi omezené. - A když to někdo slibovat bude, tak to znamená, že…? - Že je to na voličích, aby si porovnali fakta od slibů. A proto vedeme tyto rozhovory. Proto lidem vysvětlujeme, že situace se velmi dynamicky mění. A nikdo nemá rád změnu. Změny jsou vždycky nepříjemné, vždycky nás vyhazují z komfortní zóny. Ale ten vývoj dopadá i na ty, kteří to nechtějí sledovat a asi si uvědomí, že svět okolo nás už je jiný, než byl před pěti lety.

38:00 Když premiér Petr Fiala mluvil o vyšších nárocích na zbrojení, tak u toho říkal: nečekají nás hezké časy, nebude to jednoduché, nebude to pěkné. Tak jak by vláda měla svůj recept do budoucna představit? Asi je dobré šetřit negativitou. - Důležité je nakoupit občany pro tu změnu. To znamená vysvětlit jim to jednoduše, aby věděli, že je to opravdu důležité. Nakoupit občany pro to, že je potřeba přenastavit priority, že obrana a bezpečnost je velmi důležitý faktor, součást naší budoucí prosperity. A zároveň ale nestrašit.

Ptám se já, Marie Bastlová

Podcast Marie Bastlové. Hard talk rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Doporučované