Gazdík: Kolem druhých jazyků vznikla hysterie. Radši dětem zlepšeme angličtinu

V českém školství se chystá největší revoluce za poslední desítky let. Už za dva roky by se měl podstatně proměnit obsah vyučovacích hodin. Jak?

Hostem Ptám se já byl ministr školství Petr Gazdík (STAN).

Ministerstvo školství zatím představilo jen návrhy hlavních směrů revize. Jeden ze střípků plánovaných změn ale už stihl vzbudit rozruch. A sice zvažované zrušení povinnosti žáků učit se i druhý cizí jazyk.

Brání se zástupci některých pedagogických fakult i učitelů jazyků, podle kterých by žáci přišli o možnost rozvíjet své kulturní a jazykové kompetence. Přece jen i ty jim otevírají okno do současného světa, včetně toho pracovního – pokud by návrh prošel, mohla by tu vzniknout skupina žáků, která bude umět jen česky a anglicky. A to by mohla být značná nevýhoda při vstupu na trh práce.

Podle podporovatelů návrhu je tu ale pořád možnost, aby školy učily další jazyk i nadále. Změnu přináší jen to, že dostanou žáci možnost si výuku dalšího jazyka zvolit nebo si vybrat něco jiného.

Diskuse, jestli plánované změny až příliš nesníží hodnotu vzdělávání, se přitom vede už delší dobu. A české školy se mezitím potýkají s dlouhodobě neřešenými problémy i s následky aktuálních krizí. Od pandemické k válečné. Vedle snahy dostat do hlavního proudu děti, které zůstaly na okraji vzdělávacího systému během distanční výuky, je třeba začlenit taky ukrajinské žáky.

Jak se to daří? A jak propracovaná je změna rámcových programů? Nehrozí, že žákům spíš ublíží než pomůže?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu:

Co v rozhovoru zaznělo?

01:20 – Zrušení druhého povinného jazyka je návrh expertního panelu, který dává návrh rámcových vzdělávacích programů. Oni na základě dat jasně říkají, že 20 % žáků základních škol neovládá ani češtinu. První cizí jazyk je na velmi nízké úrovni a naprostá většina z těch, kteří mají druhý cizí jazyk, jej ovládají na minimální úrovni a spíše zdržují ty nadanější, kteří by se druhý jazyk mohli učit. Proto přišel návrh na povinně volitelný jazyk, školy jej budou muset nabízet, ale už se jej nebudete učit ve skupině 25, ale třeba v pěti. Výuka tak bude kvalitnější.

03:00 – Data říkají, že žákům se druhý jazyk často plete. Já bych chtěl, aby všichni uměli anglicky nejlépe na úrovni B2. Buď si budeme říkat, že se všichni učí druhý cizí jazyk, přestože z něj nic neumí a budou se trápit, nebo tady bude možnost pro ty, kdo mají zájem se učit jazyky dva.

05:40 – Složení nových rámcových programů, které mají začít od roku 2024, budeme nyní rok řešit. Druhý cizí jazyk ale bude dál pro školy povinné nabízet. Volitelný bude pro žáky.

08:50 – Po covidu jsou žáci i učitelský kolektiv „rozladěni“. Válka na Ukrajině tomu také nepomáhá. Od května spustíme operační program Jan Ámos Komenský, kdy by na každé škole měli být sociální pedagogové, psychologové. Mají být oporou řediteli školy a snažit se předcházet těm problémům, které vznikají. V případě práce sociálního pedagoga hledáme zatím hranici, protože obsah a náplň jeho povinností se teprve profiluje.

13:28 – Dnes zasedala expertní skupina na ministerstvu školství, která připravuje program na začlenění ukrajinských dětí do škol. Program spustíme 1. září. Jsou různé situace, problém je ale v tom, že se nám překrývají různé mapy – tam, kde je místo ve škole, není práce či bydlení, a naopak. Není to ale neřešitelné. Snažíme se počítat a hledat takové modely, abychom ta rizika minimalizovali.

15:57 – Metodiku, jak se chovat ve školách v době, kdy probíhá válka na Ukrajině, dostaly školy hned druhý den, po začátku války. Nezachráníte tak ale vše. Musí zafungovat systém. Každý učitel má právo na názor, ale nemůže šířit lži. Pozitivní bylo, že děti odhalily, že učitelka šíří lži. Pokud by se potvrdilo to, co je v médiích, měla by být propuštěna.