Zažil boj o Hrad: Je třeba změnit pravidla hry, říká Horáček

Tento týden uplynuly přesně čtyři roky od prvního kola prezidentské volby, ze které podruhé vyšel jako vítěz Miloš Zeman. Mandát současné hlavy státu končí 8. března 2023 a potenciální uchazeči o nejvyšší úřad mají tedy nejvyšší čas rozhodnout se, jestli do boje o Hrad půjdou, nebo ne. Jaký by měl budoucí prezident být?

Hostem Ptám se já byl bývalý kandidát na prezidenta, textař a podnikatel Michal Horáček.

Před čtyřmi lety se do prezidentského klání pustilo devět kandidátů. Jména těch, kteří na konci roku do boje o prezidentský post vstoupí, zatím sice jasná nejsou, jisté ale je, že se vládní strany chtějí dohodnout na společném kandidátovi, který by se postavil expremiérovi Andreji Babišovi. Lídr ANO svou ochotu vydat se do boje o Hrad zatím sice nepotvrdil oficiálně, představil ale obytné auto, kterým chce od února cestovat po Česku.

„Moje prezidentská kampaň byla koncipována spíše jako umělecké dílo než reálná politika,“ vzpomíná Horáček na minulé volební utkání a dodává, že z mnoha důvodů ho prohra nemrzí. „Nastoloval jsem ale témata, která jsem si přál, aby nastolovali ostatní kandidáti. Zejména úplnou otevřenost. Zveřejnil jsem třeba do poslední koruny veškerý svůj majetek, nebo svou nejpečlivější lékařskou prohlídku, protože voliči mají vědět, jestli bude kandidát schopen úřad vykonávat naplno,“ vysvětluje v rozhovoru. Dodává k tomu, že nejasnosti ohledně zdravotního stavu prezidenta Miloše Zemana v posledních měsících ho neudivují. „To je setrvalý stav, netýká se to jen naší země. I jinde politici tají svůj zdravotní stav,“ dodává.

Uchazeč o prezidentský post se přitom může voleb účastnit pouze v případě, že nasbírá 50 tisíc ověřených podpisů občanů, nebo podporu 20 poslanců, či deseti senátorů. Horáček ovšem vyzývá, aby letošní kandidáti vyrazili mezi lidi a svou kandidaturu postavili na jejich hlasech: „Aby ukázali, že mají odvahu a vytrvalost postavit se na náměstí vesnic a měst a mluvit s těmi lidmi. Jedna věc je legálnost, druhá legitimita a tohle mi přijde čestnější než nominace od poslanců nebo senátorů,“ komentoval.

Podle něj je na místě právě kvůli občanské volbě prezidenta zpřesnit pozici hlavy státu v Ústavě. „Přímo volený prezident musí mít daleko víc hlasů, dokonce asi 3 miliony a to je víc, než když ho volil parlament. Roli prezidenta bych sice neposílil, ale lépe ji definovat. Když je napsáno, že něco podepíše, tak aby to podepsal. Ta Ústava je psaná pro slušné lidi a zpřesnění pravidel by bylo dobré,“ vysvětluje.

Posílila pozici hlavy státu hlavně přímá volba, nebo záleží spíš na osobní výbavě a politické šikovnosti prezidenta? A změnilo se Česko od posledního prezidentského klání, a to i přispěním Miloše Zemana?

Poslechněte si rozhovor v úvodním audiu, ve své oblíbené podcastové aplikaci, nebo ve videu: