Rakušan se vrátí i k učení. Budu zase zvát neziskovky, říká

Česko má od pondělí novou vládu. Ta chce hned od prvního jednání začít měnit Česko. Odmítne nové emisní povolenky i migrační pakt. A rozhodne o tom, s jakým postojem vyrazí nový premiér Andrej Babiš na Evropskou radu. Jak zareaguje opozice?

Hostem Ptám se já byl bývalý ministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan.

Nový kabinet v čele s premiérem a lídrem ANO Andrejem Babišem se krátce sešel už v pondělí bezprostředně po jmenování. Řešil ale jen organizační záležitosti. Dnešní jednání by mělo být podle odhadu Babiše naopak velmi dlouhé - seznam toho, co chce vláda udělat hned za svůj první pracovní den, je totiž obsáhlý.

Ministři by měli v usneseních odmítnout systém emisních povolenek ETS 2 a unijní migrační pakt. Probírat mají i změny stavebního zákona, kroky vedoucí ke snížení regulované ceny elektřiny nebo například mandát pro premiéra na nadcházející summit EU.

Vláda by se měla také začít zabývat návrhem státního rozpočtu na příští rok, který chce ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předložit do druhé poloviny ledna. Předchozímu kabinetu Petra Fialy (ODS) rozpočet se schodkem 286 miliard korun poslanci nové sněmovní většiny vrátili k přepracování. Česko tak začne příští rok v rozpočtovém provizoriu.

Jak své resorty zvládnou zástupci Motoristů a SPD? Kam Andrej Babiš posune Česko na mezinárodní scéně? A co bude dělat opozice?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Pojďte mi na úvod shrnout do jedné věty jaká podle vás bude vláda Andreje Babiše? - Asi to, co zažíváme teď - nečitelná. Nečitelná v zahraniční politice, nečitelná v prioritách a možná i nečitelná v tom, co ta vláda představuje i svým mixem, který tam je. Je tam hnutí ANO, které se nějak definuje, a potom SPD jako skutečně extremistická strana. Motoristé, o kterých vidíme od voleb jenom vlastně teatrální kousky, zmatky, řešení sama sebe. Pro mě nečitelná.

2:00 Čekáte od ní nějaké zásadní kroky? Rozhovor vysíláme v úterý, několik hodin před rozhovorem šli zástupci nové vládní koalice na své první pracovní vládní jednání s mnoha konkrétními plány. - Jde teď o to, co bude mít nějaký reálný obsah a co bude proklamace. A to je v politice vždycky rozdíl. Pokud se bavíme o emisních povolenkách, naše europoslankyně Danuše Nerudová teď bude zpravodajkou toho tisku v Evropském parlamentu. A to je podle mě platforma, kde se dají mnohé věci opravdu prosazovat, měnit, posouvat správným směrem. Nevím, jestli ve chvíli, když pošleme komisi nějaký dopis, že to odmítáme, pokud pošleme komisi dopis, že odmítáme migrační pakt, který máme zčásti implementovaný, tak je to nějaké vyjádření pozice? Je to politika trochu trumpovského stylu nastoupit a hned mít ty zásadní výnosy, potom se možná překvapeně dívat, co to znamená?

3:00 A třeba u migračního paktu, jsem u těch nastupujících lidí zjistil, že oni se na podzim snaží orientovat v tom, co vlastně máme schváleno, co nemáme schváleno. A já jsem včera při předávání svého úřadu v pracovně jak premiéru Babišovi, tak panu Metnarovi řekl jednu větu: můžu se teď ptát já vás a nejenom vy mě? Já se vás chci zeptat, jak to myslíte s tím migračním paktem. Protože naše vláda migrační podmínky zpřísnila jako žádná jiná, jako žádná jiná. Jsme teď země s nejnižším počtem migrantů za posledních pět let. - Co vám řekli, jak to s tím migračním paktem myslí? - Měl jsem pocit, že vnímají, že jsou dva, že je nějaký, kde se zpřísnily podmínky, který máme implementovaný, podepsaný prezidentem, schválený oběma komorami. A potom druhý, který mluví o nějaké solidaritě. A já jsem říkal: žádné dva pakty nejsou. Je tady jeden jediný pakt.

5:00 Co mimochodem může znamenat, když jsme se k tomu dostali už v téhle fázi rozhovoru, odmítnutí migračního paktu? - Buď je to deklarace, která bude říkat: odmítáme solidární mechanismus. To bych předpokládal. To je věc, že bude muset naše vláda rok debatovat s Evropskou komisí. A ten rok výhody jsme jim vytvořili my, protože příští rok nedáváme do solidárního mechanismu ani korunu, ani euro, protože jsme uplatnili výjimku, která v tom migračním paktu je. Takže budou muset vyjednávat, ale je to součástí balíku, který na evropské úrovni platí.

6:00 Pokud ale, a tady toho se bojím víc, řeknou, že odmítají migrační pakt jako celek i ty zpřísňující podmínky, což je detence na vnější hranici, u nás na Letišti Václava Havla. To bez migračního paktu dělat nemůžeme. Rychlejší vykazování lidí, kteří tady nemají co dělat, rychlejší soudní procesy. Ale to by znamenalo, a to se budu ptát nové vlády i v rámci interpelace a čehokoliv dalšího, co chcete dělat, zrušit azylový zákon? Jak se to dělá? Chcete dát nějaký nový? Znovu říkám, zpřísňující pravidla, která naše vláda prosadila a dokonce jsme přijali pozměňováky opozice, už platí. - Takže v téhle kapitole té vládě vlastně moc nerozumíte. - To je ta nečitelnost.

7:00 Je něco, čeho se na téhle vládě bojíte, něco, co udělají, nebo co neudělají, co rozhodnou? - Bojím. Jsou to červené linie, který sleduju v programovým prohlášení: veřejnoprávní média. Veřejnoprávní média na vodítko toho, že budou rozpočtově škemrat o to, aby jim někdo přispěl. Budeme měnit způsob, který prostě funguje. Vždyť naopak na koncesionářských poplatcích se vybralo víc, než byly předpoklady ještě ve chvíli, když se ten systém jako takový zaváděl. Toho se bojím.

7:30 Bojím se útoku na nezisk. Já jsem se naopak nezisk snažil zatáhnout do diskuze i na ministerstvu vnitra. Ne vždycky jsme si porozuměli, ale byli u těch diskuzí a aktivně jsem je k ní vyzýval. A pokud se člověk, kterého si jinak docela vážím a toho ministra fakt nedělal blbě jako Robert Plaga, podepíše pod vládní programové prohlášení, které zakazuje neziskovkám chodit do škol… - Tak ono je to předběžné vládní programové prohlášení, ale možná se to projeví i v tom konečném prohlášení. - Máte pravdu, je to předběžné. Ale já se ho na tohle budu ptát. Protože jsem kantor, příští rok chci dvě hodiny úvazku, které jsem jako poslanec míval, když jsem neměl ministerskou funkci.

8:00 Nebudu tam chodit v dresu žádné neziskovky, ale jako kantor jsem zval pravidelně do hodin Člověka v tísni. A bylo to fakt pro studenty prospěšnější než to, když jsem jim vykládal o husitství já. - Takže to budete dělat dál a budete čekat, co se stane? - Ano. A na to jsem hrozně moc zvědavý, co se stane. Vyhodí mě někdo? Bude kárné opatření, špatný kádrový posudek? Jak se tohle dělá? Jak se pozná politická a nepolitická neziskovka. Není politickou neziskovkou náhodou FAČR, fotbalová asociace? Z toho mám strach.

8:30 Určitě mám strach i z toho, co v tom programovém prohlášení naopak není. Když tam opravdu neříkáme, že Rusko je agresor a že Ukrajina je oběť a tyhle věci tam nemáme vůbec pojmenovaný, to je dům bez střechy. Můžu ocenit nějaké nápady Karla Havlíčka v hospodářské strategii, ale k čemu to je, když nevím, kam tahle země patří.

10:00 Pojďme ještě zpět k hodnocení vlády. Máte nějaký tip na to, kdo bude nejlepší, nejhorší ministr? - Asi to takhle úplně nechci říkat. Ptali jste se mě na konci minulého volebního období, když jsem měl hodnotit ministry druhé Babišovy vlády, tak jsem tehdy Roberta Plagu ocenil. - A nejhorší? Z koho máte největší obavy? - Tak já doufám, že tam nebude Turek. Za mě, symbolicky. Pardon, cituju jeho: zahajluju ti do ksichtu a podobné věci, které se objevovaly na jeho sítích… dobře, budu respektovat presumpci neviny. Nikde nemám dokázáno, že to tam opravdu dával. Možná jeho kamarádi, kteří psali na jeho mobil, který cestou na toaletu nechal kolovat po stole. Ať si tam každý napíše, co chce. Je to prostě nedospělý člověk, který fakt nemá na to, aby reprezentoval zahraničí i životní prostředí. Mám pocit, že to jenom politická show a exhibice.

15:00 Nakolik jste teď schopen pojmenovat to, kam tahle vláda zemi povede z vašeho pohledu na tom mezinárodní poli? - Je první den mají první zasedání. Ale z toho, že poslanci hnutí ANO se zdrží hlasování na zahraničním výboru a na výboru pro obranu, u rezoluce, která jednoznačně vyjadřuje a deklaruje naší další pomoc Ukrajině… proti je Rajchl, který tam vede věty jak vystřižené z nějakých Sputniků a Aeronetů. A ti poslanci ANO se zdrží. Do to vytáhnou, to je neuvěřitelná věc, usnesení, aby se hlasovalo, že jsou nezpochybnitelné Benešovy dekrety. Proboha, on je někdo zpochybňuje na naší politické scéně? Takže úplně zastírací manévr a neukázat, co se bude dít dál. Mám z toho strach. Zase nečitelnost, nejednoznačnost a to, že nás můžou zatáhnout směrem na Východ. Bojím se toho.

22:00 Když jsem poslouchala Jeronýma Tejce, nového ministra spravedlnosti a jeho vyjádření, které souvisely s přebíráním resortu, tak mluvil o tom, že jednou z jeho priorit bude zajištění svobody slova v této zemi. Jak tohle vnímáte? - Mně to vlastně přijde dost neuvěřitelné od ministra spravedlnosti, protože on první větou popírá systém. Systém, za který má být zodpovědný. V naší zemi pokud kdokoliv na kohokoliv podal nějaké trestní oznámení pro nějakou lež, pomluvu a podobně, tak nikdo nebyl nikdy stíhán na základě nějakého svévolného rozhodnutí, ale vždycky na základě trestního stíhání policie pod dozorem státního zastupitelství. A případně ten člověk šel k soudu. - Ale je to líbivé mluvit o cenzuře, nebo není? - Je to velmi líbivé. - Proto jste to dali do názvu svých vlastních debat. - Ale my jsme to dali jako reakci na to, že jsem býval často právě v rámci určité scény a určitých v uvozovkách názorových proudů označován za vrchního cenzora.

23:00 Nevnímáte to teď zpětně, že jste si trochu hráli s ohněm? Že to je opravdu citlivá věc ve veřejné debatě, protože my tím tak trochu legitimizujeme debatu o tom, jestli v téhle společnosti je cenzura, což je přece absurdní. - My jsme ale ukazovali na to, že právě žádná není. A těmi debatami a vším jsme se to snažili dávat jasně najevo. A myslím, že se to povedlo.

25:00 Jak jste byl vy spokojen s tím, jak jste pokročili v boji s dezinformacemi? - První rok to bylo přešlapování. Definice a dohadování se o tom, co je dezinformace, jestli dezinformace existuje, nebo neexistuje a podobné výroky, které jsme říkali. Ale myslím si, že kvalitativní změna opravdu nastala, ať si, kdo chce, říká, co chce, když se Otakar Foltýn dostal na Úřad vlády a začal na tam také působit v rámci strategické komunikace. - Myslíte, že vám to ve finále v tom součtu přineslo pozitivní body? Protože on zároveň mnoha kontroverzními výroky nabyl kritikům boje s dezinformacemi. - To jo, ale ta práce není jenom ve výrocích. Otakar Foltýn, tím, jak pracoval, jaké nasazení měl a jakým způsobem se té oblasti věnoval, tak byl první průkopník na úrovni Úřadu vlády, který se tomu tématu vážně věnoval.

29:00 Vy jste nominantem vaší strany na post místopředsedy Sněmovny. Dosud jste se jím nemohl stát, protože to kolidovalo s pozicí ministra vlády. To už nejste. Nicméně současná vládní většina více či méně napřímo říká, že vás do té pozice nezvolí. Co budete dělat? Když nebudete zvolen, bude hnutí STAN nominovat někoho jiného, nebo nebudete mít zájem o tu pozici? - Já se objednám na poslanecký klub hnutí ANO, určitě se půjdu jako kandidát představit, určitě jim řeknu, s jakou představou do takové funkce jdu. Pokud nebudu zvolen a nebudu zvolen opakovaně, nevím, třeba půjdu do více voleb a zkusím to, tak budu řadovým poslancem a budu řádně vykonávat mandát, který mám. Ale zatím to opravdu nemáme promyšleno, a to nezastírám. Určitě bychom u nás našli lidi, kteří by to zvládli.

32:00 Blíží se druhé výročí střelby na Filozofické fakultě v Praze. Letos na jaře spáchala sebevraždu Monika Šimůnková, matka jedné z obětí té střelby. Co vám v té chvíli prolétalo hlavou? - Obrovské osobní neštěstí, moje obrovská osobní lítost. Já jsem s paní Šimůnkou mluvil a byl jsem jeden z těch lidí, kteří dvakrát za ní poslali reprezentativní vyslance s tím, že potřebuje pomoci. Byla to Klára Laurenčíková, byl to psycholog ministerstva vnitra, pan doktor Vymětal. A já jsem skutečně cítil, že paní Šimůnková je strašně hluboce nešťastná. Čemuž se lidsky musí rozumět a zároveň jsem měl pocit, což se z mé pozice těžko vyjadřuje, že byla obrovsky zneužita lidmi, kteří si za tím plní něco jiného než hledání pravdy a dobra pro paní Šimůnkovou. Ale chci být i k sobě kritickej. Teď nebudu mluvit o žádném policejním zásahu. Nesrovnávám se s rodinami, nikdy nebudu. To jejich utrpení je nesrovnatelné s čímkoliv a neumíme si ho nikdo představit. Já jsem si to prožil intenzivně. Byly to nejintenzivnější momenty na ministerstvu. Viděl jsem místo činu, mám to v sobě, je to opravdu hluboká rýha i ve mně osobně. A samozřejmě, že rekapituluju a teď ne politicky. Já jsem to politicky nezneužíval. Fascinují mě a odpuzuji ti, kteří to politicky zneužívali a že jich bylo.

33:00 Ale já jsem si vyhodnocoval, co bych udělal jinak. A jednu věc bych jinak udělal. Ctil pietu těch lidí a právo na to, aby truchlili každý, jak uzná za vhodné. Někteří se se mnou setkali bez mediální pozornosti a kdykoliv o to kdokoliv zažádal. Ale ano, v určité fázi jsem měl překonat tenhle svůj odstup nebo pocit toho, že truchlení je intimní záležitost. A měl jsem vyvolat nějaké koordinované, mediované setkání s pozůstalými v nějaké rozhodné době po té tragédii.

34:00 Já jsem míříla i k tomu, jestli někde nedošlo k nějakému pochybení, jestli nebyla chyba, zpětně viděno, i z vašeho pohledu, třeba to, že policie dříve otevřeněji neřekla, s jakými verzemi v momentě hledání toho pachatele pracovala a podobně? Jestli mi rozumíte, transparentněji říci to, co později vyšlo najevo, co ale policie neříkala v těch prvních chvílích, a pak to dost posloužilo dezinformační scéně nebo celé řadě lidí, kteří potom zpochybňovali důvěryhodnost státu? - Určitě se v té komunikaci najdou momenty, kdy policie mohla taky komunikovat lépe, jinak. Ale fakt si pamatuji na ty první momenty po střelbě a my jsme s Martinem Vondráškem, policejním prezidentem, nedělali nic jiného, než že jsme se pokoušeli čerpat i z příkladu dobré zahraniční praxe a říkat ty věci absolutně otevřeně.