V žalobě na Fica nechci ani euro, říká Čaputová

Robert Fico se počtvrté stal premiérem a Evropa čeká, nakolik změní politické směřování Slovenska. Už stihl přijít s ostrým výpadem proti médiím i neziskovým organizacím, chce brzdit vojenskou pomoc Ukrajině. Co Slovensko čeká?

Hostem speciálu Ptám se já byla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, která si do Česka ve čtvrtek přijela připomenout výročí 17. listopadu.

Slovenská prezidentka navštívila Prahu ve stejný termín i v předchozích dvou letech, kdy uctila památku výročí revoluce z roku 1989 na Národní třídě a setkala se s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem. Schůzku s hlavou státu nevynechala ani tentokrát. Se svým partnerem Jurajem Rizmanem dorazila dopoledne na Pražský hrad, kde ji přivítal Petr Pavel s manželkou Evou. V plánu má opět také uctění památky sametové revoluce na Národní třídě.

Čaputová dorazila do Česka necelé dva měsíce po předčasných parlamentních volbách na Slovensku, které vyhrála strana Smer-sociální demokracie Roberta Fica. Nová vláda staronového premiéra ve svém programovém prohlášení, které v těchto dnech projednává slovenská sněmovna, plánuje mimo jiné zvýšení daní, vyšší finanční podporu důchodců i zastavení státní vojenské pomoci Ukrajině.

Fico, který je premiérem už počtvrté, také dlouhodobě vystupuje proti médiím a nevládnímu sektoru. Jeho kabinet už oznámil, že chystá například rozsáhlé škrty v podpoře nevládních organizací. Čtyřem redakcím včetně nejsledovanější televize Markíza chce také zamezit vstup na úřad vlády. Což zkritizovala opozice i prezidentka Čaputová.

Co čeká Slovensko pod další Ficovou vládou? Co od něj můžeme čekat my? A jaké výzvy před Evropu kladou současné krize na Ukrajině a v Izraeli?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Je pro vás důležité každý ten rok tady být a osobně si události 17. listopadu připomínat? - Určitě je to tradice. Vlastně každý rok, co jsem ve funkci, jsem 16. listopadu přišla do Prahy a 17. listopadu samozřejmě trávím v Bratislavě, na Slovensku. Je to důležitá tradice kvůli tomu, že symbolicky si tím připomínám ještě to spojení Československa, protože listopad 1989 byl společným dílem tak, jako jsme společně nesli úděl komunismu a totalitního režimu. Takže myslím, že je velmi důležité připomínat si tuto absolutně výjimečnou událost, jež definovala roky, které teď žijeme, a nastolila demokracii.

3:00 Vy byste měla velmi pravděpodobně do Prahy brzy přijet znovu, protože příští středu tady bude setkání prezidentů Visegrádské skupiny. Bavili jste se na dnešní schůzce s prezidentem Petrem Pavlem o tom, jestli lze očekávat nějakou změnu postoje v rámci V4 ze strany Slovenska poté, co se moci ujal nový premiér Robert Fico, který má k pomoci Ukrajině jiný přístup, než doteď slovenská vláda razila? - Pokud jde o pomoc Ukrajině, tam vláda avizovala ještě před volbami jiný postoj. Já jsem velmi ráda, že zatím to, co můžeme pozorovat v reálných politických krocích, představuje v podstatě do velké míry kontinuitu slovenského postoje. Kromě jednoho prvku, a to je darování smrtící vojenské pomoci. Pokud jde o zbývající vojenskou pomoc, ta by měla fungovat dále, stejně tak byznys pomoc nebo humanitární pomoc by měla fungovat dále bez problémů. Určitě podílet se na obnově Ukrajiny a všechny další kroky. A také, a to jsem velmi ráda, pokud jde o pozici Slovenské republiky v rámci Evropské unie a pozice Evropské unie směrem k Ukrajině, tak to by zatím podle těch avizovaných kroků mělo zůstat nezměněné.

4:00 Takže i přes tu ostrou předvolební rétoriku, tuším z vašich slov, že až tak dramatickou změnu nečekáte? - Zatím se zdá být postoj slovenské vlády, když budeme hodnotit reálné politické kroky, jako realistický, protože fakt je, že válka na Ukrajině je obrovský problém a zároveň symbol toho, jak někdo překročí mezinárodní právo, anektuje nebo respektive agresivně vstoupí na území jiného státu. A je v našem společném zájmu, aby mezinárodní právo zvítězilo, v tomto smyslu Ukrajina ustála ten konflikt, je to náš bytostný zájem, i Slovenské republiky. Nemluvě o tom, že pomoc Ukrajině přináší mnohé příležitosti i pro Slovenskou republiku jako takovou, pokud jde například o téma obnovy Ukrajiny.

Fotogalerie z rozhovoru se Zuzanou Čaputovou:

5:00 Pojedete do Prahy v krátké době ještě jednou, pojedete se zúčastnit pohřbu Karla Schwarzenberga 9. prosince? - Bylo mi velkou ctí, že jsem se s panem knížetem Karlem Schwarzenbergem mohla osobně několikrát potkat a hovořit i v neformálních rozhovorech. Dokonce mi vyjádřil podporu ještě před prezidentskými volbami. Toho jsem si nesmírně vážila. Byl to velký člověk, demokrat, jehož význam a rozsah daleko přesáhl hranice České republiky i Československa. Je mi upřímně líto, že už mě ani nikoho jiného neobohatí jeho životní zkušenost a moudrost. (…) Pokud by taková možnost byla, ráda se jeho pohřbu zúčastním.

7:00 Když se teď vrátím k aktuální politicko-bezpečnostní situaci v Evropě, co podle vás je v tuto chvíli ta nejaktuálnější bezpečnostní výzva pro Evropu, pro střední Evropu? - Na Slovensku samozřejmě sledujeme s velkou pozorností dění v širším regionu, ale nedá se přehlédnout, že Ukrajina je náš bezprostřední soused. - Jak vnímáte obavy, které vypukly po útoku Hamásu na Izrael, že to celé oslabí pozornost, kterou svět do té doby upínal právě na Ukrajinu, že to tu pozornost rozptýlí a Ukrajině uškodí? - Pozornost světa se teď přirozeně rozkládá na vícero ohnisek, které ve světě hoří. Je velmi potřebné, abychom vyvinuli všechno úsilí na to, aby se to neproměnilo do nějakého globálního požáru, to musí být náš absolutně výsostný společný zájem. Nesmíme slevit z naší pozornosti a pomoci Ukrajině. (…) Ta tragédie, která se tam odehrává, nám nesmí zevšednět.

10:00 Útok Hamásu byl teroristický čin a Izrael má právo na sebeobranu. (…) Rozumím, že pohled na to, co se děje v Gaze, vzbuzuje přirozeně soucit a s tím souvisejí ty vlny solidarity, které probíhají v mnohých evropských městech. Ale ke schvalování násilí ze strany Hamásu na těchto demonstracích nemůžu mít jakékoliv sympatie, protože to je schvalování násilí. Je to samozřejmě tragédie, civilisté trpí na obou stranách. A to, o co musí usilovat obě strany po té akutní fázi vojenského konfliktu, je hledat co nejstabilnější politické řešení. K čemu jedinému se asi dá obracet, je dvojstátní řešení.

12:00 A co rostoucí vlna antisemitismu v Evropě, jak jí vnímáte? - Absolutně si na to musíme dát pozor. Je to vážné, obzvlášť v Evropě a v kontextu druhé světové války, silného antisemitismu a celého holokaustu. Nesmíme to podcenit, je to vážný signál, kterému je třeba věnovat pozornost.

14:00 Jaké bude Slovensko pod vládou Roberta Fica? - Ptáte se mě na to vy, ptají se mě na to další média, státníci a upřímně, ptám se i já v jistém smyslu. Protože s jeho návratem k moci jsou spojené otázky, hlavně v souvislosti s rétorikou, která byla před volbami a která jako by naznačovala odklon směru Slovenska, té trajektorie, kterou jsme dlouhodobě šli. Zároveň ale musím říct, že pokud jde o zahraniční politiku, tak se zdá, že ta rétorika byla daleko silnější než reálné politické kroky, které jsou jednoznačně proevropské, proalianční. V tomto smyslu by jednota Evropské unie neměla být narušena. Ale uvidíme, a říkala jsem si to při jmenování vlády, jaké kroky ta vláda bude dělat. Rétorika, která se týká nevládních organizací nebo médií, je něco, co mi je osobně velmi vzdálené. Je jasné, že nevládky patří k demokracii, i ty, které jsou některými politiky označované za politické. To jsou ti strážci demokracie, často suplují ten stát. A pokud jde o média, tak o svobodných médiích je právě i zítřejší svátek. Patří ke krevnímu oběhu demokracie a musí být chráněná. Jakkoli bychom svobodná média omezovali nebo přiškrcovali, tak ten obraz toho krevního oběhu znamená, že by ta demokracie začala odumírat.

20:45 Paní prezidentko, pořád platí žaloba na Roberta Fica, kterou jste podala teď už na stávajícího premiéra Roberta Fica? Bylo to v průběhu předvolební kampaně. - K tomu vždy říkám, že to poslední, po čem bych chtěla sáhnout, je nějaký osobní krok. Já jsem nepodala trestní oznámení, dala jsem civilní žalobu, kvůli tomu, že bylo množství označení, která jsem považovala za absolutně nepravdivá, například o tom, že sloužím jiné moci, že jsem agentkou jiné moci, že jsem Sorosovou služkou a podobné nesmysly. A nežádám ani euro, jenom omluvu. Mrzí mě, že jsem k této osobní rovině musela přikročit. A to z jednoho jednoduchého důvodu, a to je míra, jakou se to promítalo do ohrožení nejen mně, ale i mých blízkých. - To znamená, že ta žaloba platí, nestáhla jste ji? - Je podaná. Ta přímá úměra mezi tiskovou konferencí, kde tyto narativy zaznívaly, a vzápětí výhrůžkami, které chodily, tak toto je něco, co jsem považovala za nevyhnutelné na ochranu svých blízkých. - Nenabídl vám Robert Fico, že by se omluvil? - Zatím ne.

22:00 Jak se vám s novým premiérem vlastně spolupracuje, vzhledem k bezpočtu jeho útoků na vaši osobu? - Ano, byla jsem objektem mnohých verbálních útoků nejen od něj, ale i od kolegů ze strany. To, co považuji za důležité, je plnit si svoje povinnosti jako prezidentka republiky. Všechna setkání zatím proběhla profesionálně, z obou stran. Já jsem se snažila plnit svoji ústavní povinnost co nejprofesionálněji z jednoduchého důvodu, oba dva jsme v tu chvíli, v těch rolích ve službě. Službě veřejnosti a lidem, kteří nás zvolili. - Očekáváte, že to vydrží? - Každý z nás to má ve svých rukou.

25:00 Vy jste oznámila, že už znovu kandidovat nebudete. Nemotivovalo vás to teď k tomu do toho politického souboje přesto vstoupit? - Když jsem se na jaře rozhodovala, zda kandidovat, nebo ne, tak jsem brala v úvahu, že může dojít ke změně vlády. I přesto jsem se rozhodla do toho dalšího kola nejít. V té souvislosti jsem mluvila o dostatku sil a o tom, že to místo je třeba dělat naplno. Ten mandát je třeba dělat naplno. A nebude to lehčí, spíše naopak, je tam hora výzev. Je tam třeba člověka s novými silami. Za těch pět let jako bych zažila dva až tři mandáty, od těch všech krizí, covidu, války, plus každý rok jiná vláda. Byl to rychlokurz této profese a bylo to i lidsky celkem náročné.

29:00 V politice neplánuji být aktivní, ale pokud bude zájem, budu aktivní ve věcech veřejných.