Blbá zpráva pro celou zemi, říká Šulc k postojům ANO ke zbrojení

Česko chce dávat do pěti let na obranu tři procenta HDP. Opozice to kritizuje, kabinet se podle ní vydal cestou nekoncepčních nákupů. Ví obrana, kam by miliardy šly?

Hostem Ptám se já byl náměstek ministryně obrany František Šulc.

Zástupci sněmovních stran ve čtvrtek odpoledne projednají na popud premiéra Petra Fialy (ODS), kudy by se mělo Česko vydat, aby co nejlépe zajistilo svou bezpečnost a obranyschopnost. Opoziční hnutí ANO i SPD opakované pozvání na schůzku odmítly s tím, že jde o předvolební kampaň vlády.

Jednání by podle nich mělo smysl, pokud by ho Fiala svolal ještě před rozhodnutím kabinetu o zvyšování obranných výdajů na tři procenta hrubého domácího produktu. Podle lídra ANO Andreje Babiše se vláda vydala cestou nekoncepčních a nesystémových nákupů vojenské techniky. Babiš opakovaně kritizoval i nákup amerických vojenských letounů F-35.

„Výdaje na obranu, budování obrany, je výsostně politické rozhodnutí. Politici se mohou rozhodnout, že druhý den armádu nebudeme mít. Ale měli by si uvědomit, že ta rozhodnutí se dělají na léta dopředu,“ reagoval náměstek ministryně obrany Šulc. „Druhá věc je, co je to za vzkaz voličům? Lidé jsou znejistěni a představitelé ANO říkají: To je v pohodě, my to dáme do něčeho jiného, my to nechceme. Jsou to za mě PR akce, které jsou ale velice nebezpečné a jsou blbou zprávou pro celou zemi.“

Má resort obrany plán obnovy armády a nachystané zakázky? Jak se vojenské zakázky hlídají? A existuje nějaké bezpečnostní riziko v souvislosti se stíhačkami F-35?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Premiér opakovaně mluví o tom, že se změnil mezinárodní řád, že se na to musíme připravit, že se musíme soustředit na svoji obranyschopnost. Co to pro vás znamená? A co potřebujeme k posílení obranyschopnosti české armády? - Znamená to více práce, samozřejmě. A dohánění toho, co se zanedbávalo průběžně posledních 30 letech. Tam je ten deficit, mluví se o různých stamiliardových částkách, obrovský. A dohnat ho není možné skokově přes noc, za jeden rok. Je to dlouhodobější proces a musí být hlavně konzistentní a kontinuální.

1:30 Jakákoliv změna rozpočtu, například škrtání, má naprosto fatální dopad do projektů a pro celý rezort a budování obranyschopnosti.

3:00 Jinými slovy, když vláda teď schválila tři procenta na obranu, ale opozice s tím nesouhlasí a říká, že to možná třeba zruší nebo nevíme, jak k tomu přistoupí, to pro vás není úplně dobrá zpráva? - To je hlavně velice divná zpráva, nejen pro vojáky, zaměstnance resortu Ministerstva obrany, ale vlastně i pro občany. Rozpočet a výdaje na obranu, budování obrany, jakou chci armádu, jakou ji nechci, je výsostně politické rozhodnutí. Ve finále politici se mohou rozhodnout, že druhý den armádu nebudeme mít, je to jejich rozhodnutí. Ale měli by si uvědomit, že ta rozhodnutí se dělají na léta dopředu.

4:00 A druhá věc –⁠⁠⁠ co je to za vzkaz voličům? Z těch debat kolem mě, které vygradovaly v těch posledních týdnech, cítím, že lidé jsou znejistěni, protože skutečně dochází k nějaké větší změně, k něčemu, co jsme si ještě před 20 lety říkali i po teroristických útocích na New York a Washington, že se to vlastně nemůže stát, že se to srovná. Lidé jsou znejistěni a představitelé ANO říkají: To je v pohodě, my to dáme do něčeho jiného, my to nechceme. Jsou to za mě PR akce, které jsou ale velice nebezpečné a jsou blbou zprávou pro celou zemi.

6:00 Jste ale připraveni na větší peníze, které by obrana mohla dostat? Víte, za co je rozumně utratit? - Já bych řekl, že ano. Ono se často objevuje v těch debatách: nekoncepční nákupy a tak dále. Podívejte se do koncepčních dokumentů za posledních, dejme tomu, 15, 20 let od začátku profesionalizace armády, zmiňovaná koncepce výstavby Armády ČR a další dokumenty. Armáda tam deklaruje neustále, že potřebuje totéž.

6:30 Ty projekty, které se skládají do schopností, si představte, že máte takhle pod sebou naskládané v dlouhém excelovém sešitu, hypoteticky. A vy je realizujete podle peněz, které máte přiděleny. A v těch letech, kdy nemáte přidělené peníze, nemůžete je začít realizovat. Takže projekty tam jsou, protože jsou tam dlouhodobě, protože ty schopnosti se nemění. A jsou takzvaně nad čarou, ale spousta z nich je pod čarou a teď se dostávají postupně nahoru a mohou být realizovány.

8:00 Opozice zpochybňuje tři procenta HDP na obranu, je podle nich nutné je utratit rozumně. A pak poukazuje na to, že Česko teď sice dosáhlo dvou procent výdajů na obranu, ale díky tomu, že byly zaplaceny zálohové faktury na dodávky, které budou až bůhví kdy v budoucnu. - Zálohová platba je součástí akvizice něčeho. V posledních letech, zejména s válkou na Ukrajině, je naprostý nedostatek vojenského materiálu na trhu. Zálohy jsou jedním ze způsobů, jak se dostanete do nějakého pořadníku. Vy profinancováváte výrobu, kterou ta firma zahajuje pro vás, a díky tomu ji může zahájit. Zálohy nejsou sprosté slovo. U záloh se vždycky vyhodnocuje ekonomická výhodnost pro stát. (…) Když ty peníze nedáte, budete dál ve frontě. A ta firma si půjčuje na trhu peníze a vám to zohlední v ceně. To znamená, že záloha vám ve finále snižuje cenu. Takže bych z toho fakt nedělal drama a nedělal bych z toho něco, co je špinavé.

8:30 Proč to ANO říká? - To by měli říct oni a měli by na to hlavně odpovědět voliči. Za mě je to strašně nezodpovědné. Zvlášť když to vypráví Lubomír Metnar (2018–⁠⁠⁠2021 ministr obrany, pozn. red.), který byl léta na ministerstvu, ty procesy zná. Nechal si to dokládat, teď se mu to dokládá na výboru pro obranu.

10:00 Jak zajistit jistotu financování obrany? Německo teď mluví o tom, že by zřídilo mimorozpočtový fond, ze kterého by se mohly financovat zbrojní zakázky. - Je to kombinace. (…) Debata v Evropě je dvojí. První je uvolnění fiskálních pravidel pro projekty v obraně, za což dlouhodobě lobbovalo jižní křídlo Evropské unie a Německo se tomu dlouho bránilo. A pak je druhý způsob, a to je zadlužení Evropské unie, vytvoření dalšího nadnárodního dluhu, v uvozovkách, o který byl pokus už během covidu, který nebyl dotažen. Každopádně to znamená větší zadlužení.

10:30 Od devadesátých let ekonomicky rosteme mimo jiné díky globální dělbě práce, díky tomu, že se v některých místech vyrábí něco a všichni to globálně sdílíme. Jakmile se to přeruší, tak jsme nahraní nebo máme problémy zajistit provoz. Proto budování evropských kapacit dává smysl a investice do vlastního obranného průmyslu jsou investice do naší ekonomiky. Takže zadlužení nemusí mít tak dramatický, negativní efekt, není to projedené.

12:00 Existuje nějaké bezpečnostní riziko v souvislosti se stíhačkami F-35? - Globální dělba práce, výroba jednotlivých kontrol a jednotlivých komponent nebo technologií, které jsou v těch moderních zařízeních, jsou velice sofistikované. F-35 je na špičce sofistikovanosti. Není to tak, že existuje červené tlačítko, které má někdo v Bílém domě vedle atomového kufříku, zmáčkne to a všechna letadla F-35, F-16 na zemi stojí. To se nestane. Ta letadla budou létat pořád.

12:30 Můžeme si to připodobnit k mobilnímu telefonu. Co se může stát, jsou věci typu upgradu softwaru, kdy ten stroj pořád funguje, ale některé aplikace postupně přestanou fungovat, protože už nebudou upgradované. (…) Druhá věc je například technologie, kterou používají všechny letouny napříč, a to je GPS. Nejde jen o určování polohy. Jde o to, že signál GPS s sebou nese přesný čas a vy pro kryptovanou komunikaci potřebujete nahodile měnit frekvence, aby vám to někdo nemohl rozklíčovat. Kdyby byl omezen přístup k GPS, opět, letadla budou létat, ale bude problém s komunikací.

14:00 Nějaká rizika s tím tedy spojena být mohou. - Samozřejmě, ale nikdo nepředpokládá, že se to stane, protože Spojené státy a ta transatlantická linka je klíčová. A já věřím, že si to uvědomuje i prezident Trump a lidé kolem něj.

16:00 Když Andrej Babiš naznačuje v médiích, že by možná zvážil odstoupení od toho kontraktu na dodávku stíhaček F-35, pokud by se stal premiérem, je tak snadné od toho kontraktu ustoupit? - Myslím, že se to nestane. A bylo by to za poměrně vysokých nákladů. A nemyslím tím jenom finančních, ale i reputačních.

18:00 A ještě k efektivitě nákupů na Ministerstvu obrany - nepřemýšlel jste někdy o tom, že je trochu divné, že se za posledních 15 let neobjevila žádná kauza související s armádními nákupy? - Obecně vojenské nákupy jsou vždycky sledované. (…) Ale od roku 2010 se stala hromada opatření, která poskytují lepší kontrolu a lepší řízení těch projektů a lepší přehled o nich. - Takže je lepší dohled? - Je lepší přehled. Zároveň se ale dostáváme v některých věcech do přeregulovanosti, musíme dokládat hromadu věcí a ty zdržují samozřejmě ten proces.

20:00 Předseda hnutí ANO Andrej Babiš nedávno v rozhovoru pro tn.cz říkal mimo jiné: „Teď tam je ten náměstek a ten si koupil nějaký materiál z jeho bývalé firmy za 300 milionů korun. To je neuvěřitelné, co se tam děje.“ Později v souvislosti s tím zmínil vaše jméno. Jaká je na to vaše reakce, je tam střet zájmů? - Tohle je v úrovni: Vy jste divnej, protože máte křivej nos. Tyto věci jsou naprosto nefér, jsou absolutně lživé a poškozují různé lidi, nejen mě. To, že jsem někde s někým spolupracoval, neznamená, že tomu člověku přihraju zakázku. Vždyť bych musel být úplný idiot. Všichni to vědí, nikdy jsem se s tím netajil.

22:00 Šlo o zakázku čtyř bezpilotních vrtulníků, které nakoupila armáda od jedné ze společností, kde jste působil. Bylo to nakoupeno bez výběrového řízení, když k té zakázce došlo, tak jste si ale musel uvědomovat, že nějaký střet zájmů nebo pochybnosti se kolem toho objeví? - Já jsem o tom ani nevěděl, protože jsem se preventivně předběžně vyloučil vlastně z čehokoliv, co se týká dronů. (…) - Nestanete se slabým místem ministryně obrany Jany Černochové? - Každý rozumný člověk, už těch důvodů, které jsem říkal, si přece řekne: vždyť je to divné, to by musel být fakt úplný pitomec.

25:00 Ještě se zeptám na vyšetřování skupiny D a dronů, inspekce ministerstva měla podle zjištění kolegy Janka Kroupy dostat zadání, jaký má být výsledek šetření, dostala zadání něco najít na náčelníka generálního štábu Karla Řehku… na vaše zadání. - Když se to objevilo, byl jsem strašně překvapený. (…) Mám čisté svědomí, a to je pro mě klíčové. Ať si prověřuje, kdo chce, co chce, prostě nenajde nic. Samozřejmě jsem nikomu neříkal, k čemu má nebo nemá dojít.

29:00 Takže zaměstnanci inspekce, kteří jasně mému kolegovi řekli, že dostali pokyn, jaký má být výsledek, že mají něco najít, lžou? - Nevím o komkoliv, že by si stěžoval, že se někdo snaží manipulovat ono předběžné šetření.