Možná se hnutí ANO poučilo ze své předchozí chyby, říká expert

Lidé v Česku v roce 2023 opět o trochu více zchudli a země zůstala jedinou v Evropě, která ekonomicky nedohnala předcovidové časy. Vláda ale opatrně slibuje, že letos už začne být lépe. Bude v roce 2024 „blbá nálada“ pokračovat?

Hostem Ptám se já byl sociolog a ředitel výzkumné agentury STEM Martin Buchtík.

Premiér Petr Fiala (ODS) v polovině prosince ohodnotil atmosféru v zemi s tím, že už delší dobu mají Češi „blbou náladu“. A lidem vzkázal, že „skepsí, naštváním a škarohlídstvím se ještě nikdy žádný problém nevyřešil“ a že zase tolik důvodů ke skepsi nemají.

Podle sociologa Buchtíka slova premiéra o špatné náladě potvrzují i průzkumy. Lidé jsou ale spíše celkově frustrovaní a komunikace vlády nepomáhá. „Premiér vytáhne nějaký moment, který měl říct třeba před půl rokem. A pak sklízí kritiku za nešikovnou komunikaci. Myslím, že všichni cítí, že nálada není dobrá, ale že se očekává právě od jeho vlády, že něco bude dělat a ne jenom říkat, že ostatní mají dělat něco jiného a přestat být škarohlídy,“ uvedl sociolog.

Kabinet v polovině svého mandátu čelí rekordní nedůvěře lidí. Podle Buchtíka členům vlády často chybí kontakt s realitou. „Když už problémy řešit nechcete, tak přitom nemusíte tak strašně naštvat lidi, kteří ty problémy mají, a tvrdit jim, že jejich problémům nerozumíte, že si mají najít třetí práci, obléct druhý svetr, že mají obvolat 100 lékáren a ten Nurofen prostě najdou. To tak prostě nemůžete dělat,“ dodal sociolog.

Poznámka: Rozhovor byl natočen těsně před prosincovým útokem střelce na pražské Filozofické fakultě UK.

Z čeho mají lidé největší obavy a k čemu upínají naděje? Má vláda šanci odvrátit prudce klesající popularitu? A kdo vyhraje příští volby?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jaká nálada převládala v české společnosti na konci roku 2023? Nálada není dobrá. Chtělo by se říct klišé, že je blbá. Ono to tak je. Po roce 1990, 1997, 1998, řekněme, po roce 2012, 2013, tak teď už druhý rok ta nálada je opravdu špatná. Ukazují to všechna čísla, nejenom ta ekonomická, ukazují to i naše čísla ve STEM, kde se díváme dlouhodobě na nálady společnosti a veřejnosti. Na druhou stranu ta situace dopadá různě na různé skupiny společnosti.

2:00 Má pravdu premiér Fiala, že Češi propadli blbé náladě, že je nakažlivá, otravuje svět kolem nás, jenže skepsí, naštváním a škarohlídstvím se nikdy žádný problém nevyřešil? Jsou lidé naštvaní, nebo spíše unavení? – Je to jednoznačně frustrace ve společnosti. Pan premiér vytáhne nějaký moment, který měl říct třeba před půl rokem, a přichází s ním trochu opožděně a potom za to sklízí takovou kritiku, za ne moc šikovnou komunikaci. Myslím si, že tady i všichni cítí, že ta nálada není dobrá, ale že se očekává právě od jeho vlády, že něco bude dělat a ne jenom říkat, že ostatní mají dělat něco jiného a přestat být škarohlídy.

3:00 Jak jsme se do tohoto bodu dostali? – Příčin je několik. Je to jednak přelití covidové krize do ruské agrese na Ukrajině. Ta se potom přelévá do inflace a to je teď to hlavní, lidé chudnou. A chudnou různým tempem. A různí lidé se s tím dokážou vyrovnávat různým způsobem, někteří vůbec a některé to vlastně nezasahuje.

5:00 Druhý pohled je poměrně nepopulární vláda. Vláda to nemá jednoduché nikde na světě, když vládne v recesi a když se od ní, aspoň od jejích voličů, očekávalo hodně. Nicméně vláda s nízkou důvěrou si musí dávat velký pozor na to, jakým způsobem komunikuje, protože to, co by prošlo vládě s důvěrou kolem 40 procent, tak vládě s důvěrou kolem 20 procent už neprojde. A třetí rozměr je celková geopolitická nestabilita, svět se prostě dynamicky proměňuje a není jasné, co bude.

6:00 Ta krize zasahuje lidi plošně. Dřív, pokud vzrostla nezaměstnanost, byly výrazně víc ohroženy určité skupiny rodin, lidé v nízkopříjmových profesích. Teď se s inflací potýká i středně vydělávající člověk nebo domácnost.

6:30 Ale třeba v jarním průzkumu Eurostatu o spokojenosti si Češi polepšili. Jak to? – My si často myslíme, že všechny problémy světa se týkají jenom nás a že jsme takový pupek světa. Tak to není. Když se podíváte do Belgie, Francie, Německa, na Slovensko, do Maďarska, do Polska, tak těch problémů je strašně moc. Někdy se zdá, že jediný, kdo nemá žádné problémy, je Čína a Rusko, což je tedy spíš nedostatkem informací, které z těch zemí plynou.

8:00 Česká společnost je rozbitá na střípky. My si často myslíme, že jsme poslední ostrůvek nějakého rozumu a racionality v moři šílenství, které se ten ostrůvek snaží zaplavit. A je trochu jedno, jestli jste mladá nebo stará, jestli jste bohatší nebo chudší, jestli máte nebo nemáte vystudovanou vysokou školu. Ten ostrůvek racionality v moři šílenství je charakteristika jednotlivých skupin v české společnosti.

10:00 Jak se může ta dlouhodobá frustrace projevit? – Projevit se může, ale ve výsledku nemusí, abychom tady zase neplánovali další katastrofu. Ale určitě se částečně projevuje v nějaké radikalizaci úzké části společnosti.

14:00 Jde z vašich dat nějakým způsobem odhadnout, jestli tahle frustrace společnosti už je na svém dně? – Nálada společnosti je na dně. Pravděpodobně už to nejde o moc hůř. Na druhou stranu to, že bychom se odráželi od toho dna, zatím v datech nevidíme. Ekonomické perspektivy lidí, kteří jsou vysokopříjmoví a středněpříjmoví, jsou ale pozitivní a tam vkládají naději do toho, že se situace začne v roce 2024 zlepšovat. To se ale netýká lidí v poslední třetině příjmů. Když nemáte žádné úspory, tak můžete přečkat několik měsíců, ale nemůžete přečkat dva roky. A tahle část společnosti se úplně odpojila od většiny a mluví o úplně jiných problémech.

15:30 Jaké impulzy mohou tyto nálady měnit? Jsou rozhodující ekonomické ukazatele, zastavení inflace? – Krátkodobě je jednoznačně situace vždycky lepší v dobré ekonomické situaci. Druhá věc je, že lidé, kteří dlouhodobě mají pocit, že jejich hlas není slyšet a že vlastně nikdo nenaslouchá jejich problémům, ten pocit mají třeba celou generaci nebo i dvě. A to není věc, která by se změnila za měsíc. (…) Na stranu třetí asi v Česku nemůžeme čekat masové demonstrace a generální stávky, to by bylo velké překvapení v nejbližších měsících. Stávka učitelů je něco, co je pro Česko opravdu varovné a nebývalé.

19:00 Jak významný je propad důvěry ve vládu směrem k celkovým šancím vládních stran, aby uspěly v příštích volbách? S vědomím toho, že v polovině volebního období se propadá důvěra ve vládu tradičně. – Současná vláda má důvěru 21 procent. Nejnižší důvěru, kterou jsme naměřili, měla vláda Petra Nečase, kolem 16 nebo 17 procent. Vlády, které měly takhle nízkou podporu, padly. Ale v této vládě se to neděje ze dvou důvodů. Zaprvé její voliči nevidí jinou alternativu než volit právě tyto vládní strany, protože považují SPD a ANO za větší hrozbu. A zároveň tato vláda má pohodlnou většinu, takže i kdyby se začala mírně drolit, neohrozí ji to. A jestli si na něčem Petr Fiala zakládá, tak na tom, že vnitřní konflikty vlády se neperou tolik navenek.

21:00 Je tady prostor pro novou parlamentní stranu? – Určitě tady je voličský prostor pro novou parlamentní stranu. Nevím, jestli tady je personální a ekonomický prostor, jestli tady je dost peněz, které by bylo možné do vzniku nové strany investovat.

21:30 Takže kdyby chtěl nějaký nový subjekt ještě naskočit do evropských voleb, má šanci? – Česko je země zázraků. Kdybych stavěl kandidátku, tak bych klidně počkal až po krajských volbách (konají se na podzim 2024, pozn. red.), tam už musíte mít opravdu hodně těch lidí a musíte mít tu partaj funkční. (…) Ochota lidí jít dnes do politiky je přibližně nulová.

31:00 Má hnutí ANO v parlamentních volbách šance na tak silné politické zisky, které mu teď ukazují předvolební průzkumy, pokud by lídrem nebyl Andrej Babiš? – V tuhle chvíli je lídr Andrej Babiš a může být jedno, jestli bude, nebude první na kandidátce, on pravděpodobně na nějaké té parlamentní kandidátce bude. (…) Mohou se rozhodnout pro tuhle strategii a premiérem může být Karel Havlíček, který může být akceptovatelnější pro jiné politické strany při tvoření vlády. Protože si myslím, že je možné, že se hnutí ANO poučilo ze své předchozí chyby a že nejde jenom o to, volby vyhrát za každou cenu a s co nejvyšším ziskem, ale mít i potenciál utvořit tu vládu.

34:00 Bude u nás pořád dominantní blbá nálada? – Bude. Bude ji podle mě už potom táhnout kontinuální předvolební kampaň do jedněch, druhých a potom třetích voleb. Ty třetí jsou tedy v roce 2025 do Poslanecké sněmovny. Ta kampaň bude takhle přecházet z  jednoho místa do druhého. Budeme se rochnit v tom, jak máme neustále spousty problémů. Na druhou stranu ekonomická situace by se měla pro větší část společnosti přestat zhoršovat.

36:00 A je něco, co by mohla dělat vláda, aby dokázala tu blbou náladu třeba nějakým způsobem prolomit v roce 2024? – Pro mě je to asi úplně lidská věc. Není pravda, že by ministři nepracovali, jsou to naopak velmi tvrdě pracující lidé. Ale tím pádem se nedostávají do těch každodenních situací s běžnými lidmi a jsou odkázáni na nějaké anekdotické příběhy. Sami jsou přirozeně obklopeni lidmi s vyšším příjmem z velkých měst s vysokoškolským vzděláním, takže tu představu dostávají velmi zkreslenou. A pak zastávají nějaké principialistické názory, které si myslí, že sluší jejich straně, ale potřebují spíše řešit opravdové problémy. A hlavně s porozuměním.

37:00 Když už je nechcete řešit, tak přitom nemusíte tak strašně moc naštvat lidi, kteří ty problémy mají, a tvrdit jim, že jejich problémům nerozumíte, že si mají najít třetí práci, obléct druhý svetr, že mají obvolat 100 lékáren a ten Nurofen prostě najdou, že jsou hloupí, že nerozumí tomu, že by ceny energií neklesaly, ony klesají, my je přestáváme akorát dotovat. Tyto věci jsou komunikačně zbytečné, v ničem vám nepomohou a jenom podrývají představu lidí o tom, jak fungují politici. To tak prostě nemůžete dělat.

38:00 Dá se říct, že je víceméně jasné, že první na pásce v parlamentních volbách skončí hnutí ANO? – Pokud se nic významného nestane, tak je to nejpravděpodobnější scénář.