Biochemik Jan Trnka: Jsme na začátku covidové vlny

Testy odhalily v Česku začátkem týdne poprvé od letošního dubna víc než dva tisíce nákaz. Jak silná je současná vlna pandemie koronaviru? A čeká nás těžší nákaza na podzim?

Covid-19 poprvé útočí naplno už v létě. Subvarianty omikronu dokážou vzdorovat teplému počasí a infikovaných lidí skokově přibývá, stejně jako covidových pacientů v nemocnicích. Má pravdu ministr zdravotnictví, když říká, že plošná opatření nejsou nutná?

Hostem Ptám se já byl vedoucí Katedry biomedicínských oborů 3. lékařské fakulty UK, biochemik Jan Trnka.

Evropou se rychle šíří covid. Nákaza nabývá na síle i v oblíbených letních destinacích, jako jsou Řecko, Itálie nebo Španělsko a Portugalsko. Subvarianta omikronu BA.5 napadá lidi bez ohledu na teplé počasí, a tak v přímořských oblastech i ve střední Evropě zažíváme letní pandemickou vlnu.

Testy odhalily v pondělí, poprvé od jara, víc než dva tisíce nakažených, což je o zhruba třetinu víc než minulý týden. Počet pacientů, kteří museli vyhledat hospitalizaci překonal tři stovky. Nepřibývá ale lidí v těžkém stavu. Není ovšem jasné, nakolik jsou čísla o infekcích průkazná, protože oproti jarním měsícům se v Česku testuje mnohem méně.

Ministr zdravotnictví za TOP 09 Vlastimil Válek stále trvá na tom, že přijímat plošné protipandemické restrikce je z medicínského hlediska zbytečné. Včetně třeba nařízených respirátorů v hromadné dopravě.

Na rychlé šíření subvarianty BA.5 reagují různé evropské státy různě. Zatím ale horšící se situace nemá vliv na podmínky cestování, které je během dovolenkové sezóny v plném proudu.

Evropa spoléhá hlavně na vakcíny. EU doporučuje podávat druhou posilující dávku lidem nad 60 let a jiným rizikovým skupinám. Zatím se to týkalo osmdesátníků a starších. Český resort zdravotnictví plánuje začít očkovat čtvrtými dávkami zhruba v půlce srpna.

Je na místě oprášit respirátory, nebo jsou plošná opatření zbytečná, jak opakuje ministr zdravotnictví za TOP 09, Vlastimil Válek?

A může covid Evropanům tentokrát zkomplikovat i letní dovolenou?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

01:09 – Je pravda, že dat máme podstatně méně. Spousta lidí, kteří mají příznaky nějakého respiračního onemocnění a dříve by se šli otestovat, tak často teď nejdou. Testy v tuhle chvíli nejsou hrazeny z veřejného pojištění. Na základě toho, co vidíme, tak já si myslím, že jsme na začátku vlny, ten vrchol se dá očekávat do dvou, tří týdnů. A potom se to začne snižovat. Jsem na začátku vlny, která proběhne relativně rychle.

02:39 – Začínají se nám objevovat varianty, které jsou ještě infekčnější než BA.4 a BA5. Je vidět, že ten virus se vyvíjí. Dáváme mu veliký prostor, protože ten virus se vyvíjí ve chvíli, kdy nakazí lidi a může se v nich množit.

03:10 – Byla detekována varianta v několika zemích, byla označena BA.2.75, která má, zdá se, takzvanou selekční výhodu, to znamená, šíří se rychleji. Zatím o ní víme málo, protože těch případů jsou jen jednotky.

03:49 – Nelze říct, že by současné varianty byly méně nebezpečné než omikron nebo delta. Nezdá se zatím, že by z těch dat, která máme, byly BA.4 a BA.5. závažnější. Jestli jsou ale lehčí, taková data jsem zatím neviděl. Takže lze předpokládat, že je ten průběh lehčí. U té nejnovější varianty, tam víme jen opravdu málo.

Ty varianty omikronu mají relativně lehčí průběh, což ale neznamená, že by nemohly způsobovat střední až těžké zápaly plic. Začíná se zjišťovat, proč to tak je, proč omikron způsobuje méně závažná onemocnění, a zdá se, že ty mutace v tom viru způsobily, že proniká do buňky jinou cestou, a to způsobuje, že to nevede k tak těžkému poškození plic.

05:45 – Úplně oddychnout si nemůžeme, protože ani ty současné varianty covidu nejsou nějaké běžné respirační onemocnění, protože žádné běžné respirační onemocnění není takhle neuvěřitelně nakažlivé. Já si myslím, že bychom měli být na pozoru a že bychom se měli chránit.

06:50 – Já bych jako úplné minimum od ministerstva čekal alespoň dobrou informační kampaň o tom, jak se chránit můžeme, jaké ochranné prostředky můžeme dostat a případně nějakou pomoc s tím testováním. Já bych jako minimum viděl zpřístupnění testů tak, aby alespoň dva testy za měsíc byly hrazeny z pojištění. Je potřeba lidi utvrdit v tom, že ochrana má smysl.

09:10 – V prostorech, kde se málo větrá a je tam hodně lidí, má smysl mít respirátor.

11:23 – Říct, že tím, že onemocním, tak se chráním před onemocněním, je podle mě logický nesmysl, protože už jsem přeci onemocněl. Když někdo vypráví, že je skvělé, že se všichni nakazí, protože pak jsou chráněni před tou nákazou, je to nesmysl. Že získají imunitu. Ale plno lidí trpí měsíce dlouhým covidem, postcovidovým syndromem, o čemž se u nás moc nemluví, ale to je také obrovský dopad na zdravotnictví. Já jsem velmi proti tomu, když někdo řekne, tak se přeci nakažte, protože pak už budete imunní.

12:50 – Long covid je často spojený s problémy s kardiovaskulárním systémem a s nervovým systémem. Projevuje se to často únavou, chronickou únavou, svalovou slabostí, zadýcháváním se, poruchami spánku a myšlení. Často lidi popisují, že mají takovou mozkovou mlhu, že věci, co jim dříve šly jednoduše, tak už jim tolik nejdou. Často to trvá měsíce a mnohdy se to nezlepšuje. Celosvětové odhady se pohybují mezi 5–30 procenty všech nakažených covidem. V České republice se tedy bavíme potenciálně o více než milionu lidí, kteří pravděpodobně trpí těmito příznaky.

14:28 – Vakcíny jsou další nástroj, který nám může pomoct se ochránit před infekcí. My víme, že i ty původní vakcíny, jsou schopny zvýšit imunitní reakci i proti těm cirkulujícím variantám. Není to tak velké zvýšení jako proti těm původním kmenům, ale víme, že ta posilovací dávka může o něco pomoct. Očkování vás samo o sobě dostatečně neochrání, ale čtvrtá dávka spolu s dalšími opatřeními může být zásadním faktorem, který rozhodne, jestli tu nemoc dostanou, nebo nedostanou.

15:34 – V tuhle chvíli se zdá, že kdyby šlo všechno úplně dobře, tak by se mohly začít ty nové vakcíny, které jsou už připravené na původní omikron, schvalovat někdy v září. Ve chvíli, kdy se k nám dostanou, tak bude možná listopad a v té době už můžeme mít jinou variantu. Já si myslím, že se na ně nevyplatí čekat, protože za ty další čtyři měsíce si případně píchnete tu novější vakcínu a pomůže vám to přečkat další měsíce v zimě.

17:33 – Já si myslím, že antivirotikum paxlovid určitě potřebujeme, protože budou rizikoví lidé, kteří onemocní i přes očkování. Jsou lidé, kteří se z nějakých závažných důvodů ani očkovat nemohou. Rozhodně ten paxlovid stojí za to, je to zdaleka nejúčinnější antivirotikum proti covidu. Pořád nerozumím tomu, proč se ten nákup ještě nepodařilo dojednat. Bojím se, abychom toho paxlovidu měli dost ve chvíli, kdy buď se rozjede tahle vlna, anebo až přijde podzimní a zimní vlna. Je to zásadní nástroj, který bychom měli mít k dispozici už proto, že většina těch monoklonálních protilátek, to znamená těch prvních léků, které byly k dispozici, tak proti omikronu vůbec nezabírala.

20:24 – Není žádný přírodní zákon, který říká, že se viry vyvíjejí k méně závažné variantě. I když se to tak děje, tak protože ten virus se vyvíjí náhodně, tak může procházet uličkami, které můžou být závažnější. Já bych nespoléhal na slova „nebojte se, už to bude jen mírnější“. Žádná taková záruka není. Příroda je vynalézavá. Já nemám pocit, že bychom se za ty dva roky naučili s tím virem žít. My se nepřipravujeme na ty varianty, které můžou přijít. My reagujeme na to, co zrovna je, nebo co zrovna bylo. Například nějaká ventilace, která by nás mohla ochránit před respiračním onemocněním, a zachránit tak miliardy ekonomice, se nevyvíjí. To vidím jako velký problém a lidi si pořád říkají: „A teď už to musí skončit.“ Ale ono to nekončí.