Otázka, na kterou je správné nemít odpověď. Kam dosáhnou ukrajinské střely

Rusové tvrdí, že po měsících krvavých bojů dobyli ukrajinský Bachmut. Kyjev to ale odmítá s tím, že se dál brání a ruské útoky odráží. V čem je Bachmut tak zásadní? A jak Moskva zareaguje na dnešní vstup Finska do NATO?

Hostem Ptám se já je byl bezpečnostní analytik, poradce předsedy Výboru pro evropské záležitosti a místopředsedy PSP Martin Svárovský.

Ruské jednotky se podle ukrajinského generálního štábu nadále snaží získat plnou kontrolu nad východoukrajinským Bachmutem. Ruská žoldnéřská Vagnerova skupina postoupila v centru města a obsadila správní budovu města, potvrdil ve své nejnovější zprávě o situaci na bojišti americký Institut pro studium války.

Šéf vagnerovců Jevgenij Prigožin na začátku týdne tvrdil, že jeho bojovníci vyvěsili na budovu samosprávy Bachmutu ruskou vlajku a město tak z právního hlediska dobyli. Ukrajinská strana jeho tvrzení ale popřela. V úterý ráno nicméně ukrajinský generální štáb ve svém operačním přehledu uvedl, že tvrdé boje pokračují. Jen za poslední den Ukrajinci odrazili 69 útoků.

Ruské invazní jednotky se pokoušejí dobýt Bachmut dlouhé měsíce. Jeho obsazení je součástí plánu Kremlu na obsazení celé Doněcké oblasti, která je součástí východního průmyslového srdce Ukrajiny, Donbasu. Boje o toto město jsou jedny z nejkrvavějších v celém konfliktu, který Rusko rozpoutalo loni v  únoru. Těžké ztráty přitom hlásí obě strany a město samotné je podle agentury Reuters do velké míry zničeno.

Kdo v tuto chvíli ovládá Bachmut? Už přišla plánovaná velká jarní ruská ofenziva, nebo Ukrajince teprve čeká? A co bude v následujících měsících rozhodujícím faktorem války?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:30 – U Bachmutu platí, že se tam bude bojovat tak dlouho, dokud to bude výhodné pro ukrajinskou stranu. Rusové tam ztrácí obrovské množství mužů i techniky. A pro Ukrajince je výhodné způsobovat ruské straně tak obrovské ztráty.

2:30 – Poloha Bachmutu ztratila na významu. Není tam strategicky nic zásadního, kromě světoznámé továrny na šampaňské. Samozřejmě symbolický význam to má, protože v myslích Rusů je vždy vytyčit si úkol a pak ho splnit.

4:30 – Jsme v období přípravy velké zásadní ukrajinské protiofenzivy. (…) Bitva o Bachmut má význam pro Ukrajince, protože Rusové se opět nesmírně stupidním způsobem zaměřili na jedno místo a krvácí tam. To je z hlediska té protiofenzivy výhodné.

6:30 – Velká ruská ofenziva se očekávala už v zimě, já sám jsem ji očekával. A teď, co se stalo. Ruská armáda je rozprostřená po celé délce fronty, na několika místech činí ofenzivu. (…) Je to řada malých ofenziv, kde je poměr opačný a Ukrajinci se brání a způsobují zásahy nepříteli. Mark Milley (americký generál, pozn. redakce) to nedávno při slyšení v americkém Kongresu nazval tak, že Rusové si nabíhají na kulomety.

8:30 – Kolik Rusko zatím stály boje o Bachmut? – Realistický odhad je mezi 20 až 30 tisíci vojáků od podzimní fáze doposud. Někde se uváděly denní ztráty 700 až 800 vojáků, to ale nebylo jen u Bachmutu. Co je ale také důležité, zejména v posledních týdnech se tam zvyšovalo množství techniky, o které přicházeli Rusové. To byly tanky a dělostřelecké systémy, v některých dnech ztráty dosahovaly až počtu 20.

11:30 – Co se tedy chystá na pozadí boje o Bachmut? – Ukrajinská strana má nashromážděné velké množství techniky. Za delší období než jen od začátku roku, kdy se hovoří o přísunu západní techniky. Ale má shromážděné velké množství techniky zejména z charkovské operace, kdy se jí podařilo ukořistit techniku ruskou. Má techniku ze zemí bývalého Varšavského paktu, jenom od Poláků dostali 300 tanků, od nás 90. To, co je podstatné, je, že tuto sílu nevidíte nikde na bojištích. Druhá věc je, že zhruba od ledna přichází západní technika. To jsou především tanky a další bojová vozidla a protivzdušná obrana. A paralelně s tím probíhal výcvik ukrajinských vojáků v řadě zemí. Ukrajinci tedy směřují vše k velké ofenzivě.

13:50 – Otázka, která je pro mě utajená, a je dobře, že je utajená, je to, jestli mají Ukrajinci schopnosti přesného zásahu na delší vzdálenost, než je těch 90 kilometrů HIMARS. Protože to bylo v zimě jedno z opatření generála Sergeje Surovikina, než byl vyměněn, že Rusové posunuli logistiku za stokilometrovou hranici, kde byli na dostřel. (…) Už víme, že Spojené státy nedají třísetkilometrovou raketu ATACMS. Generál Milley řekl, že to Ukrajinci nepotřebují. Což znamená, že Ukrajinci mají nějaké jiné schopnosti ostřelování. Ale to se dozvíme až těsně před tím útokem.

15:00 – V momentě, kdy začnou Ukrajinci ostřelovat ruský týl, začne ofenziva. (…) Z toho, co vím, už je naplánováno datum protiofenzivy. – Ani orientačně se to nespecifikuje? – Podle toho, co víme, jaké jsou náznaky, by to mohlo být ještě v dubnu, nebo na začátku května. V horizontu týdnů.

16:30 – Bude to učiněno tehdy, až budou mít Ukrajinci vše, co potřebují. V zimě zastavili ofenzivu, řekli, že potřebují nashromáždit dostatečné množství techniky a výcvik a v momentě, kdy jim bude něco chybět, tak se ozvou. Takže to spustí v momentě, kdy bude vše připravené. A myslím, že to bude zásadní. Bude ale také zásadní, jakým mocenským bojem v Moskvě to bude doprovázeno. Protože už teď vidíme symptomy tohoto boje.

24:00 Je to velká porážka pro Vladimíra Putina, že se Finsko stává členem NATO? - To je velká, obrovská porážka. A to nejen z hlediska symbolického, ale myslím že i minimálně ze dvou dalších důvodů, možná bychom jich našli ještě víc. Jeden je, že Finsko je zemí, která se léta velmi důsledně připravuje na čelení ruským konvenčním i hybridním hrozbám. Já jsem měl možnost asi před třemi lety pobývat ve švédském vesmírném středisku, kde byli finští experti, kteří nám ukazovali, jak změnili legislativu, chrání si kritickou infrastrukturu, nemůžete si koupit jen tak pozemek blízko kriticky důležitých staveb. Oni skutečně čelili těm hybridním hrozbám. Nejenom informační, ale i například řízené migraci, kdy tam Rusové vozili lidi starými žigulíky až na hranice. Takže oni jsou připraveni jak legislativně, tak po stránce kybernetické. Takže do NATO vstupuje někdo, kdo Rusy dobře zná. Každé finské vojenské cvičení bylo doprovázeno ruskými sledovacími radary a drony. To je jedna věc. A když se podíváte na sever Aliance, tak tam je Norsko, které bez členství Finska a Švédska bylo takovým trochu ostrovním státem. A pro případ nějakého velkého nebezpečí, dejme tomu napadení Norska, by Alianci nějakou dobu trvalo, než by se tam dostala. Takže i z hlediska obrany severního křídla má vstup Švédska a Finska velký význam.