Bernard: Češi potřebují narazit do zdi. Daně se musí zvýšit všem

Vláda slíbila, že během jara představí návrhy, jak snížit obří schodky státního rozpočtu. Ještě než s nimi stačil přijít ministr financí, v médiích se objevily vlastní nápady vládního hnutí STAN. Jaké recepty Starostové mají?

Hostem Ptám se já byl poslanec a předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Už v následujících týdnech by se Češi měli konkrétně dozvědět, kde a jak plánuje vláda škrtat a šetřit. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce balíček na opatření pro konsolidaci státního rozpočtu představit do konce dubna. Tento týden to potvrdil mluvčí resortu Tomáš Weiss. O konkrétních opatřeních podle něj zatím strany vládní koalice jednají. Sám ministr už dříve uvedl, že má šest desítek návrhů. Celkově by měl balíček snížit strukturální deficit státního rozpočtu o 70 miliard korun.

Mluvčí vládního hnutí STAN Sára Beránková tento týden médiím řekla, že Starostové v nejbližších dnech představí svůj vlastní balíček, který je až dvakrát větší. Jeho hlavním autorem je právě šéf rozpočtového výboru Sněmovny Josef Bernard.

Jaké jsou základní pilíře, o které se konsolidační balíček STAN opírá? Na koho by měly úspory státu dopadnout nejvíce? A neodstartují Starostové vlastním návrhem spory ve vládní koalici?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

0:30 To není žádný náš vlastní balíček. Tady pracuje expertní komise složená ze zástupců pěti koaličních stran. (…) Každá z těch pěti stran má nějaké své názory na to, jak bychom měli veřejné finance konsolidovat, ta jednání jsou velmi korektní, vede je pan Stanjura. On je v tomto profesionál, je to ostřílený politik a ví, jak se v takových situacích chovat. Není to jednoduché, protože ty názory jsou různé. A to, co STAN představuje, není nic, co by pan Stanjura nebo ostatní členové této expertní komise neznali.

1:30 Na druhou stranu, když si vezmu slova mluvčí hnutí STAN slečny Beránkové pro Echo24, tak ta jasně řekla, že to bude soubor opatření, která by konsolidovala veřejné finance, že bude zhruba ve výši 150 miliard a že to hnutí STAN představí v následujících dnech. Takže mně to trochu zní jako nějaký vlastní balíček. - Je to soubor věcí, můžete tomu říkat balíček, které jsme vznášeli na té expertní komisi. Abychom tady neslovíčkařili, řeknu, proč my si ve STAN myslíme, že ten zásah do ozdravení veřejných financí by měl být silnější. My jsme za poslední čtyři roky vygenerovali, nebo respektive vygenerujeme s tímto rokem stejné zadlužení této země, jako jsme vygenerovali za 27 předchozích let. Tempo zadlužování naší země je teď osminásobné, v absolutních číslech, osminásobné oproti těm předchozím letům. V případě, že budeme predikovat například, dejme tomu, dvouprocentní růst a 300 miliard deficit v příštích letech, tak na dluhovou brzdu budeme narážet do pěti let. A my si myslíme, že ta situace je vážná, kritická. Že se málo s veřejností komunikuje to, v jaké opravdu hrozivé situaci jsme z hlediska veřejných financí. Myslíme si, že ten zásah by měl být vyšší, že 70 miliard skutečně nepostačuje.

4:00 Nemáme žádné kouzelné řešení, které nebude mít negativní dopad na občany. My si myslíme, že bychom měli jít jak do výdajové, tak do příjmové stránky. Příjmová stránka znamená navýšení daní, v našem podání je to mírné navýšení vlastně celého spektra daní, ať už se to týká daně z příjmu fyzických osob, ať už se to týká daně z příjmu právnických osob, DPH, popřípadě daňové výjimky a spotřební daně.

5:00 Pokud se týká daně z příjmu fyzických osob, měli bychom se alespoň z poloviny vrátit před stav, kdy jsme zrušili superhrubou mzdu. Mimochodem zrušení superhrubé mzdy bylo podle našeho názoru velmi neuváženým krokem. My jsme si tu situaci, kdy se od vlád očekávalo, že budou řešit covidovou krizi a později energetickou krizi a kdy se čekalo, že budou muset přispívat na podporu občanů a právnických subjektů, tak jsme jako jediní na světě ještě zhoršili tím, že jsme si snížili daně. Což byl podle mého názoru neuvážený populistický krok, který nás stojí polovinu těch problémů, které dnes máme se strukturálním deficitem.

11:00 Myslím, že problém strukturálního deficitu tak velký, že se všechny složky společnosti v naší zemi budou muset podílet na revitalizaci veřejných financí. Nikomu se to nevyhne, nevyhne to ani právnickým osobám, ani fyzickým osobám a nevyhne se to ani městům a krajům. Všichni si budeme muset trošku utáhnout opasky. A všichni budou muset ze svých nároků na rozpočet České republiky trochu slevit.

14:00 U daně z nemovitostí je to zase tak, že pokud říkáme, že chceme měnit daňový mix a chceme se na některé daně podívat, protože nejsme schopni běžné výdaje tohoto státu zaplatit z běžných příjmů, tak půjdeme i na daně, které jsou v mezinárodním srovnání jsou nejnižší. A bohužel daň z nemovitostí je dnes v České republice zhruba ve výši, 0,2 % HDP, průměr zemí OECD je 1,6 %, v sousedním Německu je to například 1,3 %. Tady jsme ve shodě i s ostatními partnery. Ještě musíme dohodnout na tom, jakým způsobem fakticky ta daň bude konstruována a kde skončí příjem z této daně. Protože dnes tento příjem končí u obcí. Jsem přesvědčen, že by to tak mohlo být i nadále, pojďme tu daň zvýšit, nechme ten přímý příjem obcím, ale pojďme se podívat na nějaké další nástroje, kde to kompenzovat na úrovni státu, aby tolik obcím nevyplácel, například ve formě omezení některých národních dotací.

15:00 Není to lehce alibistické? Starostové přece mají koeficient, kterým si mohou nastavit výši daně z nemovitostí v jednotlivých obcích. Tak jestli si nechtějí obce zvýšit své příjmy, ale na vrub vládě, že oni sami nebudou muset dělat nepopulární opatření, že by zvýšili koeficient… - Podle mého názoru to, že ta daň vlastně je tvořena z velké míry na úrovni starostů, není šťastné. Větší pravomoc při stanovování této daně by měl mít stát. To je pravda, to je podstata toho problému. (…) Ale víte co, já už tady v tom státě nekoukám, kdo za co může a kdo je alibista a ne. Já se koukám jenom na čísla a ta daň dneska nefunguje. (…) Za mě je řešení větší míra stanovování té daně na úrovni státu, příjem klidně nechme obcím, ale kraťme příjmy obcím jinde. To znamená konec konců, že to zlepší deficit České republiky.

19:00 Pan ministr Stanjura říká nejméně 70 miliard. Já si myslím, že není moc reálné zajistit třeba dvě ku jedné poměr výdajů versus příjmy. A vzhledem k tomu, že jenom na důchodovém účtu máme v letošním roce 295 miliard deficit, 70 miliard v příštím roce deficit nějak zásadně nezlepší. Minimálně polovina by bylo to správné číslo, těch 150 miliard, o kterých mluvíme.

21:00 (k valorizaci penzí a důchodové reformě) Kdybychom nic nedělali, jenom deficit na důchodovém účtu by byl 600, 700 miliard korun. To taky málo zaznívá v éteru, že ten systém, tak jak ho máme nastavený, je prostě neudržitelný. Lidé mají takový obecně takovou povahu, že potřebují narazit do zdi, Češi si ještě při tom sundají přilbu a rozběhnou se do té zdi. My jsme dlouhá léta věděli, že tady máme problém, ale dlouhá léta se to neřešilo, takže za nás je potřeba dělat něco teď aktivně s valorizací.

23:00 Mě trošku mrzí vůči seniorům, že první opatření, které jsme dělali, bylo snížení mimořádných navýšení důchodů. Ká jsem si vždy myslel, že přes ten komplexní balíček si každý utáhneme opasek, já si zvýším daně, vy si zvýšíte daně a mimo jiné se budou důchody navyšovat méně. Bohužel ta situace byla natolik akutní, že by nám rostla základna, ze které by se neustále navyšovaly důchody a bylo by to neufinancovatelné. Tak jsme tento mimořádný krok museli udělat.

26:00 Jsem hrdý na to, že žijeme v sociálním státě, který nedopustí, aby někdo padl úplně na dno. Máme tu vysoce rozvinuté zdravotnictví. Myslím si, že jsme tím hodně dobře zabezpečení a držel bych si tyto benefity. Záleží na tom, jak se rozhodneme, jestli jsme ochotni tyto benefity financovat. Znovu opakuji, pokud nejsme schopni hradit běžné výdaje státu běžnými příjmy, musíme si běžné příjmy navýšit. Každý z nás si bude muset zvýšit daň. Pokud k tomu budeme mít odvahu, tak můžeme ty dosavadní sociální benefity udržet, pakliže k tomu odvahu mít nebudeme, tak prostě nebude zbytí, do pěti let narazíme na dluhovou brzdu a budeme muset výdaje státu radikálně omezovat. A bohužel i do sociální oblasti.