Je tu určitá skupina lidí, která nechce demokracii, říká odborník

Do sněmovních voleb zbývají necelé dva měsíce a pro strany se tak blíží okamžik, kdy odstartují nejostřejší fázi kampaně a pokusí se pohnout s předvolebními preferencemi. Co od závěru kampaně čekat?

Hostem Ptám se já byl politolog Lubomír Kopeček z Katedry politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a z Národního institutu SYRI.

Necelé dva měsíce před volbami do Poslanecké sněmovny je jejich jasným favoritem opoziční hnutí ANO. Podle volebního modelu STEM si od minulého týdne sice mírně pohoršilo na 31,1 procenta, přesto dál přesvědčivě vede.

Na druhém místě se drží vládní koalice Spolu, která si polepšila zhruba o půl procentního bodu na 21,3 procenta. Třetí je aktuálně hnutí SPD s 13,2 procenta. Za ním STAN s 10,5 a Piráti s 8,1 procenta. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí Stačilo!. Potřebnou pětiprocentní hranici pro vstup do dolní komory by podle STEM nepřekočili Motoristé sobě a Přísaha.

Podle nového průzkumu NMS Market Research by se do Sněmovny ale těsně dostali i Motoristé. Podle agentury se teď mobilizace voličů daří hlavně menším opozičním subjektům, zatímco kampaň vládní koalice Spolu je přes léto neviditelná.

Dokáže vládní koalice ještě mobilizovat své voliče? „Když se díváte na to, co už koalice Spolu představila, tak jsou to body, které hodně odkazují na demokracii a na bezpečnost. Ty dvě věci jsou i dost provázané: představa ohrožení liberální demokracie, že Andrej Babiš, Tomio Okamura, Kateřina Konečná jsou nebezpečím pro demokracii, to je něco, s čím se dá pracovat. A myslím, že Spolu to dělalo a určitě bude dělat i v té horké fázi kampaně teď v září,“ komentoval politolog Kopeček.

„Spolu je silné a určitě v tom má výhodu, v celkem konzistentním postoji vůči válce na Ukrajině. Vůči tomu, že se má zvyšovat obranyschopnost Česka. A to je něco, co zase může fungovat jako způsob, jak působit na vlastní voliče,“ dodal.

Dokáže zatím méně výrazné Spolu zastavit rozjeté hnutí ANO? Jak by mohla vypadat příští vláda v čele s ANO? A o co jde Česku v letošních sněmovních volbách nejvíc?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Je ještě něco, co dokáže zvrátit tak jednoznačný trend, který ukazují předvolební průzkumy? - Řada českých voleb po půl roce 1989 dopadla překvapivě. Když se podíváte zpátky do roku 2021, tak to ještě několik týdnů před tehdejšími volbami vypadalo, že v danou chvíli vyhraje ANO a Spolu skončí s velkým odstupem druhé, možná až třetí. Nakonec to dopadlo jinak. Já samozřejmě v tuhle chvíli, když se dívám na vývoj preferencí, asi budu predikovat, že ANO volby vyhraje. Ten odstup je v tuhle chvíli poměrně velký. Nicméně bych byl opatrný s tím hodnocením, že ten rozdíl zhruba 10 procentních bodů mezi ANO a Spolu je něco, co musí vydržet až do voleb.

3:00 V tuto chvíli to vypadá, když sledujeme jako novináři, jako veřejnost předvolební kampaně, že výrazně intenzivnější je hnutí ANO, které už mnoho týdnů objíždí republiku. Pořád platí, i v dnešní době, že kontaktní kampaň je to nejúčinnější, co politické strany můžou dělat? - Podle mě musíte dělat v zásadě všechno, musíte mít kampaň na sítích, musíte mít billboardy a musíte mít samozřejmě i kontaktní kampaň. (…) Kontaktní kampaň je samozřejmě něco, co může být hodně efektivní. Potkáte-li v nějaké zapadlé obci politika, který je známý, kterého opravdu vidíte obvykle jenom na obrazovce, tak to na vás může zafungovat. Takže nepochybně je to hodně účinný nástroj.

3:30 Já bych byl ale trochu opatrný s tím, jestli viditelnost té kontaktní kampaně ANO je něco, co se dá nějak dobře změřit. Přece jenom se mi zdá, že celkem pochopitelně se do zpráv hodně dostává Andrej Babiš. Jeho výdrž při objíždění různých menších českých měst a obcí je samozřejmě obdivuhodná. Na druhou stranu já bych byl v tomhle směru skeptický, že úplně stejně postupují další politici ANO. Samozřejmě můžu pominout Karla Havlíčka. U toho se opravdu zdá, že se tomu minimálně blíží. Ale ne, že bych byl z toho, co pronikne do médií, zase tak přesvědčený, že to je něco, co opravdu výrazně předstihuje všechny ostatní strany.

4:00 Drtivá většina stran ještě nezveřejnila své předvolební programy, něco strany slibují v následujících dnech a týdnech, ale ty sliby jsou takové opatrné. Co je to za trend? - Jedna věc je, jak jsou ty volby načasovány, tedy na začátku října. Ve chvíli, kdy představíte program někdy na začátku léta, tak to v podstatě v té letní sezóně zapadne, zapomene se na to. Takže logika posunout to až někam do konce srpna či do začátku září je podle mě zjevná a je to něco, co je celkem přirozené.

4:30 Další faktor, podle mě docela důležitý, je, že úplně přesně nevíme, co se ještě v příštích dnech a týdnech stane. Respektive co by se mohlo stát během léta. To, že strany s programy čekají, je trochu ovlivněno i tím, jak rychle se mění tématika, která působí na voliče. Podíváte-li se třeba půl roku zpátky, tak začátkem roku dominovala jednoznačně v českých poměrech ekonomická témata. Pak se to najednou zlomilo a začala dominovat zahraniční politika. Teď do toho vstupují záležitosti, jako jsou americká cla, kauzy jako bitcoin. To vše nutí strany být trochu opatrnější a nepředstavovat programy příliš brzo, protože pak se můžou dostat do situace, kdy ty programy zůstanou takříkajíc trošku mimo.

8:00 Koalice Spolu, která podle veřejných výstupů pořád věří dobrému výsledku, chystá horkou fázi kampaně až na září. V tuhle chvíli se zdá, že jedním z velkých úkolů koalice Spolu bude především mobilizace voličů, aby nedošlo k tomu, že její voliči zůstanou doma. Jak to může udělat? - To hodně souvisí s programovou nabídkou. Když se díváte na to, co už koalice Spolu představila, tak jsou to body, které hodně odkazují na demokracii a na bezpečnost. Ty dvě věci jsou i dost provázané: představa ohrožení liberální demokracie, že Andrej Babiš, Tomio Okamura, Kateřina Konečná jsou nebezpečím pro demokracii, to je něco, s čím se dá pracovat. A myslím si, že Spolu to dělalo a určitě bude dělat i v té horké fázi kampaně teď v září. Ta bezpečnost s tím samozřejmě dost souvisí. Když se díváte zase na věc, ve které je Spolu silné a určitě v tom má výhodu, tak je to postoj celkem konzistentní vůči válce na Ukrajině. Vůči tomu, že se má zvyšovat obranyschopnost Česka. A to je něco, co zase může fungovat jako způsob, jak působit na vlastní voliče.

11:00 Když se díváte na ANO, tak tady jste naopak v situaci, že ANO má v zahraničněpolitické bezpečnostní sféře mnohem neurčitější, mnohem opatrnější postoje. Je to hodně dáno tím, že její voliči jsou dost rozdělení v tom, jak se stavět k válce na Ukrajině, jak se stavět k NATO, jak se vlastně stavět k tomu, co teď hýbe světem. Mnohdy je to ani moc nezajímá. Tohle je něco, co si myslím, že ANO bude hrát jako věc, kterou nebude chtít exponovat v té horké fázi kampaně.

12:00 Aktuálně byl zveřejněn nejnovější průzkum agentury MNS Research, která dala ústavní většinu opozičním stranám, hnutí ANO, SPD, Stačilo! a také Motoristům, které by podle jejího průzkumu do Sněmovny prošly. A tyto strany dohromady by měly ústavní většinu. Existuje tady nějaké riziko, že by tyto síly byly ohrožením pro stávající směřování České republiky? - První je ústavní většina ve Sněmovně. Nechci říct, že je k ničemu, to není pravda. Ale je to něco, co je hodně omezeno faktem, že pro změnu Ústavy potřebujete i souhlas horní komory. A v Senátu, horní komoře mají v tuto chvíli většinu senátoři, kteří jsou spojeni s vládními stranami. Druhá stránka věci, ta je opravdu zajímavější, co by se mohlo teoreticky stát, kdyby tu vznikla ať už vládní, nebo nějaká parlamentní koalice ANO, SPD, Stačilo!. Což je samozřejmě podle průzkumů matematicky možné.

13:00 Tady si dovedu samozřejmě představit prosazování záležitostí, jako je osekání české pomoci Ukrajině, zrušení veřejnoprávních médií ve stávající podobě anebo socioekonomické záležitosti. Třeba zrušení minimálně části stávající důchodové reformy, co prosadila tato vláda. Nebo zásahy do takových věcí, jako je třeba podoba platů ve veřejné sféře. Tohle jsou podle mě věci, které jsou docela dobře představitelné a můžou vyvolat z pohledu někoho problém, tedy nadměrné zadlužení státu. To je samozřejmě otázka debaty. Takže z mého úhlu pohledu se můžeme bavit o tom, jaká jsou v té které vládní variantě skrytá rizika. Samozřejmě ta rizika se nemusí projevit hned.

17:00 Do jaké pozice by se v takovém případě mohl dostat Andrej Babiš? - Když se díváte dozadu, řekněme 10 let, tak vidíte něco, co bych nazval takovou kvazikonfliktní linií Babiš versus AntiBabiš. Tedy že v Česku se skládání vládních koalic minimálně od roku 2017 hodně řídí vztahem těch daných stran k Andreji Babišovi. A ANO, samozřejmě. Ale ten Babiš je v tom podstatnější. (…) Z mého pohledu se zatím nezdá, že by se ta linie měnila. My jsme v situaci, kdy se zdá, že minimálně hned po volbách to bude fungovat při skládání nové vlády. Co se stane potom v průběhu volebního období, je další věc. Může se vyměnit vedení nějaké vládní strany. Je také dobré nezapomínat, všichni přece jenom stárneme. Andreji Babišovi je přes 70.

20:00 Druhá záležitost, která je podle mě taky dost celá podstatná, jak by ta potenciální vláda, kterou Andrej Babiš vytvoří, mohla vypadat po volbách. Jeho preference menšinového vládnutí vypadá celkem logicky, vypadá přirozeně. Zdá se, že většina podle těch průzkumů mu asi nevyjde. Ale ta varianta, o které opakovaně mluví, to je menšinová vláda ANO s podporou dalších stran, je podle mě něco, co se tady musí debatovat, protože je to varianta realistická.

22:00 Je dnes pro Andreje Babiše nějak politicky rizikové spojení s SPD na vládní úrovni, nebo kdyby Stačilo! drželo jeho vládu? Protože poměrně velkou část své politické kariéry se Andrej Babiš snažil opírat o jiné hlasy, než jsou ty protestní. - Podle mě je docela důležité to, co se stalo loni po evropských volbách, kdy se Andrej Babiš začlenil do národního uskupení Patriotů pro Evropu, které většinou sdružuje radikálně pravicové strany, které se od profilu SPD moc neliší. ANO je tam také, samozřejmě vede to k jisté izolaci, byť ne úplné v Evropském parlamentu, ale je vidět, že to je v zásadě něco, pro co se Andrej Babiš rozhodl a zjevně to bere jako věc, která je v tuhle chvíli daná.

23:00 Bariéry vůči SPD i Stačilo! jsou relativně slabé. Spíše je otázka, řeknu to teď trochu tvrdě, ceny, za kterou se tyto formace budou ochotné s Andrejem Babišem domluvit. Tou cenou, můžou být samozřejmě určité pozice, ať už v Parlamentu nebo někde ve vládních strukturách, nemusí to být nutně podle mě ministři, můžou to být třeba i některé státní agentury. Anebo samozřejmě i nějaké programové záležitosti, o kterých jsme se bavili, na kterých se podle mě najde nebo může najít poměrně snadno shoda typu toho, že zrušíme ve stávající podobě veřejnoprávní média.

24:00 Řekl byste, že v Česku roste počet voličů, kteří inklinují k volbě takzvaných antisystémových stran? - Byl bych tady trošku opatrný. Je to velmi rozmanitý voličský prostor. Jsme v situaci, kdy strany z logických důvodů volí celkem pragmatickou strategii. U ANO se můžete setkat s tím, o čem jsme se bavili, to je: podporujeme členství v NATO, podporujeme členství v Evropské unii, ale… A dodáváte spoustu ale, které to vlastně nějakým způsobem relativizují, ovšem bez toho, že byste chtěli z těchto struktur odejít. A stejně tak nenajdete u ANO nějaký explicitní útok na liberální demokracii. (…) Je dobré se dívat na to, že jak je pestrá v tuhle chvíli opoziční sféra, tak jsou pestří i voliči, kteří se můžou z hlediska názorů docela lišit.

26:00 Nepoužíval bych tady žádný narativ o tom, že tady máme 60 procent antisystémově naladěných voličů, to je podle mě něco, co neodpovídá realitě. Je tady samozřejmě určitá skupina lidí, kteří nechtějí demokracii, kteří určitým způsobem preferují nějakou nedemokratickou formu vládnutí, ale vlastně veškeré průzkumy v Česku ukazují, že to je menšina. Historicky spojená hlavně s komunistickou stranou, byť nejen s ní. Dneska to může být podle těch průzkumů 15 až 20 procent lidí, každý ten průzkum ukazuje něco trošku jiného. Ono jde taky o to, jak naformulujete otázku.

27:00 Další věc, která je docela zajímavá, je jistá vlažnost k demokratickému režimu. Vedle těch 15, 20 procent lidí, kteří demokracii nechtějí, existuje další skupina, která říká: nám je to jedno. Z různých důvodů je to něco, co neberou jako podstatné. A zase je to něco, co najdete poměrně často právě ve voličských skupinách napojených na SPD, Stačilo! i ANO. Na druhou stranu bych byl u ANO opravdu hodně opatrný s tím, že bych takhle onálepkoval většinu jejich voličů.