Argumenty potravinářů byly vymyšlené, tvrdí Fialův poradce

Češi mají za sebou rok vysokých cen, poklesu ekonomiky i reálných příjmů. Kdo může za drahé potraviny a kdy se situace obrátí? Příští rok opravdu přinese zlepšení, říká ekonom a poradce premiéra Štěpán Křeček.

Potravináři i přes klesající inflaci nedávno oznámili, že po Novém roce budou zdražovat. Některé obchody přesto slibují zlevňování některého zboží. Řada analytiků si ale myslí, že pro zvýšení cen potravin důvod není.

„Natahovali nás jak potravináři, tak i obchodní řetězce. Potravináři celý rok chodili s tím, že musí zdražovat kvůli cenám energií a komodit. V letošním roce obojí kleslo výrazně, ale potravináři nezlevnili. Takže tady se ukazuje, že jejich předchozí argumentace byla vymyšlená,“ řekl v Ptám se já ekonomický poradce premiéra a hlavní ekonom ve společnosti BH Securities Štěpán Křeček.

Ekonomickou situaci na příští rok ale vidí lepší. „Konečně vyhrajeme boj nad inflací. Ta se bude pohybovat blízko svého cíle, a jelikož nadále bude pokračovat pnutí na trhu práce, tak dál porostou nominální mzdy. Ale tentokrát růst nominálních mezd nebude vymazán vysokou inflací, takže porostou i reálné mzdy,“ dodal Křeček.

Poznámka: Rozhovor byl natočen ještě před útokem střelce na pražské Filozofické fakultě UK.

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu níže.

Vy jste během roku asi nejvíc proslul radou, ať lidé jezdí na nákupy do Polska, protože pak přinutí obchodníky v Česku, aby přestali zdražovat. Kolik Česko tahle rada stála tím, že Češi utráceli za hranicemi?

Skutečně se jedná o jednu z nejvýraznějších slovních intervencí, které mohly částečně zlepšit situaci kolem inflace. Museli jsme vyřešit ty ceny, které byly největším problémem letošního roku, a ta slovní intervence mohla částečně pomoci, protože když někdo jede nakupovat do zahraničí, tak tam nakupuje to, co je v zahraničí levnější. A tím pádem sníží poptávku po tom předraženém v Česku a ta nižší poptávka pak nutí obchodníky zlevňovat.

Takže to něco stálo, ale stálo to za to?

Vidíme, že třeba v Polsku je DPH u některých položek úplně nulové. Takže to není o tom, že by se ty daně platily v Polsku. Je to o tom, že lidé prostě odmítli nakupovat to, co bylo předražené. Kdyby si koupili to předražené, tak na tom odvedou DPH, ale zároveň akceptují předražené. To, že obchodníkům lidé dali facku, ukázali jim, že si nenechají všechno líbit, nese svoje ovoce. A vidíme, že mnohé položky v obchodech již začaly zlevňovat.

Ale nenaučilo to Čechy trochu jiným nákupním zvyklostem a nepoškozuje to českou ekonomiku?

To není otázka posledního roku. I před revolucí se samozřejmě jezdilo na nákupy do zahraničí. Do Polska konkrétně se jezdilo dost často, protože tam byly prostě trošku jiné produkty než na našem trhu. V devadesátých letech se taktéž jezdilo nakupovat do zahraničí. Lidé do zahraničí jezdili nakupovat vždycky a vznikají tím cenové arbitráže, díky kterým se vyrovnává situace na zahraničním a domácím trhu.

Jaký bude vývoj cen potravin po Novém roce?

Viděli jsme, že řetězce již couvly. A je tady celá řada velice klíčových příčin, které by měly vytvářet zlevňování na trhu s potravinami. Ceny zemědělských komodit se v mnohých případech vrátily na předválečné úrovně, v mnohých případech jsou dokonce i nižší. Zároveň vidíme pozitivní vývoj na trhu s elektřinou, vidíme, že sedm měsíců v řadě klesají ceny zemědělských výrobců, a k tomu navíc od Nového roku bude klesat DPH na potraviny o tři procentní body. Klesají i náklady na dopravu.

Takže pro to avizované zdražení nebyl vůbec žádný důvod?

Co se týče fundamentálních důvodů, tak ty neexistují. Naopak existují velice zásadní důvody pro zlevňování a i po tom mediálním tlaku a jednání s řetězci se již našli tací, kteří řekli, že budou zlevňovat o více, než je DPH. A samozřejmě jakmile některé velké řetězce, které se k tomu zavázaly, tak učiní, tak ty ostatní je budou muset následovat, jinak by přicházely o své zákazníky. Takže myslím, že vývoj pro příští rok vypadá velice příznivě a potraviny konečně zlevní.

Kdo nás tedy, laicky řečeno, zkusil natáhnout tou zprávu o tom, že bude nutné zdražovat?

Natahovali nás jak potravináři, tak i obchodní řetězce. Potravináři tady celý rok chodili s tím, že musí zdražovat kvůli vysokým cenám energií a zemědělských komodit. V letošním roce obojí kleslo velice výrazně, ale potravináři nezlevnili. Takže tady se ukazuje, že jejich předchozí argumentace byly vymyšlené, na vodě, a i když ty argumenty přestaly platit, tak potravináři udržovali vysoké ceny. A to i za situace rekordních zisků. Takže to bylo na úkor zákazníka, zcela jednoznačně. Můžeme se podívat do účetních výkazů a závěrek. A vidíme, že přisazovali i obchodníci.

Trh, jak se vyvíjel desítky let, narostl do struktury, která není dokonale konkurenční, a v rámci té oligopolní struktury je ten trh značně rozložen mezi velké hráče. To vytváří prostředí, které není ideální pro zákazníka. A v tomto případě se domnívám, že selhal po desítky let stát, který měl zabránit takovéto struktuře trhu a měl zabezpečit, aby na trhu s potravinami byla konkurence. A to velice významná, tak aby to chránilo koncového zákazníka. A tady vidím selhání a musíme to napravit.

Co tedy přimělo řetězce k tomu říci, že ceny potravin tedy po Novém roce nestoupnou? Byla to politická jednání, ten mediální tlak, nebo snad dokonce Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)?

Jednání určitě hrají svoji roli. Státní orgány mají v těch jednáních navrch, protože řetězce mohou dostávat pokuty. Takže je jasné, kdo je pán a kdo je poddaný, a samozřejmě v tomto duchu se musí jednat a musíme jasně ukázat sílu, že si tady nenecháme něco diktovat od nadnárodních řetězců, které jinde fungují standardně a u nás si dovolují to, co by si třeba v Německu nedovolily. A jasně musíme dát najevo, že dokážeme dávat zničující pokuty, a když budou odírat zákazníka, tak jim prostě ten zisk vezmeme a oni si to příště rozmyslí, jestli chtějí generovat přiměřený zisk, anebo se nebudou chovat férově a pak také nemusí generovat žádný zisk.

Je ÚOHS schopen tohle dělat? Já jsem si nevšimla, že by to dělal.

ÚOHS by měl být výrazně aktivnější, zároveň se domnívám, že by se měla upravit legislativa tak, abychom zvětšili nástroje, které může používat. (…) ÚOHS se příliš zaměřil na kontrolu veřejných zakázek, což je samozřejmě také důležitá agenda, ale ochrana konkurenčního prostředí a tvorba tržní ekonomiky je podle mě zásadnější. To nutně musí být naprostá priorita. Věřím, že si to ten úřad začíná uvědomovat, a kdyby si to neuvědomoval, tak samozřejmě by ten představitel měl být odvolán a na jeho místo by měl přijít jiný sekáč, který to bude schopen dělat.

Nehrozí to, že nám řetězce nabídly takovou vějičku, že řekly, že tedy od ledna žádné zdražování potravin nebude a že místo toho přijde v únoru, březnu plíživé, pomalé zdražování až na to avizované navýšení?

Ony taky mění názory z týdne na týden, jak jsme si všimli. Ale vypadá to, že již nechtějí artikulovat svou cenovou politiku. Jednotlivé řetězce se k tomu tématu začaly vyjadřovat samostatně a avizují, že budou zlevňovat. Je tady řada důvodů, proč by tak měly učinit. A já myslím, že už si to tedy začínají uvědomovat a ten systematický tlak přináší ovoce.

Když to vezmeme z trochu širšího pohledu, o jak moc bude příští rok lépe?

My jsme tady opravdu zažili velice dlouhou sérii negativních zpráv, začalo to pandemií, pokračovalo to energetickou krizí, válkou na Ukrajině a bohužel se k tomu přidala i ta inflační epizoda, ale chtěl bych říct, že toto krizové období končí a příští rok opravdu přinese zlepšení.

Konečně vyhrajeme boj nad inflací. Ta se bude pohybovat blízko svého cíle, a jelikož nadále bude pokračovat pnutí na trhu práce, tak dál porostou nominální mzdy. Ale tentokrát růst nominálních mezd nebude vymazán vysokou inflací, takže porostou i reálné mzdy. A jakmile porostou reálné mzdy, tak se i navýší spotřeba. Spotřeba je klíčová složka hrubého domácího produktu a díky tomuto vývoji skutečně bude naše ekonomika opět růst. Už nebudeme v recesi, ale vrátíme se k ekonomickému růstu. K tomu navíc v průběhu příštího roku budou klesat úrokové sazby v ekonomice.

Hlavní ekonom společnosti Deloitte a ekonomický poradce prezidenta republiky David Marek před pár dny napsal na sociální sítě: Jednou se v učebnicích bude používat příklad Česka jako ukázka dopadu chyb v hospodářské politice, fiskální i měnové, na inflaci a následně životní úroveň. Co si o tom citátu myslíte?

Já mám pro Davida Marka slabost, protože jsme oba studovali na stejném gymnáziu. Já jeho názory beru vážně, ale myslím si, že to je hodně chmurný pohled. My jsme v měnové oblasti udělali obrovský kus práce. Byli jsme jedna z prvních zemí, která si uvědomila, že ta inflační epizoda tady s námi bude delší dobu. A začali jsme mezi prvními zvyšovat úrokové sazby. Potom tedy se přešlo na měnovou politiku, kdy jsme udržovali úrokovou stabilitu, a musím pochválit pana guvernéra Michla, protože další to zvyšování úrokových sazeb by mělo obrovské dopady na podnikovou sféru. Takže nemohu říci, že bychom v měnové politice udělali chybu, a to, že máme tady velkou inflaci, no, tak je to také dáno tím, že máme za humny válku, že jsme byli opravdu jednou z energeticky nejnáročnějších ekonomik EU.

Co se týče fiskální oblasti, je potřeba říci, že se daří krotit schodky. Je to samozřejmě těžká práce, daleko snáz se rozdává, než aby se škrtalo. Letos to vypadá, že plus minus se dodrží plán státního rozpočtu a v příštím roce bude schodek zase o něco nižší. Když se přebírala vláda, tak schodek rozpočtu byl 5,7 % HDP. Příští rok se dostaneme pod tři procenta HDP, takže vlastně už polovina toho problému je vyřešena a dál kráčíme po cestě, která vede k rozpočtové odpovědnosti. Chápu, že mnozí ekonomové by chtěli jít po té cestě rychleji, ale myslím, že důležité je, že jdeme po správné cestě.