Babiš se změnil, což mě vyděsilo. Něco s tím udělám, říká sponzor pětikoalice

Máme před sebou klíčové volební měsíce, které završí sněmovní volby na podzim 2025. Vládní strany zaostávají v průzkumech za opozicí, sílí mimoparlamentní hnutí zaměřená proti další podpoře Ukrajiny. Co česká politika potřebuje?

Hostem Ptám se já byl spolumajitel finanční skupiny Pale Fire Capital a investor Jan Barta.

Barta je jedním z významných sponzorů na české politické scéně. Před posledními parlamentními volbami financoval strany pětikoalice a v prezidentské kampani podpořil Petra Pavla. Poté se rozhodl pomoci také skomírajícím sociálním demokratům, protože u nás podle něj chybí standardní levicová strana, která by vytvořila nárazník proti populismu a extremismu. SOCDEM zatím přispěl tři miliony korun, a jak uvedl v rozhovoru, má v plánu s nimi jednat o další případné podpoře.

Teď chce svou pozornost věnovat hlavně sněmovním volbám v roce 2025. Podle svých slov se zděšením sleduje aktuální dění v souvislosti s hnutím ANO a jeho neochotou jednat s vládní koalicí o zásadních systémových změnách. Ta v posledních dnech vyeskalovala kvůli sporům o důchodovou reformu.

„Andrej Babiš dřív byl v evropském kontextu ještě vlastně takový ‚OK populista‘, kdybyste to srovnali s tím, co dělal PiS v Polsku nebo Orbán v Maďarsku. A teď mám takový pocit, že se dost změnil. To mě vlastně dost vyděsilo a aktivizovalo, abych se do toho víc zapojil, abych se pokusil nějak přispět,“ prohlásil podnikatel.

Kromě politiky Barta podporuje například tuzemské učitele nebo neziskový sektor, nedávno také poslal dva miliony dolarů (téměř 50 milionů korun) na drony pro ukrajinskou armádu.

Kolik peněz už Jan Barta do politiky poslal? Jak se v Česku daří křísit moderní levici? A je tady poptávka po nové politické straně?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Všechno, na co se chci dívat, jsou sněmovní volby, které jsou nejzásadnější.

3:00 Vy jste naposledy podpořil sociální demokracii, jak se restart levice daří? - Očekával bych trošku víc, pořád se asi nepodařilo vygenerovat nějaké nové tváře. Ale věřím, že pan Šmarda se tomu intenzivně věnuje, aby měl daleko lepší výchozí pozici do sněmovních voleb. Ten důvod, proč jsem se rozhodl podpořit sociální demokracii, je, že je to standardní levicová strana, která patří na politickou mapu. A kdo jiný má reprezentovat střední a střední nižší třídu…

5:00 Teď se po několika měsících shodou okolností uvidíme asi příští týden. Takže já nejsem v tak velkém detailu, protože toho řeším celkem dost na různých úrovních. A věřím, že se mi příští týden ten vhled zlepší. - A jste ochoten je podporovat dál? - Myslím, že spíše ano, ale taky to závisí na tom, co uslyším.

6:00 Proč jste se vůbec do podpory politiky vrhnul? - Začal jsem si uvědomovat, že skutečně už začíná ten boj, jestli tady udržíme liberální demokracii. A nechci si představit tu situaci za 10 let, že se bavím se svými dětmi a ony říkají: „Hele, tak tady ty frajeři jako Václav Havel a podobně nám to vybojovali. A pak tady vám to někdo ukradl. Co jste dělali, co jsi tati dělal?“ Takže to je taková asi moje hlavní motivace.

6:30 Kolik už jste do politiky dal? - Nejsou to nějak dramaticky vysoké peníze. Mezi 10 a 15 miliony korun.

8:00 Budete podporovat znovu strany vládní koalice, nebo jste takový ten naštvaný, zklamaný volič? - Ne, nejsem. Já v principu nejsem člověk, co se naštvává nebo si stěžuje. Takže se spíš snažím vymyslet, jak jim třeba nějak pomoct.

10:00 Dělám v tomto ohledu spoustu věcí. Třeba náš Spolek na podporu liberální demokracie dělal velký výzkum na zklamané voliče koalice, který jsme s nimi sdíleli. A myslím, že jim zase poskytneme nějaké peníze, minimálně na zprofesionalizování jejich komunikačních schopností.

11:00 Z čeho přesně jsou podle toho průzkumu voliči koalice zklamaní? Je to komunikace? - Zčásti. Určitě je tam spousta toho, co zlepšovat. Na druhou stranu spousta negativity vůči vládě je daná i zhoršenou ekonomickou situací posledního roku, dvou. A ta se začíná zlepšovat.

13:00 Ti nespokojení voliči se dají rozdělit zhruba na třetiny. Třetina, nebo možná větší kus, jsou lidé, co jsou nespokojení, ale stejně tu koalici budou volit, protože alternativa není. Třetina spíš nepůjde volit, nebo zvažuje silně, že nepůjde volit. A pak je další třetina, co zvažuje i případně volbu jiné strany. Tam je zřejmá poptávka i po nějakém novém subjektu.

13:30 Já spíš doufám, že (nový subjekt) nevznikne, protože je to další štěpení hlasů. Vláda musí udělat víc pro to, aby tyhle bývalé voliče získala zpět.

14:00 Tady se asi nejčastěji spekulovalo jméno Miroslava Kalouska. Dokázal by z vašeho pohledu být někým, kdo by mohl fungovat? - Já si to nemyslím, respektive musel by k sobě získat někoho, jako byl Karel Schwarzenberg. A nejsem si vědom, že by tady taková osobnost byla k dispozici. Na druhou stranu mě trošku překvapilo, jak moc ti nespokojení voliči aktuální koalice akcentují udržitelné státní finance. A Miroslav Kalousek na to asi míří.

15:00 Vychází to tam, ale podle mě je to dost zavádějící. Když totiž řekněte, kde by se mělo řezat, tak vám ve většině věcí lidé řeknou, že nechtějí sahat na zdravotnictví, nechtějí zpoplatňovat vysoké školy a tak dál. Jediné, co tam vychází, je, že vyhodíme úředníky, případně osekáme dotace.

15:30 Když jste provedli tuhle analýzu voličského spektra, nakolik jste si řekli, že se v Česku napodobí cosi, jako je slovenský scénář? - Je to určitě riziko, na druhou stranu máme naštěstí výrazně lepší výchozí pozici než Slovensko. Děsí mě to, že Andrej Babiš napadá náčelníka generálního štábu a říká, že to je válečný štváč, a ANO veřejně koketuje s potenciálním koaličním partnerem SPD. Byť teď poslední týden, dva z toho trošku mediálně couvli. A jede takovou totálně destruktivní linku. Teď jsme to viděli v jednání k důchodové reformě, které se snažil prezident organizovat. Takže mě to děsí, že je u ANO takový velký zlom.

15:30 Ono to zní trošku nepopulárně, ale Andrej Babiš dřív byl v evropském kontextu ještě vlastně takový „OK populista“, kdybyste to srovnali s tím, co dělal PiS v Polsku nebo Orbán v Maďarsku. A teď mám takový pocit, že se dost změnil. To mě vlastně dost vyděsilo a aktivizovalo, abych se do toho víc zapojil, abych se pokusil nějak přispět. A něco s tím udělám.

24:00 Vy jste v prezidentské kampani podpořil Petra Pavla, jak jste s tím rozhodnutím spokojen? - Naše snaha byla vytvořit infrastrukturu, když přijde kvalitní kandidát, aby ji mohl využít a nedošlo k tomu, že na základě amatérismu a lidí okolo toho kandidáta ty volby nevyhraje. Jsem velmi spokojen, zatím vnímám Petra Pavla nad očekávání, než jsem měl.

25:00 Jak vnímáte slova prezidenta, že zvažuje, že nebude kandidovat znovu? - Není to tak, jako nás možná veřejnost vnímá, že někde taháme za nitky. Ale já jsem se s prezidentem Pavlem vlastně od toho jeho volebního vítězství viděl jednou na nějaké společenské akci, kde jsem seděl vedle něj. Takže tam neexistuje, že bychom ho mohli přesvědčovat, to si nemyslím.

26:00 A hodláte se v prezidentských volbách angažovat dál? - Bude to záležet na situaci. Za sebe bych chtěl podpořit nějakého prezidentského kandidáta i v příštích volbách, obzvlášť pokud bude v protikandidátovi jakési ohrožení hodnot, za které se snažím bojovat.