Advokát popisuje, jak v Česku funguje lichvářský byznys

Ředitel fakultní nemocnice IKEM se kromě své práce roky věnoval půjčování peněz. Nepůjčoval výjimečně přátelům z dobré vůle, ale lidem ve složitých situacích, za horentní úroky a s drakonickými pokutami. Jak v Česku bují lichva?

Hostem Ptám se já byl advokát Petr Němec, který se specializuje na boj s nekalými úvěrovými a exekučními praktikami.

Jak tento týden upozornily Seznam Zprávy, ředitel státní nemocnice IKEM Michal Stiborek si vedle šéfování nemocnice vydělával i výnosným úvěrovým byznysem. Měl si na to půjčit desítky milionů korun od vymahače odsouzeného za násilí. Peníze pak Stiborek půjčoval přes dalšího muže, který je v současné době ve vězení.

Podle některých klientů je obchod se Stiborkem připravil o bydlení nebo museli zaplatit obrovské úroky. Soud minimálně v jednom případě konstatoval, že úroky z prodlení byly nastaveny nemorálně vysoko.

Stiborek popírá, že by znal skutečný stav věcí, za půjčování peněz konkrétním osobám podle něj zodpovídala firma zmíněného prostředníka.

Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval k rychlému vyřešení situace. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se ale ředitele nemocnice zastal – Stiborek má jednu z nejpřísnějších prověrek Národního bezpečnostního úřadu.

Jak v Česku kvete úvěrový byznys? A co znamená, když expert napíše, že příběh IKEM je jen špička ledovce?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Zaskočil vás příběh šéfa IKEM, nebo je to něco, co dobře znáte? - Známe to dobře z naší praxe, takže šok tam nebyl. Samozřejmě je to exponovanější osoba, kde by člověk čekal, že ředitel nemocnice asi nebude v takovém byznysu. Ale jinak je to celkem běžný byznys v Česku. - A legální? - Legální v zásadě není. Tam je problém, že se obchází zákon o spotřebitelském úvěru a že půjčují subjekty fyzickým osobám, které k tomu nemají licenci.

2:00 Je to nebezpečné, protože jeden z těch klientů tvrdil, že se stal obětí mafie? - Začal bych tím, co je to lichva. Protože v těch článcích se píše často o lichvě a tak dále. Lichva je jasně definovaná zákonem a je to zneužití něčí tísně, rozumové slabosti, lehkomyslnosti a získání prospěchu, který je v hrubém nepoměru k tomu, co dávám druhé straně. Nemusí jít jen o vysoké úroky, může to být kupní smlouva, koupím byt, který stojí 4 miliony, za dva miliony, a tak dále. Už je to lichva. Tady je primární, jestli půjčoval za vysoký úrok, nebo ne. Ty úroky byly vysoké a byly nemravné, ale to neznamená, že spáchal lichvu. Museli bychom zkoumat, jestli zneužil něčí tísně.

3:30 Tady je problém, že se obcházel zákon, že podle mě půjčovali schválně lidem, kteří nebudou schopni splácet. Protože ten byznys měli postavený na tom, že ti lidé budou platit úroky a z toho budou vydělávat, že se ti lidé dostanou do problémů, budou platit sankce, přijdou o nemovitosti a tak dále. Jestli to je mafie, to je asi špatné slovo. Ale to, jak to funguje, vykazuje systém organizované skupiny.

4:30 A co ty výše pokut? - Pokuta 0,2 procenta denně je pokuta, která podle judikatury u soudu obstojí. I vyšší pokutu můžeme najít, pozorovat ve smlouvách subjektů, které mají licenci na poskytování peněz. Klíčové je, že půjčili člověku, o kterém věděli, že nebude schopen splácet, a byznys měli postavený na pokutách.

5:30 Věnoval se ředitel IKEM lichvářství? - Určitě to byly smlouvy, které lze označit za nemravné, ale jestli byl splněný další prvek lichvy, k tomu informace nemám, to ještě říct nemůžeme. Ale určitě můžeme spekulovat o tom, že to bylo nedovolené podnikání určitě a obcházení zákona.

7:00 Vy jste tento případ označil za špičku ledovce, jak vypadá ten ledovec? - To je spousta firem a skupinek, ať už lokálních, nebo celorepublikových, které se zaměřují na osoby s majetkem, s nemovitostmi. Na vesnicích probíhají obrovské transfery nemovistostí a lidé přicházejí o bydlení. Funguje to jednoduše, skupinka si najde nějakou oběť, která reaguje na inzerát, nebo ji sami vyhledají. Dívají se na nemovitosti na exekutorských vývěskách a tak podobně. Když vidí, že ten dluh je například za zdravotní a sociální, vědí, že to má člověk z podnikání, že má IČO. A směřují to schválně na ty, kteří mají IČO, aby poskytli jakoby podnikatelskou půjčku. Vytvářejí falešné podnikatelské plány, vůbec to není podnikatelská půjčka. A využívají do zástavy nemovitost. Anebo využívají nastrčené fyzické osoby, které poskytují půjčku. Ten člověk půjčí někomu milion a my jsme zaznamenali třeba případy, kdy to dělá důchodkyně, opakovaně. Ta půjčí milion, pak pohledávku postoupí na tu společnost, která jí ve skutečnosti ten milion půjčila, a ta to vymáhá. Takhle obcházejí zákon a připravují lidi o nemovitosti.

10:00 Máte podezření, zda jsou to velké skupiny, nebo rozdrobené skupinky? Jsou tam silní hráči? - My spíše narážíme na menší skupinky, ale máme i nějaké větší subjekty, které se v tom pohybují. Ale veřejnosti jsou většinou neznámé. (…) - Jak se o tom dozvídáte? - Nám se ty skupinky začínají opakovat, jsou to už známé firmy, nebo vidíme, že ta smlouva má stejné formátování, je stejně napsaná a ten člověk na ně musí být napojený, to je ten nastrčený člověk. Některé firmy jsou už provařené mezi právnickou veřejností nebo novináři.

13:00 Jaký je to fenomén? Řekl byste, že ten byznys u nás bují? - Já bych řekl, že se to rozšířilo, co se začalo brojit proti úvěrovým společnostem a je složitější získat licenci ČNB. - Kolik je to tak rámcově případů? - To jsou stovky případů, na tisíce bychom se asi taky dostali. Jenom když sledujeme ty naše skupinky, jsou to stovky.

15:00 Jak úspěšní jsou lidé, pokud se na vás chtějí obrátit a tyto smlouvy zneplatnit? - Civilně-právně už si s tím soudy umí poradit, slyší na tu naši argumentaci, že ty skupinky známe a takto to funguje. (…) Je to nějaký modus operandi. I proto se snažíme najít i další poškozené, abychom to prokázali. Když jsem psal na twitteru, že to neřeší policie, státní zastupitelství a podobně… Když s tím přijdeme za orgány činnými v trestním řízení, tak tam zpravidla narážíme. Nechtějí to řešit. Řeknou: „Je to smlouva, podepsali, tak smůla.“ Ale přece může být neplatná, může být lichevní. Ale oni řeší jen jeden konkrétní případ, nehledají další poškozené, nespojují si případy z jiných okresů, nemají šanci to pak stíhat. My se pravidelně setkáváme s tím, že to policajti běžně házejí ze stolu. Zastání většinou nacházíme u státních zástupců.

19:00 Vy jste také napsal, že byznys lichvářů je v České republice pod ochranou mocných, proč by to měli chránit? - Chrání to proto, že by s tím měli práci. Orgány činné v trestním řízení jsou přehlcené, nechtějí to dělat. Máme problém se státními zástupci, kteří řeknou, že to trestný čin není. A vy s tím nenaděláte nic. Ale je to jasný trestný čin a státní zástupce o něm říká, že není, tak sám jako úřední osoba spáchal trestný čin. A státní zástupci nad ním řeknou, že státní zástupce takový trestný čin spáchat nemohl. To je nesmysl, to je Hlava XXII.

20:30 A ochrana pro lidi je jaká? Nebrat smlouvy od necertifikované, nebankovní instituce? - Ti lidé potřebují peníze. My narážíme i na problém přeregulovanosti a pak lidé musí hledat půjčku mimo tu regulaci. Pokud lidé nechtějí naletět, měli by smlouvu konzultovat u právníka, ten je upozorní, že tam jsou velké pokuty a podobně. Ale na první pohled vypadají ty smlouvy dobře, ti lidé jsou milí, umí dobře psychologicky pracovat. Například pomohli staré paní, skamarádili se, vyřídili jí novou občanku a pak ji táhli k notáři podepsat notářský zápis.

23:00 Když se ještě vrátím k panu Stiborkovi, řekl byste, že tento případ je modelový? Klasická ukázka toho, jak tenhle byznys funguje? - Ano a řekl bych, že to dělali trošku na dacana, hrozně okatě, prostě hloupě. Někteří to dělají trošku elegantněji s těmi nemovitostmi. - A je z vašeho profesního pohledu možné, aby pan Stiborek pokračoval v čele IKEM? - Určitě to hrozně škodí jménu nemocnice, určitě to vadí lékařům, donorům. Je to na zvážení, že by měl odejít.