První setkání s Babišem byl šok. Mluvil jako dlaždič, vzpomíná Kmenta

Z první schůzky s Babišem jsem odcházel v šoku. Čekal jsem kultivovaného miliardáře a místo toho na mě mluvil jako dlaždič, vzpomíná Jaroslav Kmenta v dalším díle podcastu Prohnilí.

Investigativní reportér Jaroslav Kmenta v další epizodě shrnuje cestu Andreje Babiše – vlivného podnikatele, jednoho z nejbohatších lidí v Česku a později také politika – a zároveň se ohlíží se za klikatým rozvojem české investigativní žurnalistiky.

„Někdy do roku 1997 byl Babiš málo známý česko-slovenský podnikatel. Jenže už v té době budoval vztahy se Stanislavem Grossem, který byl tehdy pouhým předsedou poslaneckého klubu ČSSD. V roce 1998 vstoupila ČSSD do vlády a spolu s hvězdou korunního prince ČSSD stoupal i Babišův vliv,“ připomíná Kmenta.

Stanislav Gross se v roce 2000 stal ministrem vnitra v Zemanově vládě. Babiš měl najednou přímý kontakt na vládu a jeho byznys rostl. Nezastavil ho ani pozdější pád Grosse-premiéra, když deník MF Dnes přišel s kauzou podivného financování jeho bytu.

„Někdy v té době jsem se s Andrejem Babišem poprvé potkal i já. Bylo to kvůli privatizaci Unipetrolu v roce 2005. Na první schůzku jsem se připravoval pomalu jako na rande, přece jen to byl jeden z nejbohatších Čechů. Moje představa o distingovaném muži ale vzala rychle za své. Přede mnou byl člověk, který mluvil jako někdo z hospody čtvrté cenové kategorie. Zeptal jsem se, jaké jsou jeho kontakty s politikou, konkrétně se Stanislavem Grossem – a to, co říkal třeba o Grossově manželce, to bych se styděl opakovat i před známými,“ popisuje Kmenta.

„Místo odpovídání na mé otázky se mě pokoušel nasměrovat tam, kam chtěl. Že bych se měl raději podívat ‚na ty mafiány, na Pitra s tím Mrázkem‘. Dal mi nějaký dokument s mapkou byznysu a podvody z éry devadesátých let. Měl fakt dokonalé informace, byly v podstatě jako z policejního spisu,“ vzpomíná reportér.

ČSSD za pár let u moci vystřídala ODS, kde Babiš neměl tolik vlivných kontaktů.

„To byl ten impuls, proč založil sdružení Akce nespokojených občanů, ze kterého později vzniklo politické hnutí ANO – ve skutečnosti to byla akce nespokojeného Andreje Babiše. Měl problém s tím, že přichází o politický vliv, který ke svému podnikání potřeboval,“ říká novinář Michal Musil, bývalý Kmentův kolega z MF Dnes.

Babiš jako tvář nového hnutí kriticky hodnotil stav společnosti a odsuzoval korupci. Každý, kdo sledoval Víta Bártu a jeho stranu Věci veřejné, si nemohl nevšimnout jistých podobností.

„Babišovi bylo jasné, že potřebuje ještě silný komunikační kanál. Potřeboval přímé spojení na lidi, kteří chodí k volbám. Chtěl si koupit moc nad informacemi. Zhruba půl roku obcházel různá vydavatelství a nakonec se v červnu 2013 rozhodl pro skupinu Mafra, pod kterou spadal i deník MF Dnes. Přesně to pojmenoval tehdejší zástupce šéfredaktora Karel Škrabal: Vstup Andreje Babiše do Mafry bylo 11. září české žurnalistiky. Tímhle tahem Babiš dokončil jakousi oligarchizaci svojí osoby,“ vypráví Kmenta.

Jak redakce reagovala na nového majitele? Co Babišovi řekl sám Kmenta? A jak transakce ovlivnila celý český mediální svět?

Poslechněte si celou epizodu v přehrávači v úvodu článku.