Proč mi nedají radši peníze? Ponor do světa firemních benefitů

Na českém pracovním trhu s nízkou nezaměstnaností a akutním nedostatkem kvalifikovaných lidí napříč obory mohou být dobře poskládané balíčky benefitů něčím, co u zaměstnance skutečně rozhodne. Jak vlastně benefity fungují?

„Pro malé firmy do padesáti zaměstnanců, s nimiž nejčastěji spolupracuji, bývají benefity často obrovská daňová a administrativní zátěž, proto se drží těch klasických, kde je daňová podpora, a jsou tedy výhodné pro obě strany,“ komentuje v podcastu situaci expertka na problematiku a daňová poradkyně Zuzana Bartůšková. A co to tedy benefity vlastně jsou?

Benefity jsou nenároková odměna. „Je tedy zcela na zaměstnavateli, kolik a jakých benefitů svým lidem poskytne. Cílem je odměnit zaměstnance za jeho práci tak, že mu přispějeme na jídlo, volný čas nebo důchod. Týkají se všech forem zaměstnaneckého poměru – tedy i zkrácených úvazků i dohod,“ říká Bartůšková. Podle toho, jak velkou zátěž znamenají pro zaměstnance i zaměstnavatele, je podle odbornice dělíme do několika skupin.

V první skupině najdeme benefity výhodné pro všechny. „Firmy si je mohou odepsat z daní a zaměstnanci je nemusí danit. Patří sem stravenky, stravenkový paušál, který má podle nových pravidel bohužel limit, příspěvky na penzi, vzdělávání v souladu s předmětem činnosti, vysoká škola,“ komentuje Bartůšková. Nově zavedené limity na stravné a další podle ní nejsou šťastné a svazují ruce zaměstnavatelům, kteří by svým lidem rádi přispěli i víc.

Druhou skupinou jsou benefity, které si zaměstnavatel z daní neodepíše, ale jeho lidé na ně nic nedoplácejí. „Tyto benefity už tolik nejsou výhodné pro firmy, ale zaměstnavatelé je svým lidem rádi dopřejí, protože je zaměstnanci nemusí doplácet. Patří sem nepeněžní benefity – příspěvky na kulturu, sport, zdraví, tištěné knihy, multisportka, školky, rekreaci – limit na zaměstnance je polovina průměrné mzdy, kolem 20 tisíc,“ přibližuje expertka.

Třetí skupina přenáší zátěž na zaměstnance. Firma si je sice dá do nákladů, ale zaměstnanec z nich daně zaplatí – strhne mu je mzdová účtárna. Sem podle Bartůškové patří peněžité benefity, stravenky nad zákonný limit, cestovné, stravné, které je vyšší. „Takový benefit může být pro zaměstnance trochu danajský dar. Ale pokud se zaměstnavatel rozhodne vám takový benefit dát a udělá všechno podle zákona, nemusí s tím zaměstnanec souhlasit,“ přibližuje Bartůšková.

Do poslední skupiny nevýhodné pro všechny patří věcné a peněžité dary. I když dostanete od zaměstnavatele dar k narozeninám, může se to projevit na vaší výplatnici.

Celý díl O penězích se (ne)mluví o složitém a fascinujícím světě firemních benefitů z pohledu „daňařky“ si můžete pustit v úvodu článku.