Přemýšlejte, k čemu AI používáte, radí právnička. Ať nepřijdete o důvěru

Každý den produkujeme nějaká data. Píšeme maily, nahráváme fotky, používáme aplikace. A málokdy přemýšlíme nad tím, že se na těchto datech nejspíše budou trénovat nějaké neuronové sítě.

Svým způsobem technologické firmy pokračují v tom, co už udělaly i v jiných odvětvích. Přišly s levným řešením, které ale může výrazně ohrozit zavedenou dynamiku v daném oboru.

(V textu článku uvádíme jen stručný výběr z probíraných témat. Celý rozhovor najdete ve videu v úvodu článku. Podívejte se také na celou epizodu k tomuto tématu.)

Nástup generativní umělé inteligence urychlil a znásobil tvorbu prakticky čehokoli: textů, obrázků i videa. Jenom proto, že takové věci můžeme snadno a rychle produkovat, ale ještě neznamená, že je to dobrý nápad.

„Proč nahrazujeme technologií něco, co je takovou bytostně lidskou věcí, schopností. Něco, co vlastně dělá život lepší nám i tvůrcům?“ ptá se právnička Veronika Křížová, specialistka na duševní vlastnictví a umělou inteligenci.

Probrali jsme spolu třeba generování obrázků pomocí DALL-E 3, Midjourney a Adobe Firefly. Zatímco DALL-E 3 se snažil respektovat copyright a odmítl napodobovat postavičky chráněné copyrightem, Midjourney s tím problém neměl. Řada umělců ale s takovým přístupem problém má.

Galerie ukázek z rozhovoru:

Podle právničky ale záleží na řadě faktorů. Třeba na tom, jak přesně jsme při tvorbě postupovali nebo k čemu výsledek používáme. Připomeňme, že jen proto, že jsme něco vygenerovali, není to automaticky autorským dílem.

„Bude zajímavé pak číst ty znalecké posudky,“ těší se Křížová na budoucí případy. „Protože bude záležet jednak na tom, zda došlo k porušení autorských práv, ale také třeba na tom, jak jste s vygenerovaným snímkem dál pracoval.“

„Pokud chcete vytvořit něco kvalitního, tak musíte přijímat určitá tvůrčí rozhodnutí,“ nabízí Křížová svůj osobní pohled. „Žádné z mých tvrzení není možné brát jako právní rady,“ nezapomněla předeslat.

Vědci shromáždili již více než sedm stovek různých druhů rizik spojených s AI technologiemi. Někdy jde o existenciální hrozby, jindy o zdánlivé maličkosti. Křížová připomíná, že v současné době je důležité se hlavně zamýšlet nad tím, jakým způsobem s AI zacházíme: „Co udělá ta technologie v rukou lidí? Protože všechna ta právní, etická a bezpečnostní rizika… Vždy je to nástroj v rukou lidí.“

Připomíná i obecnější varování: „Je tady i ta společenská rovina. Jak budeme schopni generovat vlastní myšlenky bez asistence generativní umělé inteligence? Může to mít velké dopady na školství.“

A jaké dopady to bude mít na profesi právníků? „Když právníci používají umělou inteligenci, tak zodpovědnost vždycky nese advokát,“ připomíná Křížová stanovisko České advokátní komory. To je podle ní obecná připomínka i pro ostatní profese: „Pořád bychom měli mít na paměti, že se nemůžeme zaštítit tím, že něco vygenerovala umělá inteligence.“

Ona sama doporučuje AI používat jako „kritického hodnotitele vlastních myšlenek“, tedy v podstatě partnera do diskuze. A baví ji třeba nástroj NotebookLM, jenž umí analyzovat dokumenty, které si do něj nahrajete. Dokonce vám vytvoří podcast na míru: „Přistihla jsem se, že začínám mít ty (virtuální) moderátory ráda,“ směje se Křížová. To je další důvod, proč mít dobře nastavenou edukaci o umělé inteligenci: „Nezamilovat se do robotů.“

(V textu článku uvádíme jen stručný výběr z probíraných témat. Celý rozhovor najdete ve videu v úvodu článku. Podívejte se také na celou epizodu k tomuto tématu.)