Ovlivňují nás hormony z tuku i střev. Vše je propojené, říká světový odborník

Do Česka se po více než 30 letech vrátil špičkový endokrinolog Karel Pacák. Posouvat chce péči o pacienty i vědu. „Hormony ovlivňují všechny naše orgány,“ říká lékař v podcastu MUDr.ování. Jak se dnes odhalují endokrinní nádory, co víme o hormonech a proč chodit brzy spát?

Ovlivňuje naše výkony, reakce na stres i milostná vzplanutí. Endokrinní soustava hraje v našich životech větší roli, než si možná běžně uvědomujeme. Poslechněte si rozhovor s předním odborníkem v oblasti endokrinologie profesorem Karlem Pacákem.

Endokrinní soustava nepřestává fascinovat, ani když se jejímu zkoumání člověk věnuje desítky let. „Hormony jsou ovlivňovány vlastně všechny orgány. Dokonce víme, že endokrinní systém funguje jinak během dne a v noci. Má také mnoho zpětných vazeb,“ vysvětluje v podcastu MUDr.ování profesor Karel Pacák,

Sám tajům endokrinologie propadl natolik, že se vypracoval ve světově uznávaného odborníka a nejcitovanějšího vědce ve svém oboru. Specializací profesora Pacáka je diagnostika a léčba endokrinních nádorů, zejména nádorů nadledvin.

Právě tomu se řadu let věnoval v Národních institutech zdraví v americké Bethesdě. Teď se vrací do Česka, aby posouval péči o pacienty i vědu v rámci zdravotnického holdingu Akeso.

Nejsou to nicméně jen orgány jako hypofýza, štítná žláza nebo šišinka, co produkuje hormony a co nás ovlivňuje. „Například ten největší endokrinní orgán je vlastně tuková tkáň. Uvolňuje hormon leptin, který reguluje příjem potravy. K večeru se jeho hladina zvyšuje a ovlivňuje některé centrální funkce tak, aby člověk nepřijímal potravu a neměl chuť k jídlu. Organismus si totiž musí odpočinout,“ říká odborník.

„Problém je, když vznikne rezistence mozkové tkáně na leptin. Lidé se začnou přejídat a když se začnou přejídat, tak to samozřejmě vede k obezitě. Takže závisí také na tom, jak vlastně potravu konzumujeme. A pokud ji konzumujeme hodně často, dochází k tomu, že se zpětné vazby svým způsobem začínají měnit,“ dodává.

Správná funkce endokrinní soustavy jde zároveň ruku v ruce s naším cirkadiánním rytmem. Tedy biologickým rytmem o délce přibližně 24 hodin s pravidelně se opakujícími změnami fyziologických funkcí, tělesné teploty, krevního tlaku a sekrece hormonů. Nabourání takového rytmu třeba kvůli nespavosti tak může rozhodit celý organismus.

„Udává se, že bychom měli spát sedm až osm hodin a až tři hodiny před spánkem nejíst. Po práci by měl člověk sportovat. Mluví se také o vlivu světla, které by večer mělo být tlumivé. Ale důležitá je i teplota, která by neměla být ani příliš nízká a ani vysoká,“ upřesňuje Karel Pacák.

Pokud jde o diagnostiku i léčbu endokrinních nádorů, výrazně se podle něj v posledních letech posunula. Osobně se na tomto pokroku podílel v oblasti paragangliomů a feochomocytomů, tedy nádorů vycházejících z nadledvin. Důležité podle Karla Pacáka je, aby lékaři nemávli nad varovnými signály rukou a pacienta dobře vyšetřili.

„Pacient obvykle k lékaři přichází s tím, že má zvýšený krevní tlak. U některých je to samozřejmě tzv. trvalá hypertenze. Ale u mnohých pacientů je to záchvatovitá hypertenze. člověk sedí u televize nebo si čte a najednou dostane třeba bušení srdce a bolesti hlavy, může pociťovat nervozitu a hodně se potí,“ dodává.

Jak nás ovlivňují hormony, jak vypadá moderní léčba neuroendokrinních nádorů a čím lékaře lákají podmínky ve Spojených státech? Dozvíte se v novém dílu podcastu MUDr.ování.