Za pět let budou čeští sudí skvělí, věští Příhoda. A nabízí překvapivá čísla

Řídíš sudí? Pak držíš v rukou klíčový podíl moci nad fotbalem. Přesně tak po léta uvažoval Roman Berbr, temný strahovský kníže časů nedávno minulých. Radek Příhoda hledá v čele komise sudích jinou cestu. Vyprávěl o ní v podcastu Nosiči vody.

Jedno ví jistě: Chyby budou fotbaloví rozhodčí dělat vždycky. Radek Příhoda, předseda komise rozhodčích Fotbalové asociace ČR, pochopitelně cílí na to, aby se přehmatů urodilo v každé sezoně co nejméně. Především pak těch z kategorie donebevolajících.

Berbrovská kauza prokázala, že mafiánské praktiky až donedávna křivily charakter českých rozhodčích a ve velké míře ovlivňovaly i jejich verdikty při řízení zmanipulovaných zápasů. Osvojila si je rozvětvená struktura osob, působících prakticky ve všech sférách českého fotbalu. A to i na Moravě, byť tam byla výrazně slabší nežli v Čechách. Hlavou celé té chobotnice byl Roman Berbr, tehdy český místopředseda Fotbalové asociace ČR. Jinými slovy: Celé to peklo bylo řízeno přímo ze strahovské centrály.

Berbra a spol. už v dubnu čeká v Plzni soud. A český fotbal už nějaký ten pátek funguje bez nich. Sudí má druhým rokem pod patronátem komise, kterou vede bývalý mezinárodní arbitr Radek Příhoda. Za tu dobu už samozřejmě zjistil, že jde o pozici, v níž se nikdy nezavděčí. Nicméně je s tím smířen, jinak to prostě nejde.

„Tendenčnost při rozhodování zápasů v lize nevidím. Pokud snad někdo jiný ano, měl by nám to říct. V této otázce musí mít jasno zejména kluby,“ stojí si za svým Příhoda.

Očistil se už český fotbal od temných zločinných nánosů? Ověřenější odpověď na tuto otázku dost možná získáme až časem. Navíc nepochybně platí, že zejména od třetí ligy směrem níž se staré struktury možná narušily, nicméně rozhodně nebyly ani zdaleka roztříštěny a obráceny v prach zapomnění.

„Naše komise má v gesci I. a II. ligu. Zcela se nějaké té chybě bohužel neubráníme nikdy, na jaře nás mrzela hlavně ta z utkání Teplice-Slavia. Ale jinak mi přijde, že to v lize s výkony sudích zatím není špatné,“ poznamenává Příhoda.

Po každém ligovém kole vydává právě Příhodova komise komuniké, ve kterém se vyjadřuje k diskutabilním situacím.

„Správné nebo schválené rozhodnutí sudího signalizuje v tomto dokumentu graficky zelená fajfka. Obvykle jich je skoro plný papír, na rozdíl od červených křížků, značících naopak ten názor komise, že sudí chyboval. Když vidím dokument posetý obvykle odshora dolů zelenými fajfkami, někdy mě až napadne, zda komise některým sudím občas neodkývá i leckterý z jejich velmi sporných verdiktů. Prostě proto,aby to vypadalo dobře,“ rýpl si zlehka Luděk Mádl, jeden z protagonistů podcastu Nosiči vody a dlouholetý fotbalový novinář.

„Někdy se na společném názoru neshodneme ani mezi sebou, a to pak naše hlasování skončí třeba 3:2. V takovém případě obdrží příslušná zkoumaná situace v komuniké samozřejmě to hodnocení, které převážilo. Aniž bychom ovšem my sami dokázali v komisi najít jednotný názor. Často hlasujeme 5:0, ale jsou situace, ve kterých například nemáme k dispozici zcela průkazný obrazový důkaz, že věc proběhla tak či onak,“ vysvětluje Příhoda. A to pak obvykle dostává sudí od komise za pravdu, nebo přinejmenším nebývá jeho stanovisko zpochybněno či označeno jako vadné.

Za největší potíž a handicap současného sboru rozhodčích v profesionálních soutěžích považuje Příhoda jejich nezkušenost. V souvislosti s berbrovskou korupční kauzou se celá řada sudích ocitla v trestu, u dalších vyvstaly pochybnosti o jejich morálním profilu, někteří se rozhodli oznámit konec aktivní kariéry rozhodčího sami, tedy o své vůli.

Ze zkušenějších zbyli vlastně jen Berka, Zelinka a Orel. „Věkový průměr sudích máme v lize na úrovni 32 let. Když jsem poprvé pískal nejvyšší soutěž já, měl jsem za sebou 48 duelů v lize druhé. Teď je to celé výrazně zrychlené, do ligy se dostávají sudí, kteří na druholigové úrovni odpískali třeba jen šest mačů,“ vysvětluje Příhoda, v čem spočívá limitující faktor.

„Za nějakých pět let už to bude úplně o něčem jiném. Ten náš současný kádr rozhodčích bude najednou patřit mezi vyzrálé a zkušené, pro ty nejlepší už bude rutinou pískat v soutěži její klíčové zápasy,“ slibuje Příhoda.

Řeč se pochopitelně stočila i na diskutovaná témata související s fungováním systému videorozhodčího (VAR) a s posuzováním penaltových dilemat poté, co v šestnáctce dojde k hraní rukou.

„Za prvních šestnáct kol probíhajícího soutěžního ročníku nejvyšší soutěže v ní sudí za úmyslnou ruku nařídili jen tři penalty. Z toho v jednom případě vyhodnotil takto situaci hlavní sudí sám, dvakrát po intervenci VAR. V této první části soutěže přitom zkoumal VAR celkem 33 případů zahrání rukou uvnitř šestnáctky. Jak vidno, daří se nám celkem držet linii, že VAR kvůli ruce rozporuje prvotní názor hlavního sudího spíše výjimečně,“ odmítá šéf rozhodčích, že by VAR zasahoval do rozhodování nepřehledně nebo nesrozumitelně.

Jak v lize pracuje se sudími z mezinárodní listiny UEFA? Lze na ní očekávat změny? Jak často v Česku intervenuje VAR? A může se v dohledné době stát, že by fotbal neřídil jeden, ale hned dva hlavní arbitři?

O tom všem Nosiči vody s Radkem Příhodou hovořili ve speciálním vydání podcastu. Pusťte si jej v přehrávači v úvodu článku. Příjemný poslech!