Sparta došla do Ligy mistrů zahraniční cestou. Rosický k ní měl dobrý důvod

Spartě trvalo 19 let, než se znovu dostala do elitní Ligy mistrů. Tu správnou cestu vedoucí ke kýženému cíli nastavil její sportovní ředitel Tomáš Rosický, shodují se Nosiči vody. Lze ji nazvat cestou zahraniční.

Los nového formátu Ligy mistrů nabídl Spartě opravdu exkluzivní společnost. „Manchester City, Inter Milán, Atlético Madrid, Bayer Leverkusen, RB Salcburk, Stade Brest, VfB Stuttgart či Feyenoord Rotterdam. Výběrová společnost je tu opravdu zajištěna,“ pochvaluje si moderátor podcastu Jaromír Bosák.

„Sparta vysněným postupem mezi evropskou fotbalovou elitu sklízí, co zasela před dvěma třemi lety. Významnou část podílu na úspěchu lze jednoznačně přičíst jejímu sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému,“ podotýká Bosák.

Tomáš Rosický dospěl k názoru, že nejefektivnější strategií bude pro Spartu zahraniční cesta. Přivedl dánského trenéra Briana Priskeho a ten zase řadu svých spolupracovníků ze Skandinávie. Také posilování týmu začalo být směřováno v první řadě na hráče, které Priske znal ze svých předchozích působišť. Anebo na ně měl dobré reference.

„Sparta se vydala směrem, který funguje na věhlasných evropských adresách. Šlo o nastolení zahraniční kultury,“ domnívá se Karel Tvaroh, bývalý fotbalista sparťanské rezervy.

„I Slavia či Plzeň stále častěji sahají po zahraničních fotbalistech jinam než do dalších českých klubů. Mládežnický systém v České republice prostě neprodukuje dostatek hráčů takové kvality, aby mohli pohárové účastníky posílit a zdvihnout jejich sportovní kvalitu,“ vysvětluje sportovní novinář Luděk Mádl.

Konfrontace se špičkovým kontinentálním fotbalem na Letné dlouhá léta chyběla. Po sezoně 2015/16, kdy se tým Zdeňka Ščasného prokousal do čtvrtfinále Evropské ligy, vyklidila Sparta pozice. Pozvolný návrat na ně signalizoval až letošní postup Priskeho Sparty mezi 16 nejlepších v téže soutěži.

V Priskeho éře se poměrně přirozeně proměnilo národnostní složení kabiny, když odchozí domácí fotbalisty nahrazovali převážně konkurenceschopní cizinci. A nic se na tom nemění ani nyní, kdy kabině vládne Lars Friis, donedávna Priskeho asistent.

„V rámci odvetného duelu s Malmö nastoupilo v rudém dresu jen kvarteto českých fotbalistů,“ všímá si novinář Luděk Mádl.

Nosiči vody se v této souvislosti věnují i roli Tomáše Sivoka, který má na starosti, aby mnohonárodnostní kabina fungovala ve správném rytmu nebo náročné termínové listině, která Spartě nabídne dva bonbonky i v lednu. A zaujala je i pozice Martina Vitíka, o jehož služby zahraniční kluby v čele s Boloňou usilovaly zatím marně.

Podcasteři připomínají také mimořádný výkon, který slávisté předvedli v odvetném boji o Ligu mistrů s francouzským Lille, a detailně rozebírají, co všechno takový herní styl obnáší. Zaměřují se také na to, jak klíčové utkání ovlivnil nepřesvědčivý výkon rozhodčích.

Tradiční sázkařské okénko s Fortunou se soustředí na nadcházející reprezentační akci. Tým Ivana Haška v sobotu vyběhne k utkání na horké gruzínské půdě. Nosiči vody mimo jiné debatují o tom, k čemu slouží Liga národů a jak by se pro její utkání měl skládat tuzemský reprezentační výběr.

Celou epizodu si pusťte v přehrávači v úvodu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.