Portugalský fotbal má problém. Jmenuje se Ronaldo a trvat bude další dva roky

Cristiano Ronaldo prvně v kariéře opouští fotbalové Euro, aniž by skóroval mimo rozstřel. Nosiči vody řeší, zda byl ve 39 letech pro Portugalce stále přínosem, nebo zda už je spíš v klíčových chvílích netáhl jako kotva ke dnu.

Cristiano Ronaldo, nebo Lionel Messi? Tak stála po dlouhá léta otázka, kdo je nejlepší fotbalista na světě. Portugalce do tohoto souboje vytáhla jeho neskutečná píle a extrémní ctižádostivost.

„Odjakživa byl svým způsobem posedlý tím, že musí být za každou cenu nejlepší. Ve všem. Při předávání trofejí, při sčítání nastřílených gólů. Tahle jeho vlastnost ho dostala na absolutní vrchol. Ale neopouští ho ani ve 39 letech, kdy už prostě není a při nejlepší vůli nemůže být tak skvělý jako dřív. A tím pádem se jeho umanutost stává tak trochu limitujícím faktorem,“ říká v podcastu novinář Luděk Mádl.

Portugalská cesta se na Euru 2024 zastavila v penaltovém rozstřelu s Francouzi už ve čtvrtfinále.

Statistika prozrazuje, že i po čtvrtfinálových duelech zůstal CR7 nejčastěji zakončujícím hráčem turnaje. Vytvořil si tolik palebných pozic, že se měl podle metriky xG (očekávaných gólů) radovat přinejmenším ze tří branek dosažených ze hry.

Realita byla jiná. Ronaldo rozvlnil síť soupeře jen při penaltových rozstřelech se Slovinci a Francouzi. A tyhle zásahy se do střeleckých tabulek turnaje nezapočítávají.

„Ronaldův úpadek nejlíp dokreslila jeho poslední tutovka ve čtvrtfinále s Francií. Než se ve vápně uvolnil k zakončení, udělal všechno správně. Klamavým náběhem se odpoutal od stopera, jenže před střelou se nedostal do potřebného úhlu. Ještě před pár lety by se z takové šance mýlil jen stěží. Ani on ale věk nezastaví, dynamika je fuč a zpětně je opravdu snadné říct, že bez něj by jeho krajané měli patrně větší šanci na úspěch,“ míní Karel Tvaroh, bývalý fotbalový obránce.

Podcasteři srovnávají Ronaldovu pozici s rolí, kterou před turnajem v německém táboře přijala jiná legenda, jmenovitě Thomas Müller. „Z něj se stal tak trochu hrající asistent, na hřiště chodil coby střídající hráč,“ upozorňuje znalec německého fotbalu Jaromír Bosák.

„Obávám se, že na něco takového by Ronaldo nejspíš neslyšel. Má potřebu stát pořád v první linii. A trenér, který ho tam nepostaví, je vzhledem k Ronaldově pozici u portugalské veřejnosti a médií tak trochu sebevrah,“ připomíná Luděk Mádl.

Jistý návod nabízí ohlédnutí se za posledním MS v Kataru, kdy to z Ronaldova pohledu taktéž nebyla žádná hitparáda. „Nehledě na kvalifikační cyklus nebo formu z přípravy rozhodně není náhoda, že Ronaldo v Německu prakticky jen navázal na svou zhoršující se výkonnost z posledního velkého šampionátu. Vždyť v Kataru se gólově dokázal prosadit jen jednou,“ dodává moderátor podcastu Jaromír Bosák.

Nic z toho ovšem Cristiana Ronalda, hráče saúdskoarabského Al-Nassru, nelimituje v jeho plánech předvést se i za dva roky na MS 2026 v USA.

„Současné Euro budí rozporuplné pocity. Těšili jsme se na velký fotbalový svátek. Co se týká atmosféry v hledišti napříč německými pořadatelskými městy, nemůžu si to vynachválit. Stadiony jsou beznadějně vyprodané, diváci fandí přímo ukázkově, ale na hřišti je to zatím taková navoněná, vznešená nuda. Když jsem sledoval čtvrtfinále mezi Francií a Portugalskem, v duchu jsem své komentátorské kolegy litoval,“ glosuje nezvykle nezáživný charakter dosavadních vyřazovacích bojů Jaromír Bosák.

Co má největší vliv na současný herní styl? Podle Luďka Mádla je namístě zmínit faktor letního počasí i načasování turnaje, který zastihl fotbalisty na samém konci náročného soutěžního ročníku. Podle Karla Tvaroha jsou hlavními viníky nudného aranžmá turnaje jeho největší favorité, tedy týmy Francie a Anglie. „Právě tyto celky hrají absolutně pod svoje herní možnosti. Sázejí totiž na maximální bezpečnost a pragmatismus,“ přemítá bývalý fotbalový obránce.

„U velkých trenérských jmen mi chybí odvaha. Když si představím tu kvalitu, jimiž oba kádry disponují, přijde mi praktikovaná filozofie Francouzů, respektive Angličanů, jako vyloženě zbabělá,“ přikládá pod kotel Jaromír Bosák.

Nosiči vody se shodují, že hlavní favority turnaje zatím nejvíc spojuje umění „zapnout“ až tehdy, když je to nevyhnutelně potřeba.

Poslechněte si celou epizodu v přehrávači v úvodu a dozvíte se víc třeba o situaci, kdy proti Španělsku nebyl nařízen pokutový kop za hraní rukou, nebo o psychologických hrách při penaltových rozstřelech.

Chcete se Nosičů na něco zeptat, především v souvislosti s turnajem Euro 2024? Stačí rozkliknout tento odkaz a dotaz položit. Vybrané otázky zodpovíme v příštím díle!