Obr Chorý, nebo střízlík Kušej? Slavia už ladí alternativy pro Ligu mistrů

Co funguje v české lize, to v evropské konfrontaci stačit nemusí. Slavia zjistila, že vedle centrů na kolohnáta Chorého potřebuje i plán B. Vasil Kušej prošel ostrým testem na výbornou, s ním hrála Slavia úplně jinak než obvykle.

Na pozicích za nimi to v tabulce vře, v boji o ligové stříbro si teď nejlépe vede Viktoria Plzeň, i proto, že se Baník se Spartou rozešli ve vzájemném utkání s remízou.

Nicméně pozice Slavie coby ligového lídra a „skoromistra“ už se jeví jako neotřesitelná. V situaci, kdy tomu všechny okolnosti nahrály, si proti Hradci Králové vyzkoušela jiný model ofenzivní hry, než bylo v dosavadním průběhu ligy obvyklé.

Místo stereotypních centrů na dvoumetrového dlouhána Chorého nabídla tentokrát Slavia svým fanouškům jiné, mnohem kreativnější představení, jehož středobodem se stala zimní posila jménem Vasil Kušej, chlapík s velmi rychlýma nohama, u kterého bylo v jeho předchozím působišti v Mladé Boleslavi, jakož i v dresu reprezentace do 21 let na „malém Euru“ před dvěma lety, jasně patrné, že mu k charakteristice top útočníka schází jediné, zato dost podstatně: zklidnit a zpřesnit koncovku.

Dva Kušejovy góly, díky nimž Slavia v sobotu porazila Hradec Králové 2:1, budiž důkazem, že na tomto „domácím úkolu“ Kušej viditelně zapracoval. A jeho spolupráce s kolegy ve slávistických dresech fungovala. Schranz, Provod i další prokázali, že „mají buňky“ pro rozličné způsoby hry. To se může Slavii už vbrzku velmi hodit. K tomu, aby se v dobrém světle ukázala i v Lize mistrů, do níž neochvějně směřuje, bude potřebovat i nějakou sofistikovanější herní variantu nežli už trochu vyčpělé centrované míče na hlavu „obra“ Tomáše Chorého.

Mít k dispozici dvě odlišné herní varianty, které můžete používat podle charakteristiky soupeře anebo mezi nimi dokonce přepínat v rámci jednoho konkrétního utkání, a to třeba na základě vývoje skóre, je vždycky požehnáním. Už jen proto, že je pro soupeře vše obtížnější, když si takto variabilní tým zkoušejí načíst a vypracovat pak na souboj s ním účinný taktický plán.

Loni v létě si Slavia vyhodnotila, že se strašně nadře, než se dočká gólu. A potřebuje tedy svou cestu ke vstřelení gólu zjednodušit. Příchod Tomáše Chorého z Plzně vzbudil ve slávistickém táboře velké emoce. Fanoušci řešili především Chorého špatnou pověst plynoucí z několika extempore, ve kterých se neprojevoval zrovna jako vzor fair play.

Chorý reagoval na nedůvěru fanoušků tím nejlepším způsobem. Nepouštěl se do slovních přestřelek a o svých kvalitách dával vědět prostřednictvím nastřílených gólů. K 11 ligovým přidal Chorý dalších 6 branek v evropských pohárech. To není málo, ale ukázalo se, že ambice Slavie vyžadují od týmu v červenobílých dresech gólů ještě víc, zejména na mezinárodní scéně.

Českou fotbalovou Chance Ligu už by Slavia vzhledem k průběžnému náskoku 13 bodů na druhou Plzeň vyhrát měla. Do konce sezony zbývá špičce odehrát po 7 ligových zápasech. Od matematické jistoty titulu dělí Slavii zisk 8 bodů. Měla by to být jen otázka času, než je posbírá. Anebo kdy k ní klopýtnutí soupeřů přiblíží vysněnou metu ještě těsněji.

Zisk titulu bude každopádně letos i napřesrok znamenat umístěnku českého šampiona přímo do hlavní soutěže Ligy mistrů. Slavia ví, že k tomu, aby v ní sehrála důstojnou roli, musí vylepšit svou útočnou potenci. V Evropské lize měla problém se střílením branek. Zatímco na domácí půdě v Edenu bylo obvykle šancí dost, jen míče málokdy končily v síti, na stadionech soupeřů se slávisté se silovým způsobem hry a centry na Chorého prosazovali ještě méně.

V zimě angažovala Slavia výrazně odlišný typ útočníka, rychlonohého Vasila Kušeje, který může být nositelem alternativního způsobu hry Slavie. Až dosud dostával na jaře k dispozici jen „štěky“: třikrát obdržel minutáž menší než 10 minut, třikrát úsek o délce 20-30 minut. Gólový efekt těchto Kušejových minipředstavení? Nula.

Ale to se změnilo v sobotu, kdy Slavii shodou okolností scházel jak Chorý, tak jeho tradiční parťák z ofenzivy Chytil. Kušej se tedy poprvé objevil v základní sestavě Slavie - a tentokrát uspěl, když se coby autor podepsal pod dvě vstřelené branky.

Celý červenobílý tým hrál tentokrát trochu jinak, Slavia hodně kombinovala po zemi, její hra byla celkově mnohem pestřejší a zábavnější. Ukázalo se, že Slavia opravdu má v rukávu alternativní variantu své hry, kterou stojí za to dále rozvíjet.

Protagonisté podcastu Nosiči vody probrali v aktuální epizodě i řadu dalších témat. Věnovali se diskutabilní brance baníkovce Šína ve sparťanské síti, zhrozili se nad dalším propadem Zbrojovky Brno, řeč se stočila i k domácímu poháru a k tomu, proč se v něm nedějí podobná překvapení jako v Německu, kde se do finále probojoval Bielefeld až ze 3. ligy.

Poslechněte si novou epizodu Nosičů vody.