O pozici šéfa fotbalu usilují tři muži

Petr Fousek si coby muž číslo 1 českého fotbalu vyslechl spoustu kritiky. Přesto neváhal a pozici šéfa FAČR se rozhodl obhajovat. Protikandidaturu už vyhlásil i ředitel ligy Tomáš Bárta a chystá ji i Rudolf Blažek, bývalý politik.

Do volby, která proběhne na valné hromadě Fotbalové asociace ČR 29. května 2025, ještě zbývá relativně dost času, takže se mnohé může změnit.

Ale v tuto chvíli se jeví, že kandidáti budou tři. A že mezi nimi nebude žádná fotbalová superstar. Ani Pavel Nedvěd, jenž ještě v dobách svého funkcionářského působení v Juventusu Turín připouštěl, že by jednou mohl stanout v čele českého fotbalu, ani Petr Čech, který z vedení Chelsea odešel poté, co klub musel prodat Roman Abramovič, svou kandidaturu nevyhlásili. A nejspíš ji pro nadcházející čtyřleté funkční období od nich nelze ani očekávat.

Nedvěd se po nenaplněné koketérii se saúdským klubem Al Qadsiah věnuje nyní privátnímu životu. A Petr Čech je na tom vlastně podobně. S rodinou žije v Londýně a nemíní to v dohledné době měnit.

Jediným bývalým reprezentantem, který kdy stanul v čele českého fotbalu, tedy velmi pravděpodobně zůstane Ivan Hašek, účastník MS 1990, který je nyní trenérem české reprezentace.

Před čtyřmi lety kandidoval proti Petru Fouskovi člen slavné brücknerovské generace Karel Poborský. Ale ve volebním souboji v roce 2021 podlehl. A nyní v předstihu vyhlásil, že opětovně kandidovat nehodlá. Někdejší hráč Manchesteru United dává přednost exkluzivní smlouvě s televizním kanálem Canal+, která v Česku vysílá anglickou ligu.

Není zdaleka pravidlem, že se ve vedení fotbalových asociací nebo jiných řídících struktur evropského či světového fotbalu objevují slavná jména z fotbalových trávníků. Ale někdy se to přihodí. Michel Platini byl prezidentem UEFA. Šéfem chorvatského fotbalu zvolili před 12 lety Davora Šukera a v Bulharsku byl zase krátce šéfem tamního fotbalu Emil Kostadionov, přičemž marně o tuto pozici usiloval Dimitar Berbatov. A tak bychom mohli pokračovat.

V Česku vedlo tuzemský fotbal od rozpadu federace až dosud 7 předsedů. Obchodník s chmelem a masem František Chvalovský to dotáhl až do exekutivy UEFA. Jeho trestní kauza mu ale fotbalovou židli podrazila a svaz převzal sekretář Jan Obst.

Následovala éra bývalého policisty Pavla Mokrého, za něhož ale reálně vládl Vlastimil Košťál. Po dvouleté éře Ivana Haška si český fotbal zvolil do svého čela jabloneckého šíbra Miroslava Peltu, po jehož zatčení vystoupil do popředí obchodník Martin Malík. A zezadu tahal za nitky místopředseda Roman Berbr. Po jeho pádu si v roce 2021 zvolil český fotbal do svého čela Petra Fouska.

Ten předtím neúspěšně kandidoval proti Malíkovi, ale další pokus už zvládl. Předsedou se Fousek stal především díky hlasům z moravské komory a také těch od reformního hnutí F-evoluce, jehož lídr Vladimír Šmicer kandidaturu položil a přihrál své hlasy právě Fouskovi. F-evoluce čekala od Fouska hluboké reformy, ale brzy zjistila, že se jich od něj v té intenzitě, jakou očekávala, rozhodně nedočká.

Fousek sice zaznamenal velký úspěch na poli sportovní diplomacie, kdy po Chvalovského vzoru uspěl ve volbách členů exekutivy UEFA. Na domácím poli se neustále ocital mezi mlýnskými kameny znesvářených skupin. A vůbec mezi nimi nepůsobil jako silný hráč.

Asociace se potýkala s problémem financování. Až v posledních měsících se trochu rozhýbala obchodní společnost STES, jejímž prostřednictvím získává fotbalová asociace sponzory. A Fousek svým koženým vystupováním nedokázal pozitivně oslovit ani fanoušky.

V září letošního roku na Petra Fouska udeřili šéfové velkých klubů, v první řadě Jaroslav Tvrdík za Slavii a Adolf Šádek za Plzeň, ale byla s nimi zajedno i Sparta. Otevřeně vyzývali Fouska k tomu, aby odstoupil, nebo aby oznámil, že už nebude kandidovat.

Fousek návalu kritiky odolal, počkal si několik týdnů. A nyní v atmosféře vylepšené do pozitivna postupem reprezentace do nejsilnější divize Ligy národů a „jedenadvacítky“ na její šampionát oznámil ligovému grémiu, že v květnu bude usilovat o další čtyřletý mandát.

„Ne vše se beze zbytku povedlo, ale právě proto považuji za svoji povinnost nabídnout kontinuitu,“ nechal se slyšet Petr Fousek.

Ligoví bossové mu ovšem vygenerovali protikandidáta. Nebo možná i dva, to se teprve vyjasní.

Úmysl kandidovat na předsedu FAČR zdůvodněný podporou Sparty, Slavie, Plzně a Baníku Ostrava vyhlásil Tomáš Bárta, výkonný ředitel Ligové fotbalové asociace.

A Luděk Mádl, jeden z protagonistů podcastu Nosiči vody, citoval na své platformě Je to kulatý Rudolfa Blažka, předsedu třetiligového FK Motorlet Praha, který potvrdil, že do volebního boje půjde také: „Nebudu lavírovat a řeknu to na rovinu. Uvažuji o tom, že budu kandidovat na předsedu FAČR.“

Rudolf Blažek (ODS) se v minulosti pohyboval ve vysokých patrech pražské, ale i celostátní politiky, mimo jiné byl členem Poslanecké sněmovny.

Podle zákulisních zpráv i jemu v uplynulých týdnech a měsících vyjádřili podporu zástupci Sparty i Slavie, takže bude zajímavé sledovat další vývoj.

Konkrétně Jaroslav Tvrdík, šéf Slavie, totiž na ligovém grémiu podpořil aktuálně Bártovu kandidaturu.

Co je podstatné, profesionální fotbal je sice zdaleka nejviditelnější složkou fotbalu a jeho představitelé mají velký mediální i lobbistický vliv. Nicméně mezi 202 delegáty valné hromady FAČR jasně převažují zástupci regionálního fotbalu. To, že někoho podporuje Sparta či Slavia, tedy samo o sobě ještě zdaleka nemusí nic znamenat.

A zdaleka nejen o volbách příštího předsedy FAČR debatovali tentokrát i Nosiči vody. Na přetřes přišla „forma“ pražské Sparty, dosavadní kariéra trenéra Miroslava Koubka, ale i téma, proč se Ewerton neprosadil ve Slavii, ale až v Baníku. A mnohá témata další, včetně útoku české reprezentace na Euro žen. Poslechněte si novou epizodu!