To měla být hráčská revolta? Kolem trenéra Haška se množí otázky

Pokud fotbalová reprezentace selže i v dnešním utkání s Ukrajinou, lze očekávat, že bude zcela seriózně nastolena otázka dalšího setrvání Ivana Haška v pozici kouče národního týmu.

Prohrát se může. I vyšším rozdílem. A to v zásadě kdekoli. Ale ta prohra nesmí vypadat tak jako sobotní vystoupení českého celku v Tbilisi, kde Souček a spol. prohráli v úvodu bojů divize B Ligy národů s domácí Gruzií 1:4.

To, co svěřenci trenéra Ivana Haška předvedli, se snad ani nedalo nazvat výkonem. Vedle toho, že byl český celek podivně poskládaný, jako by ani nevěděl, proč na hřišti vlastně je. Působil každopádně dojmem, že ho utkání absolutně nezajímá a výsledek je mu lhostejný. Naprosto nulové zapojení kohokoli do defenzivní fáze bylo do očí bijící.

Pokud to měla být nějaká revolta směřující k odstranění trenéra, tak to hoši mohli říct rovnou, nemuseli jsme se na to dívat a kazit si chuť k životu.

Pokud hráči nepochopili, že jde o plnohodnotné utkání Ligy národů, tedy soutěže, která je ještě může zachránit při případném klopýtnutí v následné kvalifikaci MS, pak asi mají problém s inteligencí.

A pokud jim to trenéři nedokázali vysvětlit a náležitě je motivovat, pak asi také nejsou těmi pravými na příslušných místech.

Můžeme se oprávněně ptát, jak v očích Ivana Haška měla vypadat výstavba hry, když na pozici kreativního záložníka čněl Tomáš Souček, zatímco Lukáš Provod byl skryt kdesi na křídle?

Nebo proč stoper Martin Vitík ošlehaný úspěšnými kvalifikačními boji ve Spartě sledoval ze střídačky, jak se na hřišti trápí ozdoba gironské lavičky jménem Ladislav Krejčí?

Případně proč se v Haškově analýze neúspěchu na Euru objevila zmínka o nedostatku kreativních hráčů nebo rychlých křídel, když nikoho takového, tedy křídelníky Černého s Kušejem, nenasadil ani v Gruzii?

Můžeme se už rovnou vrátit k tomu, jak generalita českého fotbalu „vyhodnotila“ propadák na Euru. To když si dva měsíce po turnaji vyslechla Haškův elaborát, neudělala nic a tím jako by nepřímo řekla: Jedeme dál. Ve stejném duchu. Vstříc dalším neúspěchům!

A proti řece času můžeme couvnout až do prosince minulého roku či ledna toho letošního, kdy se odpůrci angažování Ivana Haška ptali, na základě čeho se vlastně ocitl v nominaci, když v evropském fotbale prakticky dvě dekády nepracoval.

Bohužel nutno konstatovat, že za devět měsíců práce pro FAČR a národní tým tyto pochybnosti ani v nejmenším nerozptýlil. Naopak nevěřící Tomáše utvrdil v tom, že se nepletli.

Nabízejí se samozřejmě i další otázky, kdo jiný v danou chvíli mohl či měl národní tým převzít. A nejsme možná příliš vzdáleni okamžiku, kdy se věta předchozí převede z minulého času do budoucnosti. A budeme se tedy ptát, kdo by se měl stát reprezentačním koučem.

Sám Ivan Hašek připustil, že pokud nebude mít výsledky, pak k národnímu týmu nepatří.

Je fakt, že před evropským šampionátem neměl příliš prostoru k tomu, aby nový tým budoval. Na Euru pak základní cíl, tedy postup ze skupiny, prostě a jednoduše nesplnil. A herním projevem mužstva nikoho také příliš neokouzlil.

Teď otevřel novou kapitolu – v Lize národů, která je napůl svébytnou soutěží, napůl přípravou na klasickou kvalifikaci MS 2026. Účast na něm je samozřejmě hlavním cílem.

Je samozřejmě otázkou, zda se na turnaji v USA, Kanadě a Mexiku, kde bude Evropu reprezentovat rozšířená kvóta 16 týmů, Češi objeví.

Pokud budou předvádět něco podobného jako v Gruzii, pak rozhodně nikoli, ani omylem. A pokud něco podobného zopakují dnes proti Ukrajině, pak je nasnadě myšlenka, že Ivan Hašek zbaví generalitu FAČR jakéhokoli dilematu – a rezignuje sám.

Buďme pozitivní a věřme, že něco tak příšerného jako v Tbilisi snad česká fotbalová reprezentace dvakrát za sebou nezopakuje. Že něco takového prostě není možné.

Nechme se překvapit, jako obvykle platí, že pravda leží na hřišti.

Rozbor vystoupení české fotbalové reprezentace v Tbilisi uslyšíte v nové epizodě podcastu Nosiči vody. Řeč přijde i na nepřesvědčivé vystoupení týmu do 21 let. A také na téma, zda je na reprezentační fotbal v éře, v níž dominuje fotbal klubový, vlastně ještě v termínových kalendářích místo.