Fanoušci mají jasno: Zužte ligu! Móda nadstaveb zatím Evropu neopouští

Je 16 účastníků nejvyšší české soutěže málo, moc, nebo tak akorát? A co dobrého či špatného přineslo české Fortuna lize zavedení tzv. nadstavby v závěru sezony? Nosiči vody se snažili najít odpovědi. Anebo k nim naznačit cestu.

V souvislosti s ekonomickou debatou se Nosiči vody rozhlédli po Evropě, aby zjistili, jak je to s jednotlivými ligovými systémy a jejich uplatněním v různých zemích napříč kontinentem. Zaměřili se přitom na státy, potažmo soutěže, které fungují v dimenzích srovnatelných s českým prostředím. Například z hlediska počtu obyvatel.

„Srovnání s Německem, Francií či dalšími velkými zeměmi nemá pro českou realitu valného smyslu. Po příkladech a inspiracích je rozumné dívat se do Rakouska, Švýcarska nebo třeba do Belgie,“ míní protagonisté podcastu Nosiči vody.

„Zajímavé je pro nás po mém soudu především Rakousko. Proč? Počtem účastníků lig i systémem nejvyšší soutěže se od sebe jednotlivé země na kontinentu dost liší, je to celkem roztříštěné. Ale pokud bych se pokusil určit a popsat variantu, která teď v Evropě převažuje, hodila by se mi k tomu právě zmíněná rakouská liga. A to proto, že právě její parametry jsou nejblíž těm převažujícím prvkům a trendům, které hledáme,“ říká Karel Tvaroh, bývalý hráč Sparty.

„Rakouská liga se hraje na principu dvoukolové základní hrací části, po které se soutěž rozsekne na dvě poloviny, někdy dokonce tři třetiny. Horní skupina se popere o titul, ta spodní o udržení,“ objasňuje situaci Karel Tvaroh.

„V posledních dvou dekádách přešlo na nejrůznější variace tohoto systému nespočet evropských zemí: kromě našich jižních sousedů i Slovensko, Dánsko nebo Srbsko. Nadstavbu mají například také v Belgii, před jejím rozehráním body ze základní části vydělí dvěma a půlku bodového zisku klubům smažou. Švýcaři mají v nejvyšší lize pouhých 10 celků. Ty ovšem mezi sebou sehrají v základní části hned dva dvojzápasy, takže se každý s každým utká čtyřikrát, přičemž nechybí baráž o sestup. Naopak v Polsku se po několika sezonách s nadstavbou vrátili ke klasickému ligovému modelu, kdy hraje každý s každým v sezoně dvakrát, doma a venku, a posledním kolem této základní části teď v Polsku liga končí.“

Může si vzít česká liga právě ze zkušeností a praxe jiných zemí inspiraci, a to pro případnou úpravu svého herního modelu? Měla by snížit počet svých účastníků? Znamená méně týmů automaticky vyšší, koncentrovanější kvalitu? A jaká skrytá negativa by s sebou takový krok mohl přinést? Znamenalo by to i snížení počtu účastníků II. ligy? Jak je to všechno propletené s ekonomickou situací soutěží a jednotlivých klubů? To všechno se tvůrci podcastu pokusili v debatě postihnout.

Nejnovější díl Nosičů vody se také věnuje konci kariéry Jacka Wilshera. Bývalý anglický fotbalový reprezentant (a někdejší naděje Arsenalu) se rozhodl ve svých 30 letech ukončit kariéru kvůli vleklým zdravotním problémům. Jak náročný je pro profesionálního sportovce osud spojený s častým pobytem na marodce? A co všechno stojí za nárůstem počtu zranění u talentovaných hráčů?

V sázkařském okénku s Fortunou pak Nosiči tipují, zda se slovenskému Slovanu Bratislava podaří postoupit přes gruzínské Dinamo Batumi do další fáze kvalifikace Ligy mistrů. U Dunaje si v prvním duelu bratislavský celek žádný náskok do odvety v Gruzii nevytvořil.

Celou epizodu si poslechněte v přehrávači v úvodu článku, na Podcasty.cz nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.