„Není to jen bolest hlavy!“ Migrénu umíme léčit, lidé ale zbytečně trpí

Ochromující bolest hlavy, zvracení nebo podivné smyslové vjemy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ to jsou nejčastější příznaky, které pravidelně zažívají lidé s migrénou. Nemoc dokáže doslova paralyzovat i na několik dní. Přesto pacienti stále čelí zlehčování nemoci. K efektivní léčbě se navíc řada z nich dostává jen těžko.

Migréna patří mezi nejrozšířenější neurologická onemocnění na světě. Trpí jí více než milion Čechů. Stále je okolo ní ale mnoho stigmat a mýtů. Jak se dnes s migrénou bojuje? A co musíme porazit jako společnost? To vysvětlují v podcastu MUDrování s Danielou neurolog Jiří Neumann a zástupkyně pacientů Rýza Blažejovská.

Migréna ovlivňuje zdraví, životy i osobní či pracovní vztahy. Podle neurologa Jiřího Neumanna je především třeba, aby diagnózu společnost brala vážně. „Migréna je závažné a komplexní neurologické onemocnění, nikoliv jen obyčejná bolest hlavy,“ vysvětluje lékař.

Někteří lidé mají jen několik záchvatů do roka a dokáží si vystačit s běžně dostupnými léky a osvědčeným postupem, který lze shrnout do tří bodů –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tma, ticho a klid. Jiní ale mají i víc než 15 záchvatů do měsíce, kdy je bolest doslova paralyzuje.

„Jedná se o složitý proces, který začíná, probíhá a končí různými fázemi. Typická je intenzivní, pulzující bolest hlavy, která může trvat hodiny až dny. Předcházet jí mohou prodromální příznaky, jako jsou změny nálady, euforie, deprese nebo podraždění. Asi třetina pacientů zažívá tzv. auru – poruchy zraku, brnění končetin nebo dokonce dočasnou neschopnost mluvit,“ popisuje lékař.

Po samotném záchvatu, při kterém člověk často není bez léku schopný ani vstát z postele, přichází úleva. Lidé ale zároveň mohou trpět vyčerpáním nebo malátností. Vše se navíc u řady pacientů opakuje i několikrát do měsíce.

Podle Rýzy Blažejovské z pacientské organizace Migréna-help se sice daří povědomí o migréně ve společnosti zlepšovat, lidé ale stále naráží na nepříjemné reakce okolí. Situaci zmapoval i loňský průzkum organizace, ve kterém odpovídalo přes 500 pacientů.

„Víc než polovina z nich se často setkává s nepříjemným chováním, a to jak ze strany rodiny, tak i v práci a dokonce i ve zdravotnickém prostředí. Je to zlehčování a věty typu: Zase tě bolí hlavička. Ty se chceš flákat. Ty jsi moc flámovala. Nebo To zvládneš, vždyť jsi přece vydržela porod,“ přibližuje Rýza Blažejovská.

Z průzkumu také vyplývá, že až třetina respondentů někdy odkládala nebo se vyhýbala vyhledání lékařské pomoci, protože se za svoji migrénu styděli.

Pozitivní zprávou je, že se v posledních letech podařilo výrazně posunout léčbu migrény. Pacientům pomáhají kromě volně dostupných léků i triptany či gepanty, které jsou na předpis. Nejslibnější novinkou je potom biologická léčba vyvinutá pro prevenci atak migrény. Při nejtěžších případech je doslova vysvobozením – podle odborníků umí snížit počet záchvatů o polovinu i více, zkracuje je a zmírňuje.

Problémem však zůstává dostupnost moderní léčby. „Centra pro bolest hlavy jsou přetížená a mnohá z nich mají omezený rozpočet,“ upozorňuje Blažejovská. „Pacienti tak musí čekat dlouhé měsíce nebo dokonce cestovat stovky kilometrů za léčbou,“ dodává.