Hlavní obsah

Z ČT vytéká hnus, aby ospravedlnili naše zrušení, říká Fridrichová

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Hostem podcastu Mediální cirkus byla moderátorka ČT Nora Fridrichová.

aktualizováno •
Článek

Přejeme vám krásné léto a na viděnou po něm, loučila se v červnu s diváky moderátorka pořadu 168 hodin Nora Fridrichová. Už se s nimi ale neuvidí. Česká televize totiž pořad o prázdninách zrušila a Fridrichová teď v prvním velkém rozhovoru v podcastu Mediální cirkus naznačuje, že za tím mohly být politické tlaky. „Všichni dali zaříznutí pořadu zelenou,“ říká známá moderátorka.

„Informace o tom, že končíme, ke mně doputovala poprvé někdy na konci května. Nechci šířit žádné spekulace, ale pravdou je, že zároveň v té době se v televizi řešilo to, že se projednává návrh na zvýšení koncesionářských poplatků, takže jsme byli nabádáni ke zvýšené opatrnosti a citlivosti,“ říká Nora Fridrichová, která je tváří pořadu od jeho startu na podzim roku 2006. 

V moderaci měla jen tři krátké pauzy – dvakrát po narození dcer a jednou, když účinkovala ve StarDance.

„Ta informace přišla poprvé ze dvou míst a já jsem si zjišťovala, jestli máme výrobní plán na první díl na podzim. To jsme měli, tak jsem kolegy uklidnila. Pak se zpožděním ke mně stejná informace dorazila z karlovarského filmového festivalu, kam se sjíždějí i politici a zákulisní hráči. Šeptandy jsou a budou, ale tohle se pak stalo,“ popisuje.

A ke zrušení pořadu z politických důvodů ještě dodává: „Mám kuloárové informace, ale víc k tomu nebudu říkat a nemám pro to žádný důkaz a není to otázka na mě. Spíše myslím, že by můj zaměstnavatel, Česká televize (ČT), veřejnoprávní instituce, měl svým divákům vysvětlit, proč se to děje, právě proto, aby se žádné spekulace kuloáry nešířily.“

Publicistický pořad 168 hodin mapoval dění posledního týdne a od počátku byl terčem kritiky politiků. Těm vadily reportáže, satirické glosy i často přímočarý novinářský přístup – jako když se třeba na podzim 2020 v reportáži na téma covidu objevil komentář tehdejší ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z ČSSD. Ta po oficiálním natáčení, když ale ještě běžely kamery, prohlásila o tehdejším premiérovi Andreji Babišovi, že je debil.

Velká kritika pak často mířila na závěrečnou „zábavnou“ tečku pořadu. V rámci ní pořad odvysílal třeba slavné video, na kterém bývalý prezident Václav Klaus strčil do saka protokolární pero během návštěvy Chile.

Foto: Michal Šula, Seznam Zprávy

Hostem Mediálního cirkusu byla moderátorka ČT Nora Fridrichová.

Důvody našeho zrušení se měnily

„Vždycky platilo, že vedení zpravodajství a publicistiky si vše, co pod ně spadalo, hájilo z principu, protože jakmile podáte prst, tak vám ta druhá strana schramstne celou ruku. To je nepsaný zákon. Teď se poprvé stalo to, že vedení zpravodajství a publicistiky se spojilo s vedením ČT a všichni dali zaříznutí pořadu zelenou,“ vypráví Fridrichová.

Ta se o definitivním zrušení pořadu dozvěděla na konci července těsně před odjezdem na dovolenou. Ještě pár dní předtím přitom 168 hodin figurovalo v podzimním programovém schématu televize.

Zrušení pořadu vysvětloval generální ředitel ČT Jan Souček porušováním pravidel při zpracování reportáží. Argumentoval také spory v týmu Fridrichové a stížnostmi některých reportérů, že čelí bossingu ze strany moderátorky. Za „poslední kapku“ zrušit pořad označil přestřelku mezi Norou Fridrichovou a jejím bývalým nadřízeným Markem Wollnerem v bulváru.

Ředitel zpravodajství Petr Mrzena pak v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdil, že skoro víkend co víkend byl informován o tom, jaké provozní a další problémy provázely výrobu a přípravu reportáží.

„Šlo o vypjaté vnitroredakční diskuze o jednotlivých tématech, především o redakčních postupech a někdy i o dodržování základních novinářských principů. Vedly se debaty třeba o tom, jak je nutné dodržovat, aby obě strany sporu dostaly prostor. Bavili jsme se i o nutnosti ověřovat uváděné údaje,“ popisoval pro Aktuálně.cz Mrzena.

Nejostřejší kritika se v poslední době snesla na reportáže, z nichž jedna byla o manželství pro všechny, další rozhovorem s matkou jedné z obětí střelby na FF UK a další byla reakcí na ostrá slova řeporyjského starosty Pavla Novotného z ODS na adresu onkologicky nemocné zpěvačky Anny Slováčkové.

„Důvody našeho zrušení se postupem času trochu měnily, trochu se zhoršovaly, trochu víc a víc dopadaly na naši hlavu, až jsme ve finále jako celý tým pořadu začali mít pocit, že jsme úplně hochštapleři, kteří vlastně tu práci vůbec neumíme a musíme být vedeni za ručičky, což se stejně nevedlo, takže proto jsme museli skončit. To je oficiální verze podle mých nadřízených z budovy zpravodajství a publicistiky,“ říká Fridrichová.

Má pocit, že jde o bezprecedentní krok. „Je to poprvé, co něco takového z úst funkcionářů veřejnoprávní televize slyším. Tohle se nikdy nedělo a přijde mi, že tohle všechno, ten s prominutím hnus, vytéká z ČT proto, aby se nějak náš konec ospravedlnil, protože veřejnost to původní sdělení nepřijala,“ říká Fridrichová v Mediálním cirkusu.

Fridrichová tvrdí, že o výtkách ze strany vedení nevěděla, protože až do momentu zrušení pořadu jí je nikdo neřekl. Opakuje, že její nadřízení reportáže i skladbu pořadu předem znali, odsouhlasili a byli pod vysíláním i podepsáni. Informace o tom, že měla s vedením střety a hádky, označila za nepravdy ze strany zástupkyně šéfredaktora a její vedoucí Anety Snopové.

„Já proti Anetě osobně nic nemám a vím, že když někdo přijde do funkce, že to má těžké, ale je to tak, že Aneta má chronický problém s pravdomluvností a je to o ní známé,“ vyostřila osobní spory na Kavčích horách Fridrichová.

Připouští jediný spor. A sice v momentě, kdy Snopová nechtěla, aby reportéři 168 hodin „přepadávali“ politiky s mikrofonem a kamerou na chodníku, ale nejprve je předem oslovili e-mailem. Fridrichová nařízení odmítla a postavila se mu. Nařízení podle Fridrichové přišlo po „přepadovém“ rozhovoru s předsedou SPD Tomio Okamurou, který 168 hodin odvysílalo letos na jaře. Právě Okamura patřil dlouhodobě mezi nejhlasitější kritiky pořadu.

„My jsme málokdy Tomio Okamuru chytli, on nám nikdy rozhovor dávat nechtěl, přestože si neustále stěžoval, že je málo v ČT. Tak zrovna když my jsme měli zájem, tak on zájem neměl. Takže jsme ho většinou někde buďto odchytili, anebo jsme si všimli různých komických momentů, kterých on se často dopouštěl, když ukazoval, jaké má svaly a podobně. On byl vždycky zábavným politikem, ale neměl to rád. Přijde mi, že nemá úplně smysl pro humor nebo ne humor, který budí on sám,“ popisuje Fridrichová.

Sama Aneta Snopová na slova Fridrichové příliš reagovat nechtěla a poslala jen stručné vyjádření.

„Jsem zvyklá na kritiku politiků a to často velmi vyhrocenou, je součástí mé práce dlouhé roky a každý novinář, zvlášť investigativní, s tím musí umět pracovat. Na nedůstojné urážky osobního charakteru ale reagovat nebudu. Jsem přesvědčena, že to nepatří k firemní kultuře a ve svém důsledku to poškozuje profesionální a potřebnou práci novinářů v ČT,“ napsala SZ Snopová.

Rizikem pro novináře není politik, ale jeho šéf

Fridrichová pořad moderovala jen s malými přestávkami 18 let, byla jeho tváří a dramaturgyní. Jak sama říká, konec si nepřipouštěla.

„Je to skvělá práce, dělat politickou novinařinu, která mě naplňuje a zároveň je důležitá, tak jsme do toho šlapali, co to šlo. A to samozřejmě vyvolávalo odezvu, plus ty fórky z politických kuloárů, které jsme tam pouštěli. Nechci přehánět, ale tohle bylo na talíři celou dobu a smekám před nadřízenými, že to těch 18 let vydrželi, protože nemuseli,“ popisuje. Nejvíc pořad podle ní chránil bývalý šéf zpravodajství ČT Zdeněk Šámal.

„Potřebujete svého šéfa, aby vás podržel, protože pak můžete tu práci dělat. A když takového šéfa nemáte, tak s tou prací skončíte. Existuje jednoduchá formulka: Rizikem pro novináře není prezident, premiér nebo předseda nějaké strany, ale rizikem je jeho vlastní šéf,“ říká k tomu Fridrichová a dodává: „Nový management, který přišel, se v podstatě rozhodl, že takový pořad chránit nechce. Tak to je úplně očividné.“

Co bude dál s ní i jejím týmem, podle svých slov neví. A jestli zůstane v České televizi, prý v tuhle chvíli neřeší.

„Já tuhle otázku dostávám často a jsem trošku bezradná v odpovědi, protože tohle teď neřeším. Jak se nakupila ta kritika, jak jsme špatní, tak ten čas teď věnuju hájení a obraně toho (pořadu), protože se domnívám, že to je moje povinnost. Já tu práci v ČT považuju za službu divákům,“ dodává Fridrichová.

Mluvčí České televize Vendula Krejčová už v pondělí v reakci na dopis Fridrichové kolegům pouze dodala, že „důvody zrušení pořadu 168 hodin byly ze strany vedení ČT v médiích opakovaně vysvětleny“.

Doplnili jsme o reakci Anety Snopové.

Co říká Fridrichová na to, že měla poškodit dobré jméno ČT? A jak moc si připouští svoje vlastní pochybení?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači v úvodu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.

Mediální cirkus

Foto: Seznam Zprávy

Moderátorka Marie Bastlová.

Podcast Marie Bastlové o dění na mediální scéně. Zajímá ji pohled do redakcí, za kulisy novinářské práce – s předními novináři i mediálními hráči.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #medialnicirkus nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Doporučované