Je to známka nervozity Andreje Babiše, říká reportér k odkladu rušení poplatků

Vedení České televize ustupuje vládě, aby zmírnilo dopad plánovaného rušení koncesionářských poplatků. Chystá omezení pořadů i propouštění. „Je to kontraproduktivní a nůž do zad,“ říká investigativní reportér Jan Moláček.

Management ČT v čele s generálním ředitelem Hynkem Chudárkem přišel s tím, že televize v příštím roce ušetří 350 milionů korun (letos hospodaří s rozpočtem 8,5 miliardy). Úspory mají jít napříč televizí, ve zpravodajství znamenají propuštění zhruba tří desítek lidí a omezení některých pořadů. Třeba z týdeníku Newsroom ČT24, který často kritizoval Andrej Babiš, se nově stane měsíčník.

„Přicházet s nabídkou, že ušetříme 350 milionů, a myslet si, že to vládě bude stačit a nechá nás na pokoji, což je evidentně strategie vedení České televize, nepovažujeme za správné. My si myslíme, že se stane to, že Andrej Babiš za půl roku přijde, vyšle svého emisara nebo zatelefonuje Hynku Chudárkovi a řekne mu: ‚Pane řediteli, loni jste říkal, že to nejde, a nakonec jste našel 350 milionů. Tak kolik najdete letos? Jestli chcete zůstat ve funkci, tak by to mělo být aspoň zase těch 350 milionů,‘“ kritizuje v nejnovějším díle podcastu Mediální cirkus kroky vedení televize novinář Jan Moláček, člen redakce Reportéři ČT.

Vláda Andreje Babiše (ANO) si zrušení koncesionářských poplatků a financování České televize a Českého rozhlasu vzala jako svoji prioritu. Oběma médiím chce v rámci změn také snížit příjmy. A to na úroveň roku 2024, tedy před zvýšením poplatků, které prosadil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS).

„Teď je prvořadou povinností všech, kdo ve veřejnoprávních médiích pracujeme, aby krize nepřišla. A vedení České televize pro to nedělá dost, pokud pro to vůbec něco dělá. Já si myslím, že pro to nedělá nic, že se soustředí jen na peníze. Nezávislost už v podstatě nechalo plavat a snaží se s politiky dohodnout jenom na tom, aby televizi nechali co největší sumu peněz. Ale to je naprosto špatný postup,“ říká v Mediálním cirkusu Moláček, který se stal jedním z nejhlasitějších zástupců ČT, kteří se brání rušení poplatků a chtějí i stávkovat.

„Vůbec neobviňuji třeba Petra Mrzenu (šéfa zpravodajství, pozn. red.) z toho, že by nedělal maximum pro to, aby zpravodajství bylo těmi změnami zasaženo co nejméně. To je v pořádku. Svoji práci dělá dobře. Ale my si myslíme, že zásadní problém je to šetření samo o sobě,“ popisuje reportér a dodává:

„Je v podstatě jedno, jestli o ty peníze přijde zpravodajství nebo dokument nebo hraná tvorba nebo někdo jiný. Prostě je to ústupek politikům. A když politikům typu Babiše nebo Okamury podáš prst, tak jak to skončí? Vezmou si tě celou.“

Jan Moláček působil v České televizi čtrnáct let od roku 1998. Byl zpravodajem v Moskvě, v Berlíně a ve Vídni. Pak ale z ČT odešel a znovu se do ní vrátil v lednu 2025. Sám připouští, že to bylo mimo jiné proto, aby mohl bránit rušení poplatků, které měly tehdy opoziční a dnes vládní strany v programech.

„Odcházel jsem z Deníku N a vysvětloval jsem jim to právě takhle, že v České televizi se bude odehrávat něco, u čeho chci být, že bych se cítil velmi nepříjemně, kdybych to, co se teď děje, musel popisovat třeba jako novinář nějakého jiného média a nemohl toho být přímo účasten. Nevím, jestli mě tehdy úplně všichni chápali, ale teď, když se s někým bavím, tak mi říkají, že už to úplně chápou,“ popisuje Moláček.

V Deníku N strávil šest let, patřil mezi novináře, kteří redakci v Česku zakládali.

Zrušení koncesionářských poplatků vláda slibovala od ledna 2027. To už ale nestihne. V létě kabinet stáhl návrh zákona z dílny ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé sobě), který zasypala kritika ze všech stran. Nový a stručnější návrh chtěla koalice ve Sněmovně řešit teď v září, nakonec ale kvůli volbám posunula termín nejdříve na říjen.

„To je známka, řekněme, určité nervozity nebo nejistoty. Andrej Babiš ví, že budou protesty, ví, že bude odpor, a ví, že ten odpor se může obrátit proti němu. A ten se obrátí proti němu, i když to bude po volbách,“ glosuje situaci Moláček.

I když má vláda na prosazení změn ve Sněmovně silnou většinu, schválení nebude jednoduché kvůli avizovaným obstrukcím opozice, ale i očekávaným protestům.

„Vojenská teorie říká, že když se bráníte, tak nemusíte být silnější než útočník, ale stačí, když jste tak silní, aby on věděl, že tím útokem ztratí víc, než získá. A já si myslím, že tuto sílu občanská společnost a ti, kterým záleží na demokracii a svobodných médiích v České republice, mají. A že Andrej Babiš skutečně velmi pečlivě zvažuje, co tímto ústupkem Tomiu Okamurovi, protože je to především Tomio Okamura, kdo chce veřejnoprávní média ovládnout, může získat a co může ztratit,“ upozorňuje Moláček.

Zaměstnanci České televize i Českého rozhlasu už předem říkají, že se proti rušení poplatků chtějí bránit a plánují stávku. Ta by měla být viditelná a výrazná. Jejich zapojení do protestů ale mnozí, včetně politiků, obrací proti nim a namítají, že redaktoři veřejnoprávních médií tím přicházejí o svou nestrannost.

„Vláda se samozřejmě snaží tento dojem velmi intenzivně vyvolat. Píší nám a píší na sociální sítě: ‚Podívejte se, oni se tady zapojují do nějakého politického boje.‘ Ale to není prostě a jednoduše pravda. To, že z naší nezávislosti, z nezávislosti novinářské práce, udělala vláda politické téma tím, že nám ji chce vzít, to je její věc. My se musíme bránit,“ zdůrazňuje Jan Moláček v Mediálním cirkusu.

Jak veřejnost pozná, že ČT přišla o svoji nezávislost? Kdy novináři přicházejí o důvěru svého publika? A kde je pro novináře hranice aktivismu?

Celý rozhovor si můžete pustit ve videu či v audiopřehrávači v úvodu článku nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.