Exministr Blažek měl potřebu si s námi povídat o svých kauzách, říká novinář

Objevil neexistující mluvčí exhejtmana Michal Haška, popisoval kauzy Pavla Blažka i Vratislava Mynáře. A teď dostal Novinářskou cenu. „Náš koníček je odhalování ruského vlivu v Česku,“ říká investigativní reportér Lukáš Valášek.

„Je fajn zpráva pro českou demokracii, že novinařina, která hodně lidí štve, se tady dá dělat tak, že se člověk nebojí každý den o svůj život nebo svých blízkých,“ vypráví novinář Lukáš Valášek, který byl hostem nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus.

Spolu s kolegyněmi Adélou Jelínkovou a Christine Havranovou vyhrál cenu za nejlepší audiovizuální investigativní počin. Tím se za loňský rok stala jejich podcastová série Putinovi vlci o motorkářském gangu, za kterým se často skrývají ruské vlivové operace.

„Byla to několikaměsíční práce, která začala relativně nevinným poznatkem o tom, že šéf české pobočky Nočních vlků v Česku provozuje nevěstinec. To nám přišlo komické. Noční vlci se jako všichni národovci často zaštiťují rodinnými hodnotami a do toho tedy takový byznys,“ líčí reportér.

Motorkářský gang Noční vlci je jedna z důležitých vlivových složek ruského režimu, jejím čestným členem je i Vladimir Putin.

„Postupně jsme zjišťovali, že záběr českých Nočních vlků je mnohem širší než jen nevěstinec a že to nese rysy v podstatě ruské vlivové operace, která se snaží pronikat do různých oblastí,“ popisuje Lukáš Valášek.

Jako investigativní reportér se Valášek dlouhodobě zaměřuje právě na popisování ruských vlivových operací, na dezinformační scénu a také na operace Číny.

„Česko má štěstí, že klíčové instituce ruskému vlivu doteď odolávaly. Uvidíme, jestli se to v následujících letech nezačne měnit. Teď spíš narážíme na určitou míru lhostejnosti. Rusové se tady snaží dělat hybridní operace, ale ve spoustě případů s tím nikdo moc nedělá,“ shrnuje své zkušenosti.

Novinařině se Lukáš Valášek věnuje přes deset let a stihl posbírat už celou řadu cen. Poprvé na sebe výrazně upozornil, když v roce 2016 odhalil neexistující mluvčí tehdejšího jihomoravského hejtmana za ČSSD Michala Haška.

V posledních letech hodně popisoval kauzy exministra spravedlnosti za ODS Pavla Blažka a jeho zapojení do neprůhledných obchodů s městskými byty v Brně. V létě 2022 pak s kolegyní Adélou Jelínkovou Pavla Blažka nachytal v hospodě s Martinem Nejedlým, tehdejším velmi kontroverzním poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana.

„Jsou politici, kteří to, že o nich píšeš, vnímají jako útok na svůj majestát a už nikdy se s tebou nebudou bavit. Ale jsou politici, kteří jsou profíci. Ano, naloží ti na sociálních sítích, protože si tím budují nějaký PR obraz a snaží se udělat nějakou damage control, ale pak, když je někde potkáš, tak se s tebou budou bavit. Pavel Blažek je trošku někde na půli té cesty,“ popisuje reportér.

Ostatně když na Blažka číhali s kolegyní před hospodou, tak zatímco Martin Nejedlý se skrýval, Blažek si s nimi chodil povídat.

„Vycházel znovu a znovu kouřit a měl potřebu si s námi povídat o svých kauzách a o tom, jak je vidí a jak my je vidíme,“ vypráví s trochu šibalským úsměvem reportér.

Investigativní novináři jsou v Česku častým terčem kritiky politiků, hlavně pokud jde o zveřejňování úniků z policejních či vyšetřovacích spisů, nebo o časté obviňování, že jim nosí informace tajné služby.

„Asi by to bylo strašně komfortní a pohodlné, kdyby chodili nějací zahalení pánové v baloňácích a dávali nám složky utajených materiálů. My bychom je pak jenom překlápěli do našich textů, moc bychom se nenadřeli. Ale tak to není,“ odpovídá na spekulace Valášek a pokračuje:

„Nějaký sofistikovaný deep state, jak říká pan premiér, tady fakt nefunguje. Tajné služby rozhodně nejsou nadšené z nějaké spolupráce s novináři, že by nám něco nosily, to se fakt úplně nestává.“

Spekulace o tom, jak a proč a kdy investigativní texty vznikají, ale slyší neustále.

„Kolem mnohých našich článků se člověk dozvídá šílené konspirace, kdo nám to dal a proč nám to dal a proč to vychází teď a ne za týden nebo před týdnem a co tím sledujeme. Přitom je na začátku často nápad ze sprchy,“ vypráví s úsměvem Lukáš Valášek. A o chvíli později už vážně dodává:

„Je ale obzvlášť potřeba zpozornět ve chvíli, kdy ti nějaký člověk nese obálku a tvrdí, že je to hotová kauza. Jedna z mých asi největších novinářských nočních můr je, že člověk se stane jenom nástrojem někoho, kdo má ještě horší agendu než ten, o kom ty třeba v dobré víře budeš dělat tu kauzu.“

Složitější je to, pokud jde o úniky z policejních spisů.

„Vždycky mě baví, když téma úniku ze spisů zvedají lidé, kteří mají velký zájem, aby ty informace neunikaly. Třeba exministr spravedlnosti Blažek. Na jedné straně tepal úniky ze spisů, na druhé straně, když mu jeho spolustraník přinesl část policejního spisu, která se týkala jeho spolustraníků, tak zaprvé s těmi informacemi čile pracoval. A zadruhé pak policii odmítl říct, kdo mu ten uniklý spis donesl. Takže proti úniku, který mu vyhovoval, úplně nebojoval a nás samozřejmě za ty úniky napadal,“ říká Lukáš Valášek.

Je nebezpečné dělat v Česku investigativní novinařinu? Jak snášet útoky politiků? A mají novináři psát články postavené na únicích z policejních spisů?

Celý rozhovor si můžete pustit ve videu či v audiopřehrávači v úvodu článku nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.