Moravec si udělal dobré entrée, má šanci uspět, říká stand-up komik

Zvolení Andreje Babiše a jeho návrat do křesla premiéra je skvělá věc z hlediska mého byznysu, říká stand-up komik Luděk Staněk. Jeho oblíbenec mezi ministry je ale Petr Macinka, jeho parodovat je totiž nejtěžší.

„U Andreje Babiše funguje Trump efekt. Lidi baví sledovat, co ten člověk zase udělal a řekl. Takže z tohoto ohledu je to skvělé, ale nemyslím si, že je to věc jenom současné vlády,“ říká host nejnovějšího dílu podcastu Mediální cirkus Luděk Staněk.

„Už posledních 10 let sledujeme něco, čemu říkám tiktokizace politiky. Tedy přechod politiky a politických vyjádření na sociální sítě. Což s sebou nese všechny ty neuvěřitelné komediální efekty jako jeden politik se sklenicí čokolády, politička převlečená za hranolku v 61 letech! Potom je strašně vtipné, když lidi (v politice) uvažují podobně, že to asi funguje. A začnou dělat to samé. Ale to už je potom opravdu panoptikum.“

Jak se za takové situace dá dělat z politiků legrace? „Nejradši si dělám legraci samozřejmě z Filipa Turka. To je tak bizarní, že máte dojem, že jste za pět měsíců od voleb vystřílel skoro všechno,“ glosuje Staněk současnou vládu a pokračuje:

„Můj oblíbenec teď je Petr Macinka. To, jakým způsobem je schopný vás iritovat svým chováním, nebo tím, jak vystupuje, tou arogancí, to se musíte občas vydýchat, než vymyslíte vtip, protože v té první reakci vás napadne spousta opravdu zlých věcí. A to nechcete. On je opravdu výzva, jeho je strašně těžké parodovat. U něj totiž už některé jeho vlastnosti proti originálu v podstatě nejdou přehnat.“

Luděk Staněk se v showbyznysu a médiích pohybuje 30 let. Řídil časopisy jako Rolling Stone nebo Esquire, pracoval na Nově i v několika vydavatelstvích. Jeho nejvýraznějšími počiny z poslední doby jsou internetový satirický pořad Události Luďka Staňka, kde denně komentuje aktuální dění, nebo stand-up komediální výstupy s novinářem Milošem Čermákem.

„Kdybych chtěl dělat skeč, jak Petr Macinka na tiskové konferenci mluví s novinářem, tak si nedokážu představit, že by to fungovalo jako vtip, aby on byl v tom skeči komediálně ještě arogantnější, než opravdu je, a měl ještě slizštější obličej, než má,“ směje se dvaapadesátiletý komik a provokatér Staněk.

Ten politiku komentuje a glosuje v podstatě neustále, sám ale říká, že už přemýšlel o tom, zda se na ni nedívat i jinak.

„Možná by bylo daleko zábavnější a důležitější vracet se a připomínat věci, protože kumulace bizárů je strašná. Než se honit za každodenní absurditou, tak se zastavit a říkat: ‚Hele, ministr životního prostředí opravdu sedí ve vedlejší kanceláři nebo že Ministerstvo kultury je z půlky obsazené Ministerstvem sportu.‘“

Jako všichni komici, tvůrci satiry či humoristé i Staněk neustále naráží na debatu o tom, kde je hranice humoru. Z čeho si ještě utahovat lze a z čeho už ne. A otázky na toto téma považuje za „nejdebilnější“ vůbec.

„Existuje výborná hláška britského komika Jimmyho Carra, který říká: ‚Nepoznám, kde je hranice, dokud ji nepřekročím,‘“ odpovídá ne úplně ochotně Staněk a pokračuje už vstřícněji:

„Jsem hrozný srab, nejdu do spousty extrémních věcí. Ale není to proto, že bych si myslel, že tam je hranice humoru, ale tam je nějaká moje osobní hranice, kde je mi to nepříjemné.“

Politici mu prý za žerty na jejich adresu nadávají spíše výjimečně.

„Samozřejmě Patrik Nacher občas napíše, s ním už máme téměř profesionální vztah. Marian Jurečka mě jednou přepadl v hospodě, respektive on tam seděl a já jsem šel okolo. Byl dotčený, něco mi říkal. Ale jinak s politiky nepřijdu moc do styku,“ říká Staněk.

„Dělám to vlastně schválně, protože mně o ně nejde. I když oni to berou osobně, tak pro mě je to málokdy osobní. Princip toho, co se snažím dělat, je, že na to koukám, jako na to koukají ostatní lidi.“

Luděk Staněk svůj obsah a pořady prodává hned na několika placených platformách a sám říká, že skládat příjmy a neustále kontrolovat počty sledujících i předplatitelů, mu dává zabrat.

„Odcházím spát, ležím v posteli a říkám si: ‚Ty jo, mám já tohle zapotřebí?‘“

Individuálních tvůrců obsahu v Česku pořád přibývá a řadí se k nim i řada známých jmen. Samostatnou cestou se vydali i mnozí novináři, kteří v posledních měsících odešli z velkých médií.

„Myslím, že taková ta doba creator economy, jak se o tom mluvilo, kdy prostě všichni půjdou na Herohero a všichni vydělají strašně peněz, je na svém vrcholu, možná i za ním,“ říká. A dotkl se i nejčerstvější zprávy na toto téma a sice, že vlastní pořad by měl mít i Václav Moravec, který nedávno odešel z České televize.

„On je velké jméno a udělal si dobré entrée, určitě šanci uspět má,“ přemýšlí Staněk a zdůrazňuje, že problém by podcasteři brzy mohli mít s hosty. „Je otázka času, než těm nejdůležitějším lidem dojde, že vlastně tvoří někomu obsah zadarmo.“

„A do toho samozřejmě ještě máte youtubery, které si platíme z našich daní, všichni politici. Třeba Oto Klempíř, jeho kontent mu dělá spousta lidí, kteří jsou placení z našich daní. Ale on nám ušetří českotelevizní poplatky. Takže místo České televize se budete moct dívat na Instagram Oto Klempíře, jehož výroba vás bude stát v podstatě to samé. Není to krása?“ uzavírá s nadsázkou Staněk.

Proč ho baví hádky na sociálních sítích? Provokuje v diskuzích rád a záměrně? A jak vidí budoucnost placených podcastů v Česku?

Celý rozhovor si můžete pustit ve videu či v audiopřehrávači v úvodu článku nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.