Neplaťte veřejnoprávní média z rozpočtu, varuje Čechy slovenský novinář

Od slovních útoků v čele s premiérem země přerostla nenávist vůči novinářům k útokům fyzickým. Reportérka televize Markíza skončila v nemocnici. Kdo a jak ohrožuje práci médií na Slovensku a dá se jejich situace srovnat s Českem?

Hosty speciálního dílu podcastu Mediální cirkus byli senior reportér investigativy a někdejší šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík a Jakub Filo, zástupce šéfredaktorky slovenského deníku SME. Natáčení proběhlo v rámci Multimediálního dne na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzitě v Brně.

Podle Jiřího Kubíka je nedůvěra politiků vůči novinářům zakořeněná. Nemají rádi, když se jim někdo dívá pod prsty: „Vždycky jsme tím, co jsme psali, vyvolávali nevoli. Ať už to byl premiér Václav Klaus, pak Miloš Zeman, ale i Václav Havel míval výhrady k tomu, jak novináři pracují.“ Situace se podle něj změnila třeba s nástupem Andreje Babiše, ale zase vznikla řada nových redakcí.

Na slovenská média lze podle Jakuba Fila nahlížet dvěma způsoby: „První je, že média na Slovensku jsou pod tlakem vládní moci, ale i majitelů, kteří jsou nějakým způsobem s tou vládní mocí spojení. Ale ten druhý pohled je, že slovenská média jsou poměrně zdravá a dynamická. Máme řadu velkých nezávislých médií, vznikají nezávislé projekty.“

Přesto slovenskou politickou scénu neopouštějí snahy, jak novinářům omezovat práci. Jedním z nápadů je zřízení speciálních tiskových soudů, které by se věnovaly mediální agendě. „Na mnohé otázky nedostáváme odpovědi. Vládní garnitura s námi nekomunikuje vůbec, nebo komunikuje jen velmi omezeně,“ říká Filo. Nápad se soudy je podle něj další z kroků, které mají vytvářet tlak na média.

Útoky slovenského premiéra Roberta Fica na novináře připomínají výroky exprezidenta Zemana. „Už ten jeho inaugurační projev byl spojený s tím, že novináři jsou ostrov negativní deviace,“ připomíná Kubík s tím, že to mělo odezvu i mezi jeho voliči: „Myslím si, že se to táhne, že část veřejnosti opravdu novináře vnímá jako ty, kteří způsobují problémy, kteří pořád do něčeho šťourají, rozeštvávají veřejnost.“

Zeman útočil na novináře už jako premiér, kdy je nazýval hyenami a vysmíval se jejich práci. „Ale v té době to ještě nemělo u veřejnosti takovou odezvu a podporu. Tehdy také nebyly sociální sítě. Když Zeman napadl novináře nebo Klaus mluvil o tom, že jsou to největší nepřátelé lidstva, tak to tehdy vyvolávalo kritiku. To dneska už tak není, leckdo nad tím mávne rukou, někdo s tím i souhlasí,“ myslí si Kubík.

Vymezování se slovenských politiků vůči médiím zatím nepřerostlo do žádných konkrétních kroků, ale podle Fila je to jen otázkou času: „Je tu třeba tlak finanční skrz zvyšování DPH, což se tedy paradoxně nakonec nestalo. To by zejména pro printová média bylo likvidační. Intenzivně se skloňuje úprava mediálních zákonů třeba v tom duchu, že novinář by musel být nějakým způsobem registrovaný, s nějakým vzděláváním a tak dále.“

V Česku ke zvyšování DPH pro tisk došlo v roce 2012, kdy vláda hledala další zdroje do státního rozpočtu. „Což se samozřejmě potkalo s trendem postupného poklesu nákladu a ty noviny zvýšení daně docela výrazně podseklo. A tahle situace vytvořila de facto podhoubí k tomu, že se v roce 2013 němečtí majitelé Mafry rozhodli byznys v Česku uzavřít a nastupuje kupec Andrej Babiš,“ vzpomíná Jiří Kubík.

V posledních měsících vrcholí vyhrocená debata o tom, jestli zvýšit koncesionářské poplatky. Zejména od opozice padají návrhy, aby se systém financování navázal na státní rozpočet. „Faktem je, že veřejnoprávní média jsou z podstaty vlastně závislá na tom, jak se rozhodne rada ČT nebo ČRo, kam své nominanty posílají politické strany. Takže nějaká napojenost na to, co politická reprezentace chce, nebo nechce, je tam de facto zakódovaná,“ myslí si Kubík.

Před 24 lety probíhala stávka v ČT, kde se redaktoři obávali politických zásahů do vysílání. A na podporu televize proběhla i masová demonstrace na pražském Václavském náměstí. Vyšli by lidé do ulic i dnes? „Doba se hrozně změnila a je to i přísunem informací. Lidé mají v telefonu zprávy, jaké si vyberou. Bohužel řadě lidí stačí dezinfoscéna, mají nějakou alternativní realitu, ve které žijí. Takže to jsou ti, kteří za Českou televizi určitě nepůjdou demonstrovat. Myslím si, že dneska už by se to prostě nestalo,“ říká Jiří Kubík.

Na nebezpečí podobných politických nápadů ze slovenské zkušenosti upozornil Jakub Filo. „Memento od nás je: nenavazujte veřejnoprávní média na státní rozpočet, protože o to víc bude jejich nezávislost závislá na tom, kdo je zrovna u moci,“ naráží novinář na situaci na Slovensku, kde Ficova vláda zrušila koncesionářské poplatky a financování veřejnoprávních médií přešlo na státní rozpočet.

Verbální útoky na novináře, třeba z úst premiéra Fica, který je označil za spoluviníky atentátu na něj, přešly na Slovensku i k útokům fyzickým: například reportérka televize Markíza skončila v nemocnici. „Často zažíváme verbální násilí, to fyzické je stále ještě omezené. Ale aktivně pracujeme na různých bezpečnostních opatřeních, bezpečnostních protokolech nebo digitální ochraně,“ přiblížil Jakub Filo situaci.

Před šesti lety nejen Slovenskem otřásla vražda novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. „V porovnání se situací před vraždou jsme někde úplně jinde i z hlediska bezpečnostních opatření. Po vraždě to byl velmi vyhrocený rok, dva. Potom to trochu polevilo a teď to nabírá na obrátkách,“ říká Filo o útocích na slovenské novináře.

Přesto vidí jednu pojistku, díky které nebude mít Ficova vláda mít úplně volnou ruku. „Ukotvení Slovenska v Evropské unii vytváří mantinel pro vládu. Už nastavováním evropských mediálních zákonů se vytvořily mantinely, které vláda samozřejmě bude zkoušet překračovat a hledat cesty, jak to udělat po svém,“ říká Filo.

Podle něj je ale na druhé straně EU po zkušenosti z Polska a Maďarska proaktivnější ve varovných krocích a signálech. „Takže myslím, že Slovensko v EU s Ficem je trochu jiné, než kdyby Slovensko v EU nebylo. To už bychom se dávno blížili Bělorusku,“ dodává slovenský novinář.

Jak se slovenští novináři brání útokům? Co se stalo na trhu po změnách v televizi Markíza? A jak se proměnila česká média od 90. let?

Celý rozhovor si můžete pustit ve videu či v audiopřehrávači v úvodu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.