Foldyna čelil kritikům. Okamura takovou odvahu neměl, říká Kubík

Už téměř třicet let píše o předvolebních kampaních a letos přišel s ojedinělým projektem Republika Příbram, první politickou reality show. „Politici nevěděli, do čeho jdou, s kým se potkají, o čem budou mluvit, kdo přijde, kdo se jich na co bude ptát,“ říká autor série Jiří Kubík. „Někdo se ukázal jako profík, někdo spíše jako směšná figurka.“

O předvolební kampani a volbách psal Jiří Kubík poprvé v roce 1996. Ostrý souboj o premiérské křeslo spolu tehdy zrovna sváděli Václav Klaus a Miloš Zeman.

„Pozice novinářů je dneska horší. Řada politiků si vyzkoušela, že novináře nepotřebuje, že si komunikuje se svými voliči přes sociální sítě. A navíc, že se svými voliči sdílí i takovou tu averzi k některým novinářům, společně sdílený názor na to, že novináři jsou nepřátelé lidstva,“ říká senior reportér Seznam Zpráv Kubík, který byl hostem posledního dílu podcastu Mediální cirkus.

Jiří Kubík začínal pracovat v novinách na začátku 90. let. Nejprve psal pro Lidové noviny, brzy ale přešel do MF Dnes, kde vydržel až do roku 2013. Tedy do roku, kdy vydavatelství Mafra koupil Andrej Babiš. V roce 2016 nastoupil do Seznam Zpráv, které pět let vedl.

„Vzpomínám si, že když se třeba Václav Klaus dopustil svého času v devadesátých letech názoru, že novináři jsou nepřátelé lidstva, tak byť si myslím, že to řekl v určité nadsázce, vyvolalo to obrovský poprask. Jak si něco takového mohl dovolit, že novináři jsou důležitá součást demokratické společnosti,“ vypráví v Mediálním cirkusu Kubík a pokračuje:

„Dneska vidím, že novináři a jejich role ve společnosti je sice pořád důležitá, ale stejně tak vnímám, že část veřejnosti si to nemyslí a část politiků má pocit, že bez novinářů by jim bylo lépe.“

Pro letošní sněmovní volby se Jiří Kubík pustil do zatím nevyzkoušeného projektu, který asi nejlépe vysvětlí termín politická reality show. Zástupce nejsilnějších stran vzal do pro ně nepříjemného prostředí ve středočeské Příbrami, kde minulé sněmovní volby dopadly podobně celostátnímu výsledku.

„Nikomu nechystáme žádné setkání s fanoušky, kteří ho budou plácat po ramenou a říkat: My vás budeme volit. To ať si provozují na svých mítincích, na svém facebooku, tady se opravdu všichni dostali do nějakého konfliktu a někdo si s ním uměl poradit lépe, někdo hůř,“ popisuje reportér.

„Pro mě tam byli lidé, u kterých si troufám říct, že jsou to profíci v politice a dokáží vybruslit i z mimořádně nepříjemné situace tak, že mají do jisté míry navrch. A někdo se ukázal spíše jako směšná figurka, která když už neví, kudy kam, tak řekne lidem: Vy mě stejně volit nebudete, takže váš názor mě nezajímá,“ doplňuje bývalý šéfredaktor Seznam Zpráv Jiří Kubík.

Dokument Republika Příbram točil Kubík během jara a začátkem léta s dokumentaristy Vítem Klusákem a Filipem Remundou. Jednotlivé díly celé série postupně najdete na Seznam Zprávách a můžete se k nim i vracet.

„Třeba Jaroslav Foldyna v jednom dílu čelí ukrajinskému občanovi a stejně tak se potkal s mladými lidmi, kteří absolutně neuznávají boj SPD s cizinci a s cizáky a chirurgy z dovozu. Tomio Okamura natáčení odmítl, Jaroslav Foldyna okamžitě souhlasil. Svoji přítomnost tam se snažil vydávat za přednost. A v tom bych mu dal za pravdu, protože Tomio Okamura tuhle odvahu nemá,“ říká Jiří Kubík.

Jiří Kubík má za sebou mnoho sérií zásadních textů vztažených k české politice. V posledních letech vyvolalo asi největší rozruch jeho pátrání po synovi Andreje Babiše, kterého nakonec s novinářkou Sabinou Slonkovou objevil ve Švýcarsku. Kauza zásadně zahýbala českou politikou a byla jedním z mnoha skandálů, které novináři popisovali v souvislosti se vstupem Andreje Babiše do politiky.

Už po letošních volbách by se přitom Babišovo ANO mohlo vrátit do nejvyšších pater politiky. Hnutí totiž jednoznačně vede v průzkumech a je favoritem podzimních sněmovních voleb.

„Andreje Babiše jsme všichni popsali zleva, zprava, nahoru, dolů. Některá témata nás možná už ani nebaví připomínat, ale nedají se od něj odpárat. Ať už jsou to různé dotace, střety zájmů, Čapí hnízdo, porušení zákonů a tak dál. Tyhle věci bychom i teď měli říkat. Zároveň budeme vědět, že velká část lidí na ně kašle nebo nad nimi zívá, prostě je nezajímají. A do toho se máme umět dívat na to, jak ten člověk reálně bude vládnout a objektivně to hodnotit. To bude pro novináře velká výzva,“ říká Kubík.

A pokračuje:

„Myslím, že velká výzva téhle doby je, dívat se na to, co se tady odehrává i z pohledu lidí, kteří volí jinak. Pochopit, proč se ve Sněmovně objevily politické formace, u kterých nám ještě před časem připadalo nemyslitelné, že se budou volit.“

Po volbách by Česko poprvé od revoluce mohl čekat i zásadní zásah do fungování médií, konkrétně těch veřejnoprávních. Hnutí ANO totiž v programu slibuje zrušení koncesionářských poplatků a převedení veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. To stejné chtějí i další nevládní strany. Což by podle mnohých mohlo poškodit kritickou novinařinu a ohrozit jejich nezávislost.

„To se dá udělat velice jednoduše. Buď plíživou formou nebo to může být prostě tak, že přijde nový šéf, který najednou vidí to zpravodajství jinak. V tomhle směru jsou veřejnoprávní média dána napospas těm, kdo budou vládnout. Ale každopádně si myslím, že soukromá média budou silná a možná bude jejich role ještě o něco vyšší,“ uzavírá Kubík.

Jak se proměnila novinářská práce před volbami? Jaké další výzvy novináře čekají? A jaká je budoucnost veřejnoprávních médií?

Celý rozhovor si můžete pustit ve videu či v audiopřehrávači v úvodu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.