Matkou v 60 letech? Etické limity udržíme, říká expert na umělé oplodnění

Pomoc specialistů na asistovanou reprodukci vyhledává stále více párů. Zájem je v Česku i o metodu, která slibuje oddálení menopauzy. Přibude žen, které se stanou matkami ve vysokém věku?

Obor asistované reprodukce stojí za mnoha šťastnými příběhy. Zároveň se s ním ale stále pojí etické otázky. Jedna z nich zní jednoduše - kdy už je na rodičovství zkrátka pozdě, i když technologie tvrdí opak?

Debatu v Česku nedávno rozvířil světoznámý odborník na léčbu neplodnosti Simon Fishel. Představil projekt mražení vaječníkové tkáně a její následné transplantace za účelem oddálení menopauzy. A to až o 20 let.

Metoda původně zaměřená na mladé ženy, kterým hrozí ztráta plodnosti kvůli onkologické léčbě, by se tak mohla i v tuzemsku stát dostupnější. Mluví se například o pomoci ženám s překlenutím potíží spojených s menopauzou, jako je riziko osteoporózy nebo kardiovaskulárních onemocnění.

Podle Štěpána Machače, předsedy Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti, se metoda bude využívat zejména pro zachování určité hormonální aktivity, nikoliv pro zachování plodnosti.

„Záleží, kam ovariální tkáň transplantujete, můžete ji transplantovat do dutiny břišní, ale třeba do podkoží. A myslím, že hlavním cílem do budoucna nebude využití pro plodnost,“ říká v podcastu MUDr.ování Štěpán Machač, který zároveň působí jako vedoucí lékař olomoucké IVF Clinic.

„Je to invazivní zákrok, kdy potřebujete danou ženu operovat. Je to metoda úspěšná a není zas tak náročná. Na druhou stranu my nechceme dámy podporovat, aby odkládaly těhotenství třeba do 45 let. Chceme, aby rodily pokud možno do 40 let věku. Souvisí to i se zdravotními komplikacemi,“ dodává.

Etické limity spojené s asistovanou reprodukcí se podle něj i nadále udrží. Dnes mají lékaři v Česku povoleno provádět metody asistované reprodukce u žen do 49. narozenin.

V České republice se každý rok díky asistované reprodukci narodí asi 4500 dětí. Párů, které vyhledávají odbornou pomoc s početím potomka, nicméně přibývá. Stejně jako cyklů asistované reprodukce. Podle Štěpána Machače má nyní problémy s početím přibližně 15 až 20 procent populace.

Pokud jde o reprodukci, příroda má přísnější metr na ženy než na muže. Rodí se s určitým počtem vajíček, jejichž kvalita i počet s věkem klesá. Podle odborníka je ze sociálního i biologického hlediska optimální věk pro početí u ženy asi od 22 do 32 let. Statistika je v tomto ohledu neúprosná.

„Pokud se bude 25letá žena snažit otěhotnět, tak by měla otěhotnět během pěti až šesti měsíců. Neboli potřebuje pět až šest vajíček na to, aby se jí to přirozeně povedlo. Samozřejmostí je normální spermiogram partnera a průchodné vejcovody. Žena, které je 35 let, už těch vajíček potřebuje osm až deset - tedy ta doba je osm až deset měsíců. U ženy nad 40 let už je měsíců 12 až 15. Šance se tedy rychle snižuje,“ přibližuje lékař.

Ženy, které nemají partnera a obávají se o svou plodnost v budoucnu, podle Štěpána Machače čím dál častěji volí tzv. social freezing - tedy mražení vajíček za účelem jejich pozdějšího využití. I v tomto případě je ale lepší vyhledat odborníky co nejdříve.

„Navštěvují nás ženy za cílem takzvaného sociálního mražení vajíček, kterým je nad 35 let věku. To je už trošku pozdě. My bychom potřebovali získat pro tuto metodu ženy, které uvažují o tom, že otěhotní, a je jim pod 35 let věku. V té době, když si nechají zmrazit, řekněme osm až 10 vajíček, tak šance, že se z nich narodí zdravé dítě, je opravdu vysoká.“

Jak je asistovaná reprodukce v Česku úspěšná, jak je to s diskutovanými nadstandardními metodami, které slibují vyšší naději na početí, a co přesně páry při návštěvě lékařů čeká? Celý rozhovor s odborníkem na asistovanou reprodukci Štěpánem Machačem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování.