Marodi: Jít šestkrát na rehabilitaci nestačí. Lékař radí, co s bolestí zad

Když se objeví náhlá, nespecifická bolest zad, lidé dělají dvě časté chyby: buď ztuhnou jako sochy v posteli, nebo se snaží bolest „rozpustit“ naložením se do horké vany. Teplá voda přitom může zánět v zádech ještě zhoršit. Lékař proto jednoznačně doporučuje suché teplo. „Jednou z možností je mít doma nahřívací polštářek a přiložit ho na postižené místo,“ říká v podcastu Marodi neurochirurg Albert Štěrba.

Na úlevu od bolesti je účinná kombinace běžných pilulek (jako je Paralen, Nurofen či Ibalgin) s lokálními mastmi. „Ty mají výhodu, že účinné látky nemusí procházet žaludkem a střevy do krve, což u prášků trvá zhruba 20 až 30 minut. Z kůže je cesta k bolavému svalu kratší. Pokud je bolest velká, můžete bez obav aplikovat obojí,“ radí v rozhovoru s lékařem Cyrilem Matějkou, známým jako Děckař, neurochirurg. V prvních minutách či hodinách po propuknutí bolesti si klidně lehněte a najděte si úlevovou polohu. „Ale jakmile to trvá déle, rozhodně v ní nezůstávejte. Snažte se to v rámci možností rozchodit,“ radí neurochirurg. Chůze je totiž pro lidské tělo tím nejpřirozenějším pohybem.

Jak poznáte, že je to běžné zablokování svalů, které po pár dnech klidu a tepla odezní, nebo že už jde do tuhého? Napoví vám směr, kterým se bolest šíří. Zatímco běžné hnutí se zády bolí lokálně, tedy víceméně v jednom místě, u výhřezu plotýnky se objevuje takzvaný kořenový syndrom.

„Poznáte ho podle typické bolesti vystřelující do nohy – ta může střílet po boční či zadní straně stehna a lýtka až do paty či k prstům, případně do přední části nohy. Způsobuje ji hmota plotýnky, která začne mechanicky utlačovat nervový kořen v páteřním kanálu,“ vysvětluje Albert Štěrba.

Aby člověk pochopil, proč k tomuto bolestivému utlačování nervů dochází, musí se podívat na to, jak meziobratlová plotýnka funguje. Představit si ji může jako jakýsi polštář s chrupavčitým prstencem na okrajích a rosolovitým jádrem uprostřed. Její hlavní úkol je tlumit nárazy při chůzi či skocích a zajišťovat správný pohyb páteře.

„Plotýnka má jednu zvláštnost, a to že do ní nevedou žádné cévy, které by ji přímo vyživovaly. Funguje jako houba a nasává potřebné živiny ze svého okolí,“ popisuje lékař. Když celý den sedíte nebo stojíte bez hnutí, plotýnka je stlačená, živiny do ní nemůžou proudit a hromadí se v ní odpadní produkty metabolismu. Naopak když se hýbete, chodíte nebo běháte, plotýnka se začne střídavě stlačovat a povolovat, čímž do sebe nasává živiny a udržuje se zdravá a pružná.

„Pokud u někoho převažuje sedavé zaměstnání a nedostatek přirozeného pohybu, plotýnka postupně křehne, ztrácí svou elasticitu a v jejím chrupavčitém obalu se můžou tvořit drobné mikroskopické prasklinky,“ říká neurochirurg. K samotnému výhřezu pak často stačí úplně banální pohyb, kdy se třeba jen nešikovně předkloníte. Oslabeným a popraskaným prstencem plotýnky v tu chvíli vyjede vnitřní rosolovité jádro ven.

V bederní oblasti sice už nepokračuje sama mícha, ale páteřní kanál je zde plný citlivých nervových struktur. Vyhřezlá hmota na některou z nich začne mechanicky tlačit, vyvolá zánět a bolest vystřelující do nohy.

Z toho vyplývá, že nejvíc páteři prospějete, když se budete snažit plotýnky utlačovat co nejméně. „Vždycky říkám, že nejlepší poloha je ta příští,“ zdůrazňuje Albert Štěrba.

Co tím myslí? Nejdůležitější je nesetrvávat v jedné pozici – ať už stojíte nebo sedíte. V práci je fajn se po zhruba 30 až 40 minutách protáhnout, jít se napít, zajít si na záchod. Není potřeba sedět na gymnastickém míči ani si pořizovat speciální drahé židle. „Například polohovací stoly a ergonomické či balanční židle můžou být užitečným dílkem do skládačky, jak se co nejlíp starat o páteř, ale samy o sobě vás nespasí,“ upozorňuje odborník. Zásadnější je každodenní pohyb.

Obecně se sice doporučuje 150 až 300 minut lehké až střední aerobní aktivity týdně, tedy třeba chůze v rychlejším tempu. Podle lékaře je ale nejdůležitější začít u běžných věcí. „Vystoupit o zastávku dřív, jít raději po schodech než jet výtahem nebo eskalátorem. Prostě chodit.“ Kromě chůze je skvělou investicí také posilování svalů, které páteř drží, tedy svalů zádových, břišních a hlubokého stabilizačního systému. Je ideální se cviky naučit pod vedením odborníka. „Lidé si někdy myslí, že odchodí šest lekcí na rehabilitaci a mají splněno. Fyzioterapeut vás ale věci jen naučí, cvičit pak musíte pravidelně po zbytek života,“ dodává lékař.

Možná vás překvapí, že jedním z největších nepřátel zdravé páteře je kouření. Cigarety totiž neškodí jen plicím a srdci, ale zásadně zhoršují celkový stav pohybového aparátu. „Nikotin obsažený v tabákovém kouři, ale i e-cigaretách, stahuje cévy a výrazně tak omezuje mikrocirkulaci krve v tkáních kolem páteře. Protože je plotýnka závislá na prosakování živin ze svého okolí, u kuřáků zkřehne a poškodí se mnohem dříve,“ vysvětluje neurochirurg. Kouření navíc ovlivňuje i to, jak intenzivně bolest vnímáme. „Podle některých studií mají kuřáci nižší práh bolestivosti. Cigarety tělo dostávají do latentního stresu a kuřáci pak kvůli tomu snášejí a tolerují bolest zad mnohem hůře než nekuřáci,“ upozorňuje Albert Štěrba.

V podcastu Marodi se dále dozvíte, kdy je operace vyhřezlé plotýnky nutná, a kdy se jí dá naopak zabránit. Cyril Matějka a Albert Štěrba mluvili také o tom, jak konkrétně operace páteře vypadají a jakou má po nich pacient prognózu.