Marodi: Jak nedostat infarkt? Riziko odhalí test za 70 korun

Kromě hladiny cholesterolu by vám od ledna měl praktický lékař při prevenci změřit takzvaný lipoprotein a. Když ho budete mít vysoký, znamená to, že máte větší riziko infarktu. A měli byste minimálně skoncovat s kouřením.

Zatímco o škodlivém vlivu vysoké hladiny cholesterolu v krvi už víme několik desetiletí, o negativní roli jeho příbuzného - lipoproteinu a - se mezi experty na zdraví srdce a cév debatuje až v posledních pěti letech. Výzkumy ukazují, že podobně jako takzvaný „zlý cholesterol“, tedy ten, který označujeme LDL, se i lipoprotein a usazuje v cévních stěnách.

„Způsobuje jejich kornatění, což může po nějaké době vyústit v infarkt,“ vysvětluje internista Jan Richter. V podcastu Marodi si s Cyrilem Matějkou známým jako Cyril Děckař povídali o prevenci infarktu a také, jak ho poznat u mužů a jak u žen.

Lékař Jan Richter, který pracuje na urgentním příjmu v Nemocnici Milosrdných bratří v Brně, v podcastu vzpomíná na příběh zřejmě nejmladšího pacienta s infarktem ze své praxe. „Byl to namakaný hasič ve věku 36 let, vypadal tak, jak si představíte hasiče z plakátu. Vůbec jsme nevěřili, že může mít infarkt. Ale měl ho. Měl trochu i zvýšený cholesterol, i ten LDL, ale ve vysokých hodnotách měl hlavně lipoprotein a,“ popisuje lékař.

Kdyby dotyčný o skrytém nebezpečí ve svém těle věděl, dostal by od lékařů sérii doporučení. „Velmi bychom mu snižovali ten takzvaně zlý cholesterol. Další věcí, o kterou bychom se určitě postarali, by byl jeho vysoký tlak. A stoprocentně bychom mu doporučili, aby nekouřil,“ vyjmenovává další zásadní rizikové faktory pro infarkt (a také mozkovou mrtvici) lékař.

Hladina lipoproteinu a se na rozdíl od cholesterolu nedá upravovat pomocí zdravějšího životního stylu. Slouží tak spíš jako informace o tom, jak moc velkou pozornost má člověk věnovat těm ostatním, ovlivnitelným faktorům, což je třeba zmíněné kouření nebo vysoký tlak, je také nutné držet hodně dole škodlivý LDL cholesterol. Léky na snížení nebezpečného lipoproteinu a totiž zatím nejsou k dispozici. V extrémních případech se pacienti posílají na specializovaná pracoviště.

„Pokud má někdo hladinu lipoproteinu a ve stovkových hodnotách, což byl třeba případ toho zmiňovaného hasiče, existuje opravdu vysoké riziko, že ten člověk dostane infarkt a cévní mozkovou příhodu třeba už ve třiceti letech. Tito lidé by měli být směřováni do lipidových poraden, ideálně tedy ve velkých kardiologických centrech, protože tam jsou schopni udělat aferézu,“ vysvětluje Jan Richter. Zjednodušeně řečeno, je to mimotělní filtrování krevní plazmy s lipoproteinem a, které lékaři provádějí lidem s velmi vysokou hladinou.

Hladina lipoproteinu a je daná geneticky, proto se stačí nechat přeměřit - dělá se to pomocí odběru krve - na preventivní prohlídce jednou za život. Od letošního roku by ho praktici měli nabrat všem, kdo k nim přestupují od dětského lékaře, nebo těm, kdo změnili praktika, pokud už jim ho nezměřil ten předchozí. Jestliže máte svého praktického lékaře už roky, měl by vám ho nechat vyšetřit taky, jen mu to možná budete muset připomenout. „Pokud vám to lékař z nějakého důvodu neudělá, můžete si vyšetření sami zaplatit, stojí to okolo 70 korun,“ doporučuje Jan Richter. U žen pozor, tam se mohou hladiny lipoproteinu měnit po menopauze vlivem hormonálních změn. Doporučuje se tedy nechat se vyšetřit po menopauze.

Není to jediný rozdíl mezi muži a ženami. Podle internisty se u nich v některých případech může také jinak projevovat již probíhající infarkt. „Hlavním příznakem jsou bolesti na hrudi. A ty mají velmi specifický charakter. Když má pacient ruku na celém hrudníku anebo ji má sevřenou v pěst a říká, že ho to pálí nebo svírá, tak zpozorním,“ říká lékař.

U žen může být někdy matoucí, že svíravou bolest pociťují spíš v zádech. A častěji se u nich vyskytuje také takzvaný infarkt spodní stěny, což může mít za následek, že pacientka skončí na jiném oddělení, než by měla. „V takových případech si totiž pacientka stěžuje na bolesti břicha, drží se za břicho. A pak skončí na chirurgii, kde jí nikdo neudělá EKG,“ popisuje Jan Richter.

Čas je přitom při infarktu extrémně důležitý – čím dříve se člověku dostane odborné pomoci, tím větší je pravděpodobnost, že u něj infarkt nezanechá vážné trvalé následky. Pokud tedy někdo u svého blízkého zaznamená bolesti na hrudi a ztížené dýchání, je lepší neotálet a okamžitě volat 155, kde už ho navedou. Nemocný by si měl při čekání na sanitku sednout či pololehnout do křesla, ne na židli, kde hrozí, že spadne. A ideálně si vzít jednu tabletu aspirinu, který zabrání zvětšování krevní sraženiny,“ dodává lékař.

V podcastu Marodi také popisuje, jak vypadá další péče o člověka po infarktu a také proč jsou ve větším riziku lidé, kteří v noci chrápou. Dozvíte se také, z jakého důvodu si internista Jan Richter pořídil chytré hodinky. „Muži středního věku si dnes porovnávají hodnotu VO2 max, kterou jim právě chytré přístroje dokážou naměřit. A je to dobře, protože právě tato hodnota je nejlepším ukazatelem, jak je na tom zdraví jejich srdce a cév. Čím vyšší, tím lepší, horní hranice neexistuje,“ vysvětluje v podcastu lékař.