Marodi: Já se kvůli slunci nemažu každý den, říká dermatolog

Na sociálních sítích se prosazují dva protichůdné trendy. První radí vyhýbat se opalovacím krémům a „koupat“ se ve slunci – aby tělo načerpalo vitamin D. Druhý preferuje zůstat bílý. Podle dermatologů je zásadní se nespálit.

Není potřeba být radikální ani v jednom směru, chránit se před slunečními paprsky za každou cenu je zbytečné. Důležité je zejména zabránit zčervenání kůže. Jak to vlastně mají s mazáním se opalovacími krémy a pobytem na slunci dermatologové, kteří o působení UV záření na pokožku vědí nejvíce?

„Jsou dva typy dermatologů. Ti, kteří se mažou každý den - poznáte je tak, že jsou opravdu celý rok bílí. A potom ti druzí, kteří vědí, že nějaký kožní nádor je nejspíš čeká, když se dožijí sedmdesátky nebo osmdesátky. To jsem spíš já, každý den se nemažu,“ říká v podcastu Marodi dermatovenerolog Filip Rob, přednosta Dermatovenerologické kliniky na Bulovce a spolupracovník neziskové organizace Loono.

V rozhovoru s dětským lékařem Cyrilem Matějkou, známým jako Cyril Děckař, mluví o tom, že z jeho pohledu není mazání opalovacím krémem důležité pouze jako prevence kožních nádorů, ale také jako součást trendu longevity, tedy dlouhověkosti či zpomalení stárnutí. „Když si vezmeme všechny faktory, které přispívají k tomu, že naše kůže stárne, tak sluníčko je právě ten hlavní faktor, který stárnutí výrazně akceleruje. Velmi jednoduše poznáte padesátiletého člověka, který se nikdy moc nemazal, byl hodně venku, a naopak člověka, který se hodně hlídá. U něj ta kůže vypadá výrazně mladší,“ popisuje lékař.

Co se týče ochranného faktoru, dermatologové nejraději doporučují krémy s SPF 50, a to z jednoduchého důvodu. „To číslo vlastně udává, kolikrát déle můžete zůstat na sluníčku, aniž byste se spálili. Ale platí to jen v případě, že na sebe aplikujete dostatečné množství krému. To správně dělá málokdo, proto doporučujeme spíš vyšší faktory,“ vysvětluje lékař. Platí, že většina Čechů a Češek může být bez ochrany na slunci 10 až 20 minut, tento čas klesá, čím je přirozený odstín pleti světlejší. Například lidé se zrzavými vlasy a pihami by na slunce bez krému měli vyrazit maximálně na pět až deset minut.

Právě zmíněných 10 až 20 minut denně přitom podle studií stačí, aby člověk ze slunce načerpal dostatečné množství vitaminu D. Ten je nezbytný pro správné fungování imunity a ukládání vápníku do kostí. „Teoreticky stačí, když jste během týdne vystaveni slunci bez běžného svrchního oblečení, tedy s odhaleným obličejem, dekoltem a částí paží, dohromady zhruba jednu až dvě hodiny za celý týden. Taková krátká doba vám bohatě poskytne dostatečnou hladinu vitaminu D,“ vysvětluje dermatolog Filip Rob s tím, že kvůli vitaminu D není nutné se cíleně slunit.

„Při běžném fungování venku si s tím tělo podle odborných prací bez problému poradí. Pokud tedy někdo tvrdí, že si kvůli vitaminu D musí lehnout na týden na pláž v Turecku, mýlí se. Potřebnou dávku načerpá už za půl hodiny.“

Proč se tedy nedostatek vitaminu D v poslední době stal tak velkým tématem? Skutečně platí, že velká část populace nedosahuje optimální hladiny, přičemž nejohroženější skupinou jsou senioři. U dětí je situace lepší, ovšem za předpokladu, že netráví veškerý čas zavřené doma. Nedostatek se projevuje zejména v zimních měsících.

Jenže lidé často žijí podle Filipa Roba v mylné představě, že se v létě lze sluncem „předzásobit“ na zbytek roku. „To, že si v létě nastřádáte vitamin D na celou zimu, bohužel nefunguje. Tělo si takové zásoby vytvořit neumí.“ Proto se od podzimu do jara doporučuje spíše doplňování vitaminu D3 formou doplňků stravy, ideálně v kombinaci s kapkou zdravého tuku pro jeho lepší vstřebatelnost.

Dalším doplňkem stravy, který souvisí s opalováním, je betakaroten. Spousta lidí ho užívá jako náhradu opalovacího krému s přesvědčením, že díky betakarotenu nebo jedení mrkve ve velkém se na slunci nespálí. Tak ale doplněk stravy nefunguje. „Jeho účinek je jiný. Dokáže prodloužit dobu opálení. Pokud se třeba nechcete opalovat příliš, ale zároveň chcete být opálení, tak vám betakaroten pomůže dosáhnout kýženého efektu, aniž byste se museli tolik vystavovat UV záření,“ vysvětluje Filip Rob.

V podcastu Marodi se také dozvíte, že existují dva druhy opalovacích krémů: jedny mají fyzikální filtry, druhé chemické. Můžete si vybrat, který bude víc vyhovovat právě vám. Ty hutnější s fyzikálními filtry jsou obecně vhodné spíš pro děti a citlivou kůži, navíc je možné jít s nimi hned na slunce.

Lékaři si také povídali o AI aplikacích, které mají rozpoznat škodlivé změny znamének na kůži. I když je zřejmé, že budoucnost vyšetřování kůže bude hodně v rukou umělé inteligence, v současné době ještě nejsou komerční aplikace tak spolehlivé, aby vám po vyfocení znaménka stoprocentně pravdivě odpověděly, zda jde, či nejde o zhoubný melanom. Při pochybnostech je lepší vydat se k dermatologovi.