Děckař radí, jak mít zdravé zuby: Čistit dvě minuty nestačí a rychlobělení je k ničemu

Co se týče péče o chrup, věří mnozí lidé všelijakým nesmyslům. Zubní lékařka Bára Malíková v podcastu Marodi vysvětluje, proč nespoléhat na dvě minuty čištění, jak správně reagovat při úrazu a proč rychlé bělení zubů nefunguje.

Pomůžete si ke krásným zubům, když si koupíte elektrický kartáček a sadu na bělení? I to vám v další epizodě podcastu Marodi prozradí Barbora Malíková. Ta vystudovala stomatologii a podílí se i na přípravě dalších mladých zubařů a zubařek. Kromě toho ale také vede zubní pohotovost v Nemocnici Na Františku v Praze. Často se tedy setkává s lidmi, kteří trpí akutní bolestí zubů, případně si nějaký zub vyrazili a vprostřed noci nebo o víkendu hledají úlevu od svých potíží.

S moderátorem Cyrilem Matějkou o tom, jak by si lidé měli správně čistit zuby, zda a jak používat mezizubní kartáčky a nit, nebo také o tom, kolik kartáčků na zuby by každý měl mít a používat. Co dalšího stihli ještě probrat?

1. Ztracený nebo vyražený zub se snažte najít

Úrazy zubů se nejčastěji týkají chlapců ve věku devět až 14 let v jejich nejaktivnějším období. Pokud při sportu nebo hře dojde k vyražení stálého zubu nebo k jeho ulomení, je podle lékařky klíčové se skutečně snažit ztracenou část najít. Nalezený kus totiž může pacientovi ušetřit složité a nákladné zákroky v budoucnu.

„Hrozně si tím můžete zjednodušit situaci při ošetření. Úlomek můžeme nalepit zpátky nebo dokážeme i vrátit do úst vyražený stálý zub. Už jsme zažili situaci, kdy rodiče zub ani nehledali. Říkám jim: Jeďte zpátky na to místo, dvě hodiny lezte po zemi a snažte se ho najít,“ popisuje Bára Malíková.

S nalezeným zubem je ale potřeba zacházet opatrně: nesmí se drhnout, abyste ho zbavili hlíny a dalších nečistot, ani balit do suchého kapesníku. Zásadní je udržet ho ve vlhku – postačí vložit ho do slin, vody nebo mléka a co nejrychleji vyhledat lékaře.

2. Bolí vás zub? Nejezděte hned na pohotovost

Lidé často přicházejí na pohotovost okamžitě, jakmile je zub začne bolet, případně hned při prvním náznaku nepohodlí. Správný a doporučovaný postup je ale podle stomatoložky Malíkové rozvážnější. Přitom prvním krokem by mělo být, že si pacient vezme volně dostupný lék na bolest ve správném dávkování a zkusí nějakou dobu počkat, zda nepříjemné pocity neustoupí.

„První řešení by mělo být vzít si běžně dostupná analgetika – například Brufen či Ibalgin a Paralen, které lze v maximálních dávkách i kombinovat. Až když domácí terapie selhává, bolest je intenzivní a neustupuje, je na řadě pohotovost. Může jít jen o podrážděnou dáseň a není třeba se hned někam hnát,“ vysvětluje.

Lékařka také v podcastu upozorňuje, že na pohotovost nepatří ani chronické bolesti dásní trvající čtrnáct dní, ani preventivní kontroly před odjezdem na dovolenou. Pohotovost má řešit pouze neodkladné, akutní stavy.

3. Barevný bonbon odhalí nedbalé čištění

Mnoho lidí žije v přesvědčení, že si zuby čistí příkladně. Realita je ale taková, že jim to většinou vydrží jen pár týdnů po návštěvě zubaře či dentální hygieny. Potom motivace postupně klesá a v technice čištění se začnou objevovat chyby. Skvělou pomůckou pro sebekontrolu – jak pro dospělé, tak pro děti – jsou indikátory plaku v podobě tablet, vysvětluje Bára Malíková:

„Je to takový bonbonek, který rozkoušete a vypláchnete. On vám přesně obarví – většinou do modra nebo fialova – místa, kde vám ještě zůstal plak a kde nemáte vyčištěno. Je to super sebekontrola.“

Tablety volně prodávané v lékárnách či specializovaných prodejnách pomohou odhalit, která místa v ústech dlouhodobě zanedbáváte. Pro rodiče navíc představují zábavný a názorný způsob, jak dětem ukázat, proč je potřeba se víc soustředit například na stoličky.

4. Pravidlo dvou minut čištění? Mýtus, říká stomatoložka

Představa, že k dokonalé hygieně stačí čistit zuby přesně dvě minuty, podle Báry Malíkové v praxi příliš nefunguje. Časový limit je totiž velmi zavádějící ukazatel.

„Časové pravidlo je přežitek a mýtus. Měli byste čistit tak, že začnete v jedné části úst a každý zub postupně vyčistíte ze všech stran. To drtivé většině lidí trvá déle než dvě minuty. Čistí se zkrátka, dokud není vyčištěno. Jednoduchý test je přejet po zubech jazykem – musíte cítit, že jsou zrcadlově hladké,“ popisuje.

Když na zubech jazykem cítíte drsný povrch nebo povlak, čištění ještě skončit nesmí – bez ohledu na to, co vám ukazují stopky na elektrickém kartáčku nebo přesýpací hodiny v koupelně.

5. Elektrické kartáčky neušetří čas

Obliba sonických a elektrických kartáčků neustále stoupá. Ačkoliv jde o skvělé pomocníky, lidé od nich často očekávají schopnosti, které tyto přístroje nemají – především výrazné zkrácení doby čištění.

„Elektrický kartáček není lepší než manuální, je to o technice. Elektrický je fajn pro lidi, kteří nejsou manuálně tak zruční, protože udělá ten krouživý pohyb u dásní za ně. Ale nenechte se zmást reklamami, že za dvě minuty máte hotovo. Čas čištění vám elektrický kartáček prakticky vůbec nezkrátí,“ upozorňuje Malíková.

S elektrickým kartáčkem musíte stejně pečlivě postupovat zub po zubu jako při běžném čištění. Výhodou však zůstává, že spoustu lidí chytrá technologie baví, což je motivuje k pravidelnější péči.

6. Po víně, citrónu ani zvracení si zuby hned nečistěte

Mnoho lidí má po konzumaci výrazných jídel nebo nápojů nutkání hned běžet do koupelny a zuby si okamžitě důkladně vyčistit. Tím si ale sklovinu spíše poškozují, jak popisuje Bára Malíková:

„Když pijete nebo jíte něco kyselého – typicky víno nebo vodu s citronem – není ideální čistit si zuby hned. Potřebujete nějaký čas na to, aby slina v ústech vyrovnala pH prostředí. Teprve s odstupem má smysl jít čistit. Stejně tak jeden epizodní výkyv, jako je zvracení, zuby nezničí – škodí jim až dlouhodobé a chronické vystavování žaludečním kyselinám.“

Kyseliny sklovinu dočasně změkčí. Pokud na ně okamžitě nasadíte kartáček, mechanicky si povrch zubu odíráte. Lepší je ústa nejprve vypláchnout čistou vodou a s čištěním chvíli počkat.

7. Zázračné rychlobělení nefunguje

Touha po zářivém úsměvu vede lidi k nákupu domněle zázračných bělicích sad nebo absolvování expresních procedur. Bára Malíková však před takovými zkratkami varuje:

„Všechny metody, které slibují, že za dvě hodiny budete mít vyběleno, neposkytují stabilní výsledek. Barva se během měsíce či dvou vrací zpátky. Jediná předvídatelná a stabilní metoda je pomalé domácí bělení pomocí nosičů zhotovených u zubaře, do kterých se nanáší gel. Proces trvá 10 až 12 dní. Častou chybou je, že lidé chtějí výsledek uspíšit, dají gelu moc, ten vyteče na dásně a spálí je.“

Před jakýmkoliv bělením je navíc nutné mít chrup v perfektním stavu. Bělit se smí pouze zdravé zuby bez kazů a dásně bez zánětů, jinak riskujete poškození tkání a s ním spojenou bolest.