Malým dětem obrazovky škodí, zpomalují třeba vývoj řeči, říká pediatrička

Zdraví těch nejmenších a hlavně správná péče o něj. Pro mnoho rodičů představuje tohle téma velmi náročnou kapitolu. Pokud se však uchýlí k hledání pomoci na internetu, často naráží na různé mýty nebo „zaručené rady“, které ale mohou spíš ublížit.

Péče o zdraví dětí zpravidla znamená hodně otázek, ne vše se ale daří probrat v ordinacích. Podcast MUDrování s Danielou navazuje na dřívější díl o pediatrii a řeší další témata z této oblasti medicíny. Tentokrát s pediatričkou Dominikou Machovou.

Mnoho otázek kolem zdraví kojenců či batolat vzniká takzvaně za pochodu. Ani nejvíce svědomití rodiče se nemohou připravit na vše a v ordinacích se obvykle také na všechny otázky nedostane.

Jak ale upozorňují lékařky a autorky osvětového projektu Pediatrie na vlastní kůži, hledání odpovědí na internetových fórech není úplně správnou cestou. Samy proto řadu témat okolo dětského zdraví zpracovaly formou podcastu, s využitím dat a ověřených informací.

Jak připouští Dominika Machová –⁠⁠⁠ pediatrička a jedna z autorek projektu –⁠⁠⁠ i pro lékařky, které si poprvé vyzkouší rodičovskou roli, bývá mnoho věcí překvapivých. „Překvapilo mě tehdy třeba, že dítě pláče i z jiných důvodů, než jsme se učili –⁠⁠⁠ když má hlad, je unavené a podobně. Pořád jsem řešila, co se děje,“ vzpomíná lékařka.

Své výzvy podle ní přináší snad každá fáze vývoje dítěte. Dnešní rodiče řeší například i to, zda a jak jejich potomky ovlivňuje třeba čas trávený u obrazovek televizí nebo před displeji mobilů. K mání je dnes mnoho mediálního obsahu, který cílí i na ty nejmenší. Jak ale dokládají aktuální poznatky –⁠⁠⁠ vývoji dětského mozku a celkovému zdraví to příliš neprospívá.

Problematické je samotné „modré světlo“, které z obrazovek vyzařuje a které ovlivňuje hladinu melatoninu –⁠⁠⁠ hormonu, který přirozeně navozuje pocit únavy. Zejména pokud se děti na obrazovky koukají ve večerních hodinách, mohou být výsledkem potíže se spánkem.

Podle světových odborných společností by děti do dvou let neměly před obrazovkami trávit žádný čas. A i později by měli rodiče čas výrazně regulovat: kromě negativního vlivu na spánek totiž může časté vystavování rychle se měnícím obrazům způsobit třeba problémy se soustředěním. „Dítě by nikdy nemělo koukat na obrazovku minimálně hodinu před spaním,“ říká lékařka.

Důkazy se vrší také ohledně zpomaleného vývoje řeči. „Proběhly výzkumy a víme, že vývoj řeči to rozhodně ovlivňuje. Zvlášť pokud je trávena velká část dne před obrazovkami –⁠⁠⁠ což ale u těch dvouletých dětí může být i 1,5 hodiny denně. Obrazovky interakci s rodičem nikdy nenahradí,“ dodává Dominika Machová.

Mnoho témat se při péči o ty nejmenší zdá poměrně jasných, v praxi tomu tak ale obvykle není. Nemusí to přitom být jen otázka nových technologií, zabrat dávají i běžné komplikace. Jednou z prvních výzev, na které rodiče narazí, jsou třeba kojenecké koliky. Jde v podstatě o bolesti bříška, které se obvykle objevují v prvních týdnech života a které provází často téměř neutišitelný pláč miminka.

Podle lékařky je nutné hlavně zachovat chladnou hlavu. Pomáhají masáže bříška i různé bylinné kapičky nebo čaje a probiotika. Okolo tří měsíců věku dítěte koliky zpravidla utichají.

Na internetu se maminky nicméně mohou dozvědět, že bolesti bříška u svých kojených dětí mohou zhoršovat tím, co samy jí. Často potom drží nejrůznější diety a z jídelníčku vyřazují i zdraví prospěšné potraviny. Podle Dominiky Machové jde ale v podstatě o mýty bez jakýchkoliv vědeckých důkazů.

„Mýty o tom, že strava matky ovlivňuje plynatost dítěte, ty jsou vyvrácené. Fazole, čočka, hrách –⁠⁠⁠ to vše kojící matky normálně mohou jíst. Určitě jsou ale děti, které víc reagují na stravu matky, může to být třeba na hodně kořeněné jídlo. Kořeněná jídla mohou trochu změnit chuť mléka,“ dodává odbornice.