Lidem s nízkými příjmy se paušální daň nevyplatí, říká daňová poradkyně

Každý rok začnou v Česku podnikat desítky tisíc lidí, nejčastěji jako drobní živnostníci. Jednou z hlavních obav při startu bývá přílišná byrokracie, která vychází ze složitého daňového systému. Jak se v něm vyznat a jak se vyplatí daně odvádět?

Současné bariéry pro vstup do podnikání jsou v Česku podle daňové odbornice Zuzany Bartůškové ze společnosti BKP Finance velmi nízké. Ke zřízení živnostenského listu už stačí jen jedna návštěva živnostenského úřadu nebo CzechPointu. Samotné podnikání je pak možné zdanit několika způsoby, nejnověji i přihlášením k paušální dani rozdělené do několika pásem podle ročních příjmů, nejčastěji do jednoho a půl a dvou milionů korun.

Pokud někdo právě tyto hranice atakuje, je pro něj paušální daň nejvýhodnější. Naopak přistupovat by k ní podle Bartůškové neměli lidé s nízkými příjmy: „Pokud si přivydělávají k mateřské nebo ke studiu, je to pro ně zároveň vedlejší činnost a mají takové úlevy, že by pro ně paušální daň byla vyšší než jejich měsíční výdělky,“ vysvětluje specialistka.

Pokud se tedy podnikatel pro paušální daň nerozhodne, čeká ho pravidelný odvod záloh na sociální správu a zdravotní pojišťovnu. Tyto zálohy jsou sice první rok nastavené jako minimální, jenže celá platba se odvíjí od ročních výdělků, a tak je podle Bartůškové dobré dělat si rezervy: „Záleží na individuálních podmínkách, ale kdybych měla dát bezpečnou radu, tak řeknu – dávat si třeba 15 % stranou na nějaký odkládací účet.“

Za celý rok je pak nutné podat na obě místa i přehledy o příjmech a stejně tak zpracovat daňové přiznání, ve kterém se podnikatel může rozhodnout uplatnit paušální nebo reálné výdaje.

OSVČ se také může rozhodnout být plátcem DPH. Stát se jím pak musí v případě, kdy jeho roční obrat přesáhne dva miliony korun. Co dalšího by pak podle Bartůškové měl o DPH vědět každý? „Například že se mohu stát takzvanou identifikovanou osobou - a platí pro mě povinnosti ohledně DPH v zahraničí, i když v Česku plátcem nejsem. To se stane například při pořízení služeb odkudkoli ze zahraničí, platbě reklamy na Facebooku nebo práce s klientem mimo Evropskou unii,“ vysvětluje.

Plusem plátce DPH je pak podle Bartůškové třeba větší zájem obchodních partnerů: „Velké firmy, které jsou plátci, upřednostňují jako své dodavatele rovněž plátce, protože si DPH mohou odečíst a snížit si vlastní daně. Budu pro ně tak atraktivnější obchodní partner.“

Na co dalšího by si podnikatelé v Česku měli podle Bartůškové dát pozor? Vedle zmíněného obchodu se zahraničím jsou to například povinnosti spojené se spotřební daní, které podnikatelům vznikají při nákupu a nabízení specifických produktů ze zahraničí: „Pokud se tím nechcete zatěžovat, tak ruce pryč od alkoholu, paliv a tabákových výrobků, vůbec je do svého podnikání nemíchejte,“ radí Bartůšková.

Povinnosti kolem podnikání jdou samozřejmě i za horizont odvodu daní. „Některá podnikání mají speciální požadavky například na odbornost nebo hygienu, takže je dobré si zjistit, jaké přesně podmínky musím plnit. Pokud si nejsem jistý, jsou tu odborníci, kteří mi poradí,“ uzavírá odbornice.