Lékařka: Nevíme, co nikotinové sáčky a vapování udělají za dvacet let

Otrava, kolaps, jipka. A přitom to vypadá tak nevinně. Barevný sáček s příchutí ovoce vložený pod jazyk a následný příval energie. Sáček ale obsahuje jed a návykovou látku v jednom, obojí se navíc takto vstřebává snadno a rychle.

„Školák do sebe může dostat až čtyřicetinásobnou dávku nikotinu, než kdyby někde za bukem kouřil cigarety,“ říká přední česká pneumoložka, profesorka Martina Koziar Vašáková. O školácích není řeč náhodou, právě oni jsou totiž skupina, na kterou cílí prodej takzvaných nikotinových sáčků.

Prodej sáčků je sice omezen věkem, přesto má zkušenost s nikotinem většina dětí. „Vyplynulo to z dotazníkového šetření žáků středních škol a druhého stupně základních škol,“ říká v podcastu MUDr.ování přednostka Pneumologické kliniky FTN v Praze.

„Sáčky, vapování a podobně považují za běžnou součást svého života. Nevíme, co to udělá za dvacet let, stejně jako když se začalo kouřit, nikdo netušil, že přijde obrovský nárůst nádorů plic. Přitom před sto lety byl plicní karcinom vzácná nemoc.“

Slova profesorky Koziar Vašákové tlumí dobrý pocit ze snižujícího se počtu kuřáků. Možná totiž lidé típli cigarety, ale závislosti na nikotinu se zdaleka nezbavili. Spíš naopak.

„Místo toho, aby lidé kouřili cigarety čili hořící tabákové výrobky, přecházejí na další způsoby inhalace nikotinu. Dělá to dojem zdravého užívání, takže inhalují větší dávky. Potom není vzácností, že se předávkují. Celé mi to připadá jako další pandemie, která nám jistě přinese mnoho zánětlivých a nádorových nemocí,“ říká pneumoložka v rozhovoru zaměřeném na zdraví plic.

A když se mluví o plicích, nelze se zmínce o nikotinu vyhnout, protože právě závislost na něm, respektive na cigaretách, způsobuje rakovinu orgánu, který odbornice považuje za stejně důležitý a zranitelný, jako je mozek.

„Plíce jsou jedním ze zásadních orgánů, které nelze v jejich činnosti nahradit. Vždycky říkám, že když máte nemocné srdce a čekáte na transplantaci, můžete to nějakou dobu překlenout s umělou podporou. Když vám nefunguje ledvina, můžete se spolehnout na dialýzu. Kdežto když vám přestanou fungovat plíce, máte strašně málo času na to, aby vám je někdo vyměnil, pokud jste na tuto výměnu indikováni. A to je něco, co činí plíce orgánem tak důležitým a tak zranitelným, že je můžeme srovnat s mozkem.“

O tom, že plíce nejsou jen tak nějaká struktura, vypovídá i jejich velikost. Pokud by se rozložily, zaberou zhruba velikost tenisového dvorce. Dechový objem je cca půl litru, na usilovný nádech dokážete nadechnout dva i více litrů. Nikdy ale nevydechnete z plic všechno.

„Existuje část vzduchu, kterou nepoužijete a nemůžete použít. Tento malý objem dostanete při prvním nádechu a už ho nikdy nevydechnete. To je jeden z faktorů, který přispívá k tomu, že plíce zůstanou otevřené. Jinak byste je museli s každým nádechem znovu rozlepit, což by nemohlo fungovat. Plíce musí být neustále v nějaké pozici s minimálním množstvím plynu tak, aby byly připraveny k dalšímu nádechu,“ vysvětluje profesorka Martina Koziar Vašáková.

V podcastu MUDr.ování v úvodu článku se mimo jiné dozvíte, proč v létě roste počet plicních nemocí nebo proč tomuto důležitému orgánu nesvědčí uzeniny.