Sbormistr a nezletilé dívky v sauně. Autority mohly mnohem víc, říká režisér

„Část toho příběhu byla pro některé sboristky opravdu dobrá,“ vysvětluje ambivalentní pocity kolem Bohumila Kulínského Ondřej Provazník, režisér filmu Sbormistr. Ten volně inspirovala kauza zneužívání v Bambini di Praga.

Znepokojivý, a přitom výjimečně krásný film. Sbormistr režiséra Ondřeje Provazníka uchvátil karlovarský festival. Jeho tvůrce se ke kauze, která snímek inspirovala, dostal náhodou v baru. „Vedle seděla u stolu skupinka mladých žen. Někomu volaly mobilem. Najednou začaly do telefonu neuvěřitelně čistým trojhlasem zpívat. V tom zakouřeném baru to byla úplně magická chvíle. Pak jsem z kontextu dalšího hovoru pochopil, že volají panu Kulínskému. Stalo se to několik měsíců poté, co ho zatkli,“ vzpomíná režisér s dokumentaristickými kořeny. Sbormistr Bohumil Kulínský byl v roce 2009 odsouzen za zneužívání nezletilých dívek na 5,5 roku vězení.

„Bylo to bizarní. Na jedné straně je člověk obviněný z dost hrozných věcí, které se pak u soudu ukázaly jako pravdivé, na druhé straně je skupina sboristek, která se ho pořád zastává a má k němu velmi silný vztah. Byl to ambivalentní zážitek. Když pak vypuklo MeToo, vrátil jsem se k téhle scéně a měl dojem, že šlo o takový český předvoj,“ vysvětluje Provazník v podcastu.

Ambivalence se jako linka táhne celým filmem, který tento čtvrtek začnou promítat kina po celé republice. Na jednu stranu je působivý a plný krásy, na druhou stranu v něm kvete cosi temného. „Diváci říkají, že byli dojatí, ale zároveň znepokojení. V některých film otevřel zasuté, nepříjemné vzpomínky,“ mluví o dvojznačnosti filmu Provazník.

„Potkává se tu nádherný sborový zpěv a skladby, které děvčata s tím sbormistrem nacvičují na špičkové úrovni, a zároveň to temné pod tím – toxický systém, do kterého se hlavní postava zaplétá,“ popisuje režisér. „Mým záměrem bylo vytvořit prostředí, ve kterém ukážu komplexnost takovýchto kauz i to, jak je složité pro oběti či svědky vystoupit a jít s tím ven. Ukázat, že opravdu nemůžou jít na policii, jak jim to vždycky je předhazováno. Takhle to prostě není. Ta situace je složitá, a než si najdete odstup, ať už je vám patnáct, osmnáct, pětadvacet, tak vám to bude trvat.“

Proč stálo tolik lidí na straně Bohumila Kulínského? „Člověk v takovém kolektivu zažije spoustu neuvěřitelných příhod, krásné věci, které se mu přihodí ve formativním věku. Do velké míry se to pojí s jeho identitou. Tráví tam čtyři dny v týdnu, víkendy, soustředění, koncerty, zájezdy. Pro mladého člověka je to poměrně velká jízda. Je součástí elity. Tohle zahodit, pošlapat, říct si, že to celé byla špína a podvod, je složité, protože část toho příběhu pro některé sboristky opravdu byla dobrá,“ myslí si Provazník.

A jak podle režiséra vypadá sexuální predátor? Nemytizujeme si je? „Nikdy to není sadista, kterého poznáte na první pohled.“

V podcastu Kulturák natáčeném na karlovarském festivalu mluví Ondřej Provazník také o opatřeních, která měla zamezit tomu, aby toxická část příběhu neprosákla do natáčecího procesu. „Moje partnerka byla na place a starala se o naše dvě hlavní hrdinky. Jakékoli podezření nějakého zrcadlení – jakože já jsem režisér, který tady rozhoduje o osudu hereček – se tím oslabilo.“

Proč mohly autority dřív mnohem víc? A jak Česko posunulo hnutí MeToo? Poslechněte si Kulturák o filmu Sbormistr.