Hlavní obsah

Letní horor o UFO, nebo společenské podobenství? Nene nabízí oboje

Foto: Monkeypaw Productions, Seznam Zprávy

Akční westernový horor Nene se dá interpretovat mnoha způsoby.

Článek

Podcast Kulturák se podíval na novinku oceňovaného režiséra hororů Jordana Peela. Kromě odkrývání významových vrstev filmu Nene se Jana Patočková a Jonáš Zbořil neshodli nad románem Miloše Urbana Továrna na maso.

Filmová novinka Jordana Peela, který má na svém kontě mimo jiné společenské hororové podobenství Uteč (Get Out), si pohrává s klasickým americkým žánrem akčních velkofilmů o UFO. Před očekávanou premiérou byl k vidění pouze tajemný trailer, jenž fanoušky po celém světě navnadil ke spekulacím, o co že to v Nene (Nope) půjde.

Jak je u Peela zvykem, film se dá číst z mnoha úhlů, ale zároveň si ho lze prostě a jednoduše užít bez zbytečného intelektualizování jako „popcornový“ velkofilm, jemuž nechybí epická kamera, akční scény i skvěle budované napětí a tajemno.

„Ten film lze loupat jako cibuli. Různé interpretace nabízí například velký text magazínu Time, který popisuje, že Nene může být filmem o síle filmu, jakýmsi milostným dopisem Hollywoodu. Můžeme ho ale také chápat jako kritiku kapitalismu a toho, jak konzumujeme vše jako spektákl, nebo třeba jako film o kultuře dozoru, která úzce souvisí se šikanou černošské komunity v USA,“ vyjmenovává Jana Patočková.

„Nene plyne lehce, působí odlehčeným, skoro pomalým dojmem, ale ani jedna z mnoha úrovní interpretace mi nepřijde přitažená za vlasy, všechny fungují. Zpětně mám z toho filmu ještě větší radost, protože ty významy mě během sledování nijak neotravovaly a nerušily,“ doplňuje Jonáš Zbořil.

Patočková oceňuje i postpandemický rozměr Nene: „Peele film psal v době, kdy jsme byli všichni zavření doma. Měl prý nutkání natočit film o nebi, které je tam venku, o touze vrátit se ven, ale vracíme se tam s traumatem, které v nás pandemie zanechala, protože vyjít ven znamenalo jisté nebezpečí.“

Stará Praha ožívá skrze ambivalentního vypravěče

V druhé části podcastu se moderátoři věnovali románové novince Miloše Urbana – Továrna na maso.

„Miloš Urban poslední dobou píše knížky založené na nostalgii po staré Praze, to je případ předposlední Praga Piccola a teď i Továrny na maso. Rád zkoumá genius loci čtvrtí, které ho zajímají, něco, co bývalo a už není. Z nějakého důvodu na to ale ještě potřebuje naroubovat nějaký příběh,“ říká Zbořil o románu líčícím známou tržnici v pražských Holešovicích, kde byla v minulosti jatka.

„Dobovou atmosféru má Urban vymakanou a dokáže ji čtenářům přesvědčivě předat. Ovšem vypravěč knihy pan Hebvábný je vlastně veskrze zvláštní postava. Čímž se dostávám k největšímu problému, který u té knihy mám – jako by Urban zkoušel ohledávat nějaké nové mužství, zajímá ho genderová nejasnost, fluidita, ale vlastně nevím, jak se k tomu staví. Ta postava je totiž jemná, ale zároveň třeba dost zlá na svoji ženu, takový ten typ, co přijde domů a těší se, až dostane tu večeři,“ uvažuje Zbořil.

V debatě nad Továrnou na maso se oba moderátoři Kulturáku dostali i ke spisovateli Ondřeji Hüblovi, neshodli se v tom, jak si vysvětlují Urbanův omluvný dodatek, který knihu zakončuje, a zavzpomínali, jak se jim četla jeho glosa o otcovství a přebalování miminek.

Kolik interpretací může jeden jediný film pojmout? A jakou si nakonec vyberete vy? A měl by Miloš Urban psát už jen místopisné knihy o Praze?

Poslechněte si celou epizodu Kulturáku a nepřijdete ani o mimozemské tipy na to, co číst, poslouchat a na co se podívat, pokud vás téma návštěvníků z vesmíru zajímá.

Kulturák

O kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.

Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.

Doporučované