Článek
Podcast Kulturák si připravil průlet historií letních hitů a prolistoval román Klára a Slunce, na kterém se ukazuje, že seriály ještě pořád nevyhrály nad literaturou. Řešíme ale také nominace Emmy nebo Harryho Stylese.
Co uslyšíte v podcastu?
- Jaká je historie letních hitů?
- Musí letní hitovka splňovat určité parametry? A jaké jsou nejoblíbenější hity našich posluchačů?
- Proč byste si na dovolenou měli vzít romány Kazua Ishigura?
- V čem mohou romány ještě stále konkurovat seriálové vlně?
- A může být dálnice v podání Vladimíra 518 uměním?
Je vedro, čas letních hitů. Odkud se ale vlastně tenhle kulturní fenomén vzal? „Od nultých let máme letní hitovky spojené právě s taneční kulturou: léto na pláži, párty, drinky, pohoda, přátelé. Prostě léto jako z videoklipů na MTV,“ popisuje Jana Patočková v novém díle podcastu Kulturák.
Dodává, že hudební a kulturní publicisté, ale i samotní hudebníci se shodují na receptu, který takový hit musí dodržet, aby se stal úspěšným.
„Musí vyjít ideálně začátkem léta, musí být velmi jednoduchý, až nablblý, a tím pádem zapamatovatelný, a důležité je i téma. Mělo by se to týkat nějakého letního kolektivního zážitku, který má co největší počet lidí právě s tímhle ročním obdobím spojený. Nebo by mělo jít o příslib toho, co to letošní léto společně zažijeme. Letní lásky, večírky s přáteli. A na jedné věci se shodují snad všichni odborníci – letní hit je song, který si zpíváte, když jste podnapilí,“ vysvětluje Patočková.
A jaký je tedy největší letní hit letoška? Jedním z kandidátů je Beyoncé a její nový singl Break My Soul.
„Text téhle skladby je stejně povzbuzující jako její housové beaty. Zpívá se v něm o nezlomnosti ducha, otáčí celou tuhle kategorii hitovek na hlavu. Díky Break My Soul věřím, že i letní hity nám můžou něco důležitého sdělit,“ tvrdí Jonáš Zbořil.
Letní hity podle podcastu Kulturák si můžete pustit i v samostatném playlistu:
Když je robot lidštější než my
V češtině vyšla nová próza Kazua Ishigura, Klára a slunce. Ishiguro se narodil v Japonsku, ale už jako malý s rodiči přesídlil do Velké Británie. Hlavním motivem generačního souputníka autorů, jako jsou Ian McEwan, Martin Amis nebo Julian Barnes, je zkoumání lidského svědomí.
„Jeho hrdinové provedli něco špatného. Chystají se čtenářům vyprávět svůj příběh s odstupem, pak se ale začnou prozrazovat. Potřebují se vypovídat ze svých chyb. Mně se ta Ishigurova subjektivita, ve které je strašně důležité, kdo a jak ti ten příběh vypráví, velice líbí,“ popisuje Jonáš Zbořil.
Přečtěte si další tipy na čtení k vodě
Ishiguro skoro libovolně střídá žánry, umí napsat sci-fi i historické romány, vždy jsou ale u něj důležité limity vyprávění: nespolehlivá paměť, to, co postavy samy sobě namlouvají, čemu nerozumí. Svou roli tahle omezení podle Zbořila hrají i v příběhu Kláry a Slunce.
„Klára je android, který existuje v nějaké blíže neurčené budoucnosti, kde se roboti využívají jako společníci pro děti a dospívající. Klára takhle pomáhá vážně nemocné holčičce. Jako čtenářka máš zase tu omezenou perspektivu androida, který ti neřekne všechno. Ishiguro se pohledem robota ptá na to, co je vlastně lidské.“
Je nový singl Beyoncé bangerem roku? Může se v letním hitu zpívat německy? A proč je sci-fi od Ishigura lepší než seriál Westworld?
Aktuální epizodu podcastu Kulturák si pusťte v přehrávači v úvodu.
Kulturák
O kultuře i popkultuře. Jonáš Zbořil a Jana Patočková každé úterý probírají nejdůležitější události ze světa filmů, hudby, literatury, umění a všeho, co by vám nemělo ujít.
Kulturák je podcast kulturní rubriky Seznam Zpráv. Poslouchejte na SZ.cz, Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.
Jak se vám podcast líbí? O čem by se Jonáš s Janou měli bavit příště? Napište nám na audio@sz.cz. Nebo nám to tweetněte s hashtagem #Kulturak.
