Češi nejsou rasisti. Ale nemají moc rádi jinakost, říká blogerka Thuy Duong

S Thuy Duong jsme se poznali před více než deseti lety, kdy mi okomentovala fotku nedělní snídaně na instagramu a moje manželka z ní následně vymámila údajně tajný recept na nejlepší vietnamskou polévku. Ano, právě tu si Vietnamci často dávají v neděli k snídani.

O čem tato chytrá a ambiciózní žena sní? Překvapilo mě a taky trochu dojalo, když řekla: aby Vietnamcům bylo konečně dovoleno cítit se v Česku doma. A když to řeknou nahlas, aby se odněkud neozvalo: vaše doma je jinde.

Thuy Duong přijela s rodiči do Česka v sedmi letech, v roce 1997, a jak říká, nikdy jim za příležitost vyrůstat v Česku a Evropě nepřestane být vděčná. Mluví česky lépe než vietnamsky, podobně jako spousta jiných Vietnamců v Čechách z její generace. Cítí se být Češkou či možná ještě lépe řečeno Evropankou s vietnamskými kořeny.

Loni na podzim začala asi právě hlavně s Vietnamci své generace točit podcast. Mluví v něm česky a je určen jak pro české, tak vietnamské publikum. Thuy Duong v něm  představuje své úspěšné vrstevníky, ať už je to mladá studentka medicíny studující momentálně na Yaleově univerzitě, známá foodblogerka nebo majitelé úspěšné pražské restaurace.

Vietnamci už dávno nejsou komunitou majitelů večerek – byť sama Thuy Duong v jedné takové večerce na severu Čech strávila kus mládí, protože její rodiče jeden obchod a také restauraci provozovali. Samozřejmě jsme o tom mluvili.

I o tom, jak vypadá taková menší vietnamská svatba (nápověda: hosté se počítají na stovky), co znamená pro vietnamské podnikatele vlastnictví vozu jako Bentley nebo Rolls Royce a jak se změnila slavná obchodní zóna Sapa. A taky o tom, zda jsou Češi rasisté.

Přeju vám pěkný poslech.