Jak nenaletět na brigádě? Hlídejte si smlouvu a pozor na švarcsystém

Rychlá možnost přivýdělku flexibilní formou – na brigádě byl nejen v létě téměř každý student, rodič nebo důchodce. Pravidel a povinností, které příslušné smlouvy přináší, je ale hodně, a některé navíc prochází změnami. Na co si dát pozor a čeho se vyvarovat? Radí Zuzana Bartůšková, daňová poradkyně ze společnosti BKP finance.

První, na co by si zájemci o brigádu měli dát pozor, je podle Zuzany Bartůškové samotná forma, kterou se na krátkodobé spolupráci se zaměstnavatelem dohodnou. V praxi jde nejčastěji o dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti.

Vyhnout by se naopak měli třeba smlouvám o dílo, nebo dokonce takzvanému švarcsystému, které nezajistí žádná zaměstnanecká práva a skrývají i řadu dalších rizik: „Pokud nejsem zaměstnanec, může mi vzniknout povinnost podávat daňová přiznání, a u švarcsystému hrozí i velké pokuty. Stejně tak později neuspěju ani na úřadu práce při žádosti o podporu,“ vypočítává některá úskalí Bartůšková.

Nejoblíbenější je u brigád z hlediska pojistných odvodů i zdanění dohoda o provedení práce, při které zaměstnanec pro svého zaměstnavatele nemůže odpracovat víc než 300 hodin za rok, a při měsíčním výdělku do 10 000 korun nemusí platit zdravotní a sociální pojištění.

Dohoda o pracovní činnosti pak umožňuje pracovat víc – hned polovinu stanovené týdenní pracovní doby – a hranice pro odvody je stanovená na 4000 korun měsíčně, přičemž od ledna příštího roku se tyto hranice v obou případech lehce navýší.

Důležitější změna ale platí už od 1. července, kdy zaměstnavatelům vznikla povinnost dohody o provedení práce ohlašovat sociální správě, a stát má tak o nich poprvé přehled: „Může to mít důsledky - například pokud pobírám nějaké sociální dávky, stát může vědět, že mám pět dohod za 50 000 korun, a to může mít dopad na mé příjmy,“ říká Bartůšková.

Jak je to u brigádníků se samotnou povinností podávat daňová přiznání a případně platit daně? Bartůšková upozorňuje, že podpis Prohlášení daňového poplatníka, známého jako „růžový papír“, vždy nestačí: „Pokud má například student dva zaměstnavatele, nebo má někdo pracovní poměr a dohodu, může si prohlášení podepsat jen u jednoho zaměstnavatele, kde se mu sleva na poplatníka uplatní - u druhého se ale už počítá zdanění 15 %.“

Kvůli složitým pravidlům je ale lepší obrátit se na účetní u zaměstnavatele nebo ideálně na daňového poradce, který je za své rady odpovědný v případě, že v jejich důsledku přijde pokuta.

Co samotné ukončení pracovního poměru? U smlouvy na dobu určitou nemusí zaměstnanec řešit nic, u smlouvy na dobu neurčitou pak vše probíhá formou vzájemné dohody s konkrétním datem nebo výpovědí se základní dobou patnácti dní. Formálně ukončit brigádu je podle Bartůškové důležité právě kvůli změnám od 1. července: „Teď mají do registrů přístup úřady práce nebo sociální správy, ale předpokládá se, že to budou i exekutoři i insolvenční správci, takže to vliv mít může,“ uzavírá.