Infarkt hrozí i lidem v produktivním věku, v zimě se riziko zvyšuje

S infarktem si lidé pojí zejména letní období a tropická vedra, ovšem riziková je pro kardiaky i zima. Podle studií v tomto období vzrůstá riziko až o sedm procent. Co za tím stojí a kdo je nejohroženější skupina?

Pořádně se oblečte, ať nedostanete infarkt. Může se to zdát jako vtipná poznámka, ovšem pro kardiaky mohou být teplotní výkyvy a zimní počasí opravdu rizikové, zejména pak prosinec a leden. Kromě teplot pak hrají roli také vánoční svátky, které s sebou nesou pro některé zvýšenou hladinu stresu a jídelní tabuli plnou nezdravého jídla, což jsou aspekty, které mohou vést až k některému z kardiovaskulárních onemocnění.

Pokud se člověk s některým z onemocnění srdce a cév léčí, pak ví, na co si dát pozor, infarkt ale může přijít zcela nečekaně. „Rizikové faktory nemají příznaky, což je výhoda i nevýhoda. Nejčastěji jsou to vysoký krevní tlak, cholesterol a vysoký krevní cukr,“ vysvětluje internista Michal Vrablík. Tato onemocnění bývají bezpříznaková a jediné, jak je lze odhalit, jsou pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře, na které má nárok člověk jednou za dva roky.

Podle Vrablíka nelze zabránit 100 procentům infarktů, ale je možné snížit jejich výskyt, stejně tak je lze odsunout do vyššího věku. „Většina jich proběhne v produktivním věku, medián je 65 let, což znamená, že více se jich prodělá před,“ říká Vrablík a dodává, že věk, kdy člověka potká první infarkt, se nepatrně snížil, dlouhodobě se pohybuje mezi 63 a 65 lety.

Prevence přitom není tak složitá. Kromě zmíněných lékařských kontrol, které mohou odhalit případná nebezpečí, toho může hodně napovědět i rodinná anamnéza. Padesát procent rizika totiž vychází z genetické výbavy.

Není přitom nutné absolvovat poměrně drahá genetická vyšetření, stačí se podívat na své příbuzné. Pokud se v rodině u vícero osob vyskytla mozková či srdeční příhoda v nižším věku, měli bychom pátrat, co za tím stálo. Pak se zvyšuje šance, že se problémům sami ubráníme. „Rodinná anamnéza je nejlevnější genetické vyšetření,“ říká profesor Vrablík.

A jak se pozná infarkt? Typická je bolest na hrudi, která neustupuje. Kromě ní ale může člověk pocítit bolest či tlak ve spodní čelisti či na krku. Bolest může vystřelovat i do zad, pacient cítí tlak na hrudi. Mezi méně specifické příznaky patří zvýšená dušnost, pocení. Rozdílné a hůře odhalitelné příznaky však mohou být u žen. Tam mnohdy pacientka ani nepozná, že jej prodělala. Patří mezi ně extrémní pocit únavy, nevolnost, závratě, ztráta chuti k jídlu.

Jak v zimě infarktu předcházet? Má smysl se otužovat či sportovat, což je jindy považováno za prevenci kardiovaskulárních onemocnění? Poslechněte si nejnovější díl MUDr.ování v přehrávači v samotném úvodu článku.