Odříznout rakovinu od živin? Testy na myších jsou nadějné, říká vědkyně

Bioložka Kateřina Rohlenová z Akademie věd chystá se svým třináctičlenným mezinárodním týmem podání žádosti o patent na látku, která by mohla oddělit rakovinné buňky v těle od živin.

„Zkoumáme, jak fungují nádory, jak komunikují jednotlivé buňky v nádoru pomocí svého metabolismu. Když roste nádor, tak to je něco energeticky nesmírně náročného a to dělá rakovinné buňky závislé na dostatku živin, které jim umožní rychlý růst,“ vysvětluje Kateřina Rohlenová předmět bádání svého týmu v Biotechnologickém ústavu Akademie věd ČR. Konkrétně se zaměřuje na rakovinu plic.

S kolegy už několik let zkoumá, jak rakovinným buňkám zabránit, aby se mohly dělit, tedy dále růst. „Napadlo nás, že bychom je odstřihli od metabolitu, od živin, které potřebují. Když jsme vyzkoušeli první experimenty na myších, tak to vypadá poměrně nadějně,“ říká. Nyní se chystá podat žádosti o patent na látku, která by tuto funkci měla plnit.

Osmatřicetiletá vědkyně, přední expertka v oblasti nádorové biologie, získala na podzim 2023 prestižní cenu Nadace na podporu vědy Neuron pro nadějné vědce, mimo jiné za vývoj inovativních přístupů v léčbě. „Snaží se identifikovat nové strategie pro boj s rakovinou, což má potenciál přinést zásadní průlom v léčení této nemoci,“ uvedla nadace.

Kateřina Rohlenová je dalším hostem v projektu Seznam Zpráv Galerie osobností. V rozhovoru mluví mimo jiné o tom, jak zásadně ji ovlivnila stáž na Katolické univerzitě v belgické Lovani, z níž se vrátila v roce 2020. „Naučila jsem se tam nové metody, které jsou zásadní pro výzkum, který teď dělám. Jinak bych neměla příležitost se ponořit do této oblasti, kterou zkoumáme.“

Zkušenosti a výsledky jejích projektů jí pomohly také k tomu, že získala mimořádný grant od Evropské výzkumné rady v hodnotě 1,5 milionu eur, tedy v přepočtu zhruba 35 milionů korun. I díky němu může v Biotechnologickém ústavu fungovat početný tým Kateřiny Rohlenové a věnovat se výzkumu rakovinných buněk.

„To, co v našem výzkumu děláme, je opravdu velice, velice drahé. Drahé jsou metody, s kterými pracujeme, extrémně drahé jsou myši, které potřebujeme,“ vysvětluje Kateřina Rohlenová.

Otázce, co je na myších tak extrémně drahého, se zasměje: „My nepracujeme s myšmi z pole. Naše myši jsou vyšlechtěné, dokonce geneticky upravené. Mají extrémní nároky na to, v čem bydlí. Ten zvěřinec si můžete představit jako takový luxusní myší hotel. I údržba je velice drahá. Platíme za každý den, kdy se myš v tomto hotelu ubytovává. To je prostě spousta peněz.“

V rozhovoru přišla řeč i na to, jak se i v české společnosti postupně odbourává zažitý stereotyp, že vědec je podivín v bílém plášti, co ji samotnou nasměrovalo na gymnáziu na dráhu vědkyně a proč se Česko pořád řadí na chvost Evropy v počtu úspěšných vědkyň, ačkoliv při vysokoškolském studiu je poměr žen a mužů poměrně vyrovnaný.

Díky čemu se jí podařilo prolomit „skleněný strop“ a stát se vedoucí výzkumné skupiny? A jaké to je, šéfovat zde i manželovi, rovněž vědci? Rozhovor s Kateřinou Rohlenovou si můžete pustit už teď v audioverzi v úvodu článku – přepis a videozáznam celého rozhovoru zveřejníme v sobotu.