Moje pojetí dobývání ženy začalo být nepřípustné, říká Svěrák k neúspěchu filmu

„Svůj poslední scénář jsem napsal během covidu, když jsem nehrál divadlo. Řekl jsem si: To je chvíle, kdy na to máš čas. Napsal jsem scénář s tím, že to bude režírovat Honza, náš syn. A on pak řekl, že to na film není. Čili já jsem vycítil, že už mi to tak nejde,“ vypráví bez hořkosti v hlase Zdeněk Svěrák v rozhovoru, který je součástí projektu Galerie osobností.

Napsaný scénář filmové pohádky přepsal do knihy a tu pod názvem Čerti nejsou vydal loni na podzim.

„Firma“ Svěrák & Svěrák byla od začátku 90. let sázkou na jistotu filmového úspěchu. Od Obecné školy (nominace na Oscara) přes Kolju (Oscar), velkofilm Tmavomodrý svět, divácké hity Vratné lahve či Tři bratři se jako tvůrčí tandem naposledy setkali před třemi lety při natáčení filmu Betlémské světlo.

Scénář na motivy povídek Zdeňka Svěráka napsal Jan Svěrák, film do kin vstoupil krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu a setkal se s nezájmem publika. Navíc jej odmítli i filmoví kritici.

„Jako by se tu setkala jedna estetika s druhou. Například moje pojetí dobývání ženy najednou začalo být něco nepřípustného. Přišla generace, která to takhle nechce. Ale já to neumím jinak,“ vysvětluje si kritiku Zdeněk Svěrák.

(V recenzi na Aktualne.cz se například psalo: „Hlavní postava, spisovatel Šejnoha, se v jednu chvíli dozví, že je predátor. Uštěpačnou poznámkou ‚Já brzo vyhynu‘ Svěrák jen stvrzuje, že tohle je jeho svět, svět predátorů, kterým se dříve říkalo třeba rozšafní chlapíci.“)

„Ten film měl smůlu v tom, že měl premiéru, když Putin napadl Ukrajinu. A to všichni přestali chodit do kina, tam byl celkový pokles. Všem to vzalo náladu. Tuhle jsme si ten film pustili a já jsem tomu znovu nerozuměl, protože mně připadá pořád krásný.“

Neúspěch Betlémského světla podle Zdeňka Svěráka zklamal i jeho syna. „Honzovi to vzalo náladu točit.“

Jan Svěrák od té doby uvedl dvě divadelní představení, která napsal i režíroval. „Ale teď už zase píše filmový scénář, chuť se vrátila. Ale už to bude beze mě. Je to o starých lidech a já v tom hrát nechci,“ říká poměrně kategoricky osmaosmdesátiletý Zdeněk Svěrák.

Posledním „filmovým počinem“ otce a syna Svěrákových se tak stal krátký videoklip z března 2022.

„Využili jsme k tomu tehdy scénu z filmového Kolji. Chtěli jsme tak lidem říct, aby přijímali ukrajinské děti, když Rusko napadlo Ukrajinu,“ připomíná Zdeněk Svěrák mimo jiné scénu, v níž jeho filmová postava hudebníka Louky říká malému ruskému klukovi Koljovi: „Kradete kufry a cizí území.“

Zdeněk Svěrák se nyní věnuje psaní povídek a hraní v Divadle Járy Cimrmana, které před 57 lety spoluzakládal. Divadlo hraje jak v Praze na Žižkově, tak na zájezdech po celé republice.

„Kolegům říkám: ‚Kluci, važte si toho.‘ Protože my přijedeme do nějakého divadla, třeba do Kolína, a nás nenapadne zeptat se, jestli je to vyprodané. Protože vždycky je. Ten zájem je tak překvapující, že je až nemožné se tam dostat, až to lidi vzdávají. To taky není dobře,“ říká Zdeněk Svěrák v rozhovoru.

Popisuje také, jak s kolegy před představením probírají politickou situaci: „Člověk je někdy smutný a nejde mu to dělat legraci. Ale v tom divadle, když si v té hodině přípravy na představení povídáme třeba o politice, o tom, co nás čeká - že zvítězí lidi, kteří budou chtít tu demokracii okleštit, tak to pak prostě sbalíme a řekneme si: ‚Jdeme na to. Ještě že to divadlo máme. Ještě že existuje humor.‘ Jinak bychom se z toho zbláznili. Je to lék.“

Divadlo Járy Cimrmana má na repertoáru všech patnáct her, které Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak od konce 60. let do roku 2008 napsali (poslední je České nebe). V posledních letech, jak odcházeli někteří původní členové souboru, přizval Zdeněk Svěrák některé profesionální herce, aby je nahradili. Dnes tak k „Cimrmanům“ patří například i Ondřej Vetchý nebo Miroslav Táborský.

„To je oddalování konce,“ říká lapidárně Zdeněk Svěrák, který už mnohokrát řekl, že se v souboru odmítají zabývat tím, co s divadlem bude, až oni u toho už nebudou.

Proč mají diváci – i Zdeněk Svěrák – nejraději divadelní hru Záskok? Jak vznikaly filmové hlášky ze slavných filmů Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka? Jaké náhody vedly ke vzniku filmových hitů Vesničko má středisková a Obecná škola? A jak manželka Zdeňka Svěráka snáší, že se ve filmech stala předobrazem ženských postav?

Rozhovor se Zdeňkem Svěrákem si můžete pustit už teď v audioverzi v úvodu článku – přepis a videozáznam celého rozhovoru zveřejníme v sobotu.