Pithart: Lidé nemohli rozdýchat, že jezdím tramvají. V politice chci víc žen

Jednou kandidoval na hlavu státu a jen těsně jej porazil Václav Klaus. Podruhé ho zradilo zdraví a do souboje s Milošem Zemanem se ani nepustil. Petr Pithart se v rozhovoru vrací k oběma událostem.

Bývalý premiér a předseda Senátu Petr Pithart za KDU-ČSL se jako jeden z mála politiků po letech vrací k událostem, jichž byl v posledních třiatřiceti letech svědkem, a komentuje, zda se zachoval správně. „Já se k tomu vracím docela systematicky,“ říká v pořadu Galerie osobností. „Ano, několikrát jsem něco měl udělat a neudělal, nebo udělal něco špatně.“

V otevřeném rozhovoru se vrací i ke dvěma prezidentským volbám, které mohl velmi zásadně ovlivnit.

Po konci mandátu prezidenta Václava Havla v roce 2003 tehdejší poslanci a senátoři nedokázali dlouhou dobu zvolit novou hlavu státu. Žádný z adeptů nejdřív nedokázal získat většinu hlasů. Klíčové se nakonec ukázaly hlasy komunistických zákonodárců.

„Asi hodinu před volbou za mnou přiběhli lidovci, vyděšení: ‚Klaus byl v klubu u komunistů! Už jsme ti to vyjednali.‘ Já jsem řekl: ‚No, když tam šel Klaus, tak tam půjdu i já.‘ A komunisti po mně chtěli, abych řekl, že za nich bylo taky něco dobrého. A mně se to tady všechno sevřelo a já věděl, že jim, mým potenciálním voličům, to prostě říct nemůžu,“ líčí Pithart.

Chybějící hlasy od komunistů nakonec rozhodly, že Petr Pithart neuspěl. Hlavou státu se na příštích deset let stal Václav Klaus.

Když v roce 2013 Češi poprvé prezidenta volili přímo, Petr Pithart znovu zvažoval kandidaturu: „Ale začal jsem kulhat a věděl jsem, že to nejspíš skončí nějakou operací. Nakonec to byla veliká operace páteře. A já si říkal: To nemůžu riskovat. Kulhající prezident, to není dobře. Národ má právo na prezidenta v plné síle.“

Když následně viděl, jakou politiku razí Miloš Zeman a jak se orientuje na Rusko a Čínu, „trpěl“. „Kdybych věděl, co nás čeká, tak bych se smířil s tím, že budu možná prezident na kolečkách. A řekl bych si: Stojí to za to. Ale to jsme nikdo nevěděli, co Zeman udělá,“ dodává.

Petr Pithart v rozhovoru popisuje i to, proč jako první polistopadový český premiér ve volbách v roce 1992 neuspěl („Zaslouženě jsme prohráli.“), jak by se v dnešní politice musel chovat („Musel bych se stát méně rozumářem-intelektuálem a více vůdcem.“) a proč dnešní vládě Petra Fialy vyčítá nešikovnou komunikaci („Lidem se musí záměry vysvětlovat jasně, stručně. Až na výjimky to v této vládě nikdo neumí. To je její prokletí.“)

Pithart se obává, aby se země v příštích sněmovních volbách, které mají být na podzim 2025, nevrátila do rukou populistů a nešla stejným směrem k autoritářské demokracii jako řada západních států. Uvědomuje si, že ve volbách 2021 bylo vítězství koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) do velké míry dílem náhody.

„Kdyby ten exhibouš Šlachta nezaložil stranu (Přísaha, pozn. red.) a nevzal pár procent, tak by ty hlasy šly Babišovi. To vítězství (Spolu, pozn. red.) ve volbách bylo něco zcela unikátního. Tenkrát jsem se odvážil říkat, že jsme vstoupili na jeviště světových dějin,“ říká s odkazem na to, že řada zemí se právě od klasických stran už tehdy začala odvracet k populistům a nacionalistům.

Jak sám zpracoval své politické prohry a jaké byly návraty do „civilu“? Za co dodnes vděčí Chartě 77? Co si řekl, když se poprvé setkal s Václavem Klausem? A líbil se mu televizní seriál Volha?

Rozhovor si můžete pustit už teď v audioverzi v úvodu článku – celý přepis a videozáznam rozhovoru zveřejníme v sobotu.